Od módy zítřka po redefinici krásy: Vogue Summit 2025 představil odvážné vize budoucnosti

Kde má krása sílu, technologie tvar a sny se mění v realitu. Exkluzivní Vogue Summit 2025 představil vize budoucnosti očima těch, kteří ji skutečně budou utvářet. Odstartoval úvodním slovem CEO a vydavatelky Vogue CS Michaely Seewald. „Vogue není jen časopis, je to komunita a hnutí, které má sílu propojovat i inspirovat a staví na hodnotách jako autenticita, odvaha i empatie. Nebojte se jít si za svými sny, i když je to těžké. Vize je vaše hvězda, to, co vás žene dál a k čemu se můžete stále vracet a uvědomovat si, proč to vlastně děláte,“ řekla Seewald návštěvníkům konference, jíž provázela moderátorka a novinářka Nora Fridrichová. Posléze na stage doslova přitančil Yemi A.D., mimo jiné zakladatel platformy Moonshot, která sdružuje nejzapálenější, kreativní a talentované mozky mladé generace. „Život se odehrává v pohybu, v rytmu. Protože pohyb představuje svobodu a svoboda je nezbytnou součástí spokojeného života,“ řekl choreograf a tanečník na začátek programového bloku Mysl budoucnosti. Zdůraznil význam empatie i nebezpečí zpátečnického myšlení, načež posluchače v sále vyzval ke krátké meditativní seanci, během níž si měli představit linii vlastního života ubíhající pozpátku.

K Yemimu se poté na pódiu připojil ekonom, filantrop a investor Václav Dejčmar, aby se společně bavili o budoucnosti technologií, jejichž rychlý rozvoj je velkým tématem už dnes. „Humanoidní roboti se jednou stanou běžným zbožím, technologie za nás v budoucnu obstarají většinu práce. Otázkou je, zda život bez práce nebude bezútěšný. Říká se, že nejméně depresí na světě je tam, kde lidé nemají čas o nich přemýšlet. My v západním světě budeme mít víc a víc volného času i svobodu být jeho pány, jenže z toho mohou plynou i negativa. A někdo o to ani nestojí, protože v tom neumí fungovat,“ zamyslel se Dejčmar. V debatě o mladé generaci upozornil, že žijeme v transformativní době a není možné si myslet, že konzervativní hodnoty a staré pořádky se ještě někdy vrátí. 

Téma doplnil vizionář v oblasti videomarketingu a AI Michal Orsava, který promluvil o nové éře videomarketingu i o problematice deepfakes. „Personalizace je trend na vzestupu, dokonce si myslím, že masová komunikace a budoucnost bude hyperpersonalizovaná. Zaujmout pozornost je to nejdůležitější, nezaujmout ji znamená neexistovat,“ řekl CMO Weboutu a představil video s futuristickou vizí Prahy a pohyblivým avatarem Michaely Seewald.

Yemi uvedl performance na téma Evropa 2050: Co když to uděláme správně? Na ni následně navázala panelová diskuze, v níž zaznělo například to, že ve zranitelnosti je síla a že odvaha nebát si říct o pomoc a sdílet svůj příběh patří k základním hodnotám budoucího světa. Mezi diskutujícími z řad Moonshot Young Leaders, kteří mluvili o svých inspiracích, hodnotách i projektech iniciujících skutečnou změnu, byli Simon Klinga, zakladatel a vedoucí studentského týmu LASAR, sexuoložka a aktivistka Nastya Podorozhnya, spoluzakladatel Sdružení mladých Romů a člen Poradního sboru pro mládež Rady Evropy Petr Banda, Jethro Tieman, zakladatel platformy FarmBiz Africa a Yasmine Abdu, zakladatelka platformy CarbonTrac. Doplnila je archeoložka a popularizátorka vědy Sara Polak.

Abychom se mohli dívat do budoucnosti, která bude patřit generaci Z, musíme nejdřív pochopit, co je pro její zástupce důležité, jaká témata je nejvíc pálí, jak vypadají jejich hodnoty, v čem se od předchozích generací liší a co je naopak spojuje. V kontextu pracovního trhu se touto problematikou zabývá Solvo, institut pro rozvoj potenciálu. Ten mimo jiné zkoumá, proč mají současní zaměstnavatelé tak velký problém zaměstnávat a motivovat právě zástupce gen Z, kteří do plného, aktivního pracovního procesu právě vstupují. Výsledky rozsáhlého výzkumu, který se ponořil do psýché generace Z, po dopoledním coffee breaku představili čtyři zástupci Solva: jeho zakladatelka, filantropka a podnikatelka Ivana Tykač, marketér Marek Prchal, ředitelka institutu Solvo Michaela Marksová a egyptolog profesor Miroslav Bárta. 

„Příslušníci generace Z nechtějí vyhořet, ale mají strach z nudy a stereotypu. Ve vztazích chtějí lepší komunikaci, ale ne konflikty. Jejich největší obavou je selhání. A nesnesou, když na ně v práci někdo křičí,“ vyjmenoval hlavní výstupy studie Prchal. „Zjistili jsme, že ženy z generace Z se domnívají, že muži jsou v krizi. Muži naopak žádnou krizi nevidí a ohledně vývoje světa nemají žádné obavy. To ženy se naopak bojí a ve větší míře si myslí, že svět tak, jak ho známe, špatně skončí,“ doplnila Tykač s odkazem na metaforu s lovci a sběračkami. Marksová naopak výsledky zasadila do kontextu společenských tlaků, které dívky odmalička vedou k péči o okolí, zatímco chlapci jsou motivováni k větší samostatnosti. „Pokud o generaci Z platí to, co jsem ve výzkumu zjistili, tak se budoucnosti vůbec neobáváme. Naopak čím víc zetek, tím líp se světu bude dařit," dodal na závěr Bárta.

Jak bude vypadat leadership budoucnosti v diskuzi na téma Až nás přestanou vést lidé, nastínila podnikatelka a zakladatelka ATAIRU Radka Dohnalová, která se na úvod proměnila rovnou ve tři avatary, aby ukázala, jak se vytížený člověk může pomocí umělé inteligence doslova rozdvojit, respektive roztrojit. Na pódiu se k ní posléze přidala konzultantka společnosti McKinsey Nicole Morgan. „Inovace je ve světě byznysu oblíbené slovo, ale jen samo o sobě to nestačí, je potřeba se ptát, k čemu inovace slouží. Například o AI bychom neměli přemýšlet pouze v kontextu zvyšování zisků, ale také jako o nástroji, který může lidem zlepšit život; například tím, že jim vrátí volný čas zkrácením pracovního týdne, ideálně o polovinu, tedy na dvacet hodin týdně,“ vyjádřila Morgan odvážnou myšlenku.

Síla hodnot v proměnlivém světě současnosti rezonovala v inspirativním vystoupení bývalé prezidentky Slovenska Zuzany Čaputové, která platila a stále platí za idol i v době, kdy už je mimo funkci. „Jako společnost čelíme řadě krizí na globální úrovni, do čehož výrazně zasahují také sociální sítě. Ty jsou stále silnějším nástrojem polarizace, který napomáhá k šíření dezinformací a přispívá k erozi demokracie. I proto potřebujeme budovat kvalitní a inkluzivní politickou kulturu, nicméně tato oblast zůstává doménou mužů. Ženy do politiky a do veřejného prostoru patří, je ale nutné říct, že čelí mnohem agresivnějšímu zacházení, ponižování a dehumanizaci,“ řekla Čaputová v rozhovoru s Norou Fridrichovou a vzpomněla i na to, že během výkonu mandátu s dalšími hlavami států sdílela, jakých urážek se jim od veřejnosti dostává. 

„Soucit a empatie by měly být zásadními hodnotami každého politika a obzvlášť v současném světě jsou velice potřeba. Když mluvím o ženské energii v politice, myslím tím právě toto. Zároveň to ale neznamená, že by se političky nemusely umět rozhodovat nebo nedokázaly být průbojné, naopak,“ rozvedla k tématu slovenská exprezidentka s tím, že připisování těchto vlastností spíše mužům je stereotyp, který neplatí. „Ženy se musí a umí rozhodovat neustále, v každodenním životě,“ řekla. V další debatě došlo i na téma ekologie, kterému se Čaputová hodně věnuje, nebo na inspiraci Václavem Havlem ve sdílení humanistických hodnot a jejich uchopení v rámci výkonu veřejné služby. Na závěr českým voličům do nadcházejících parlamentních voleb popřála správné a informované rozhodnutí a realistická očekávání.

Mezi důležitá témata mladých patří například investice, které v současném světě stávají nikoliv možností, ale nutností. Dle průzkumů jsou Češi v investicích zatím opatrní, ale odborníci se shodují, že každý, kdo si chce zajistit finanční jistotu a nezávislost nejen na stáří, by se do něj měl pustit. „Pokud se vrhnete do investování, troufnu si říct, že v určité fázi se na někoho obrátíte o radu. Už dnes řada investičních platforem nabízí tyto služby s využitím AI,“ řekla k využívání umělé inteligence v oblasti udržitelného investování Michaela Bauer, topmanažerka členka představenstva skupiny ČSOB, v rámci diskuzního panelu Ekonomika zítřka. Za investice zítřka označila například investice do biotechnologií a dalších oborů budoucnosti. Zároveň kvitovala, že roste počet investorek. K tématu rizik spojených s tímto tématem dodala, že stejně jako robot vám v investicích může špatně poradit i člověk.

Spolu s Michaelou Bauer o tématu diskutovali Tomáš Barnáš, designér a spoluzakladatel Overhead 4D, a Peter Štadler, CEO a majitel společnosti Wealth Effect Management. Ten doplnil, že: „Technologie určitě pomohly investování lidem přiblížit. Klienti ze starší generace ještě vyžadují osobní kontakt s investičním poradcem, jejich děti už ale tolik ne.“ Štadler zároveň vypíchl, že zástupci generace Z investují hodně a vůbec se toho nebojí. „Velmi časté jsou u mladých investice do kryptoměn,“ dodal.

Po pauze na oběd a odpočinku odstartovaly odpolední program konference Eva Herzigová a sklářská designérka Hana Vopravilová, která se rovněž věnuje modelingu. Obě ženy dokazují, že český talent nezná hranice. Zatímco Vopravilová představila na Milan Design Week autorskou kolekci skleněných váz s názvem Leftovers, ikonická česká modelka patří k těm, jimž se podařilo vystoupat do nejvyšších pater světové modelingové sféry. „Modeling byl pro mě vždy o fotografii a komunikaci s fotografem. Výsledná fotografie je pak pro mě odraz života. Člověk si v sobě nese spoustu ran a emocí. Myslím, že je dobré tohle všechno vzít a vložit do své práce,“ řekla během rozhovoru s šéfredaktorkou Vogue CS Danicou Kovářovou. K tomu, jak rozvoj technologií ovlivňuje naše životy, Herzigová podotkla, že: „Práce šlechtí a mám pocit, že na její základ, na ruční řemeslo, zapomínáme. Už si tolik nevaříme sami, sami si neopravujeme věci ani si je nevyrábíme. Spoléháme se na externí pomoc.“ 

Herzigovou a Vopravilou spojuje nejen modeling, ale i fakt, že jsou obě původně z Mostecka. „Region, ze kterého pocházím, mě určitě formuje. Studuji v Ústí a mám pocit, že nám tam chybí ambice. Krok za hranice pro mě byl velmi osvěžující a zároveň mi připomněl, že má smysl dělat to, co dělám. Zároveň je podle mě důležité přinášet  nadšení zase zpátky tam, odkud pocházíme,“ řekla Vopravilová, která se v rámci designu věnuje alternativním sklářským přístupům, například foukání skleněných nádob do jednorázových papírových obalů či zrekonstruovaných vysloužilých dřevěných forem.

Velkým tématem budoucnosti bude přístup k ženskému zdraví. Už v současnosti se mluví o tom, že péče o něj je nedostatečná a že v mnoha oblastech chybí dostatečné výzkumy. Ženy zároveň často čelí zlehčování nebo přímo zesměšňování svých zdravotních problémů, spolu s tím se jim mnohdy nedostává empatického přístupu. Součástí toho je i diskuze o dlouhověkosti, kdy se věk dožití prodlužuje, úměrně tomu ale neroste kvalita života. S tím souvisí stále spíše v případě žen tlak na věčně mladistvý, udržovaný vzhled. I proto je jednou z oblastí, která se rychle rozvíjí a snaží se jít naproti inovacím, estetická medicína. „Dříve byla estetika vnímána pouze jako korektivní obor, jehož cílem bylo maskovat projevy stárnutí. Dnes je na úplně jiné úrovni, ale chápu, že i pod vlivem marketingu a sociálních sítí se v tom laická veřejnost těžko vyzná. I proto je důležitá edukace, aby i běžný pacient například věděl, čeho se vyvarovat,“ řekla během diskuze na téma Budoucnost dlouhověkosti zakladatelka Aesthelogy MUDr. Olga Bahníková. 

Stále rostoucím problémem je také propad porodnosti. Jednou stranou mince je generace Z, které k zakládání rodin nemá motivaci, jen spoustu obav ohledně budoucnosti. Druhou pak rostoucí věk prvorodiček. Ženy i muži odkládají mateřství a otcovství z řady důvodů, často ale zapomínají na důležitý genetický rozměr věci. „Bohužel, naše váhání a odkládání založení rodiny přímo způsobuje narůstající počet lidí, kterým se početí dítěte přirozeným způsobem zkrátka nepodaří. I proto radím lidem, aby si pro jistotu nechali zamrazit vajíčka a byli připraveni, byť někteří moji kolegové se mnou nesouhlasí,“ uvedla gynekoložka MUDr. Martina Novotná, která jako zástupkyně sítě klinik Reprofit hovořila o budoucnosti reprodukčního zdraví. Zároveň upozornila, že pomoc odborníka by měly vyhledávat i ženy, které mají v rodině například předčasnou menopauzu, problémy s cyklem či historii samovolných potratů. To vše lékařka označila za varovné signály, kterým je dobré věnovat pozornost. 

Třetím tematickým pilířem diskuze se stal karcinom prsu u mladých žen. „Stále přetrvává mýtus, že mladá žena nemůže onemocnět rakovinou prsu, proto stále existuje velké riziko pozdní diagnózy. Za poslední rok zároveň výrazně vzrostl počet žen, které si tuto diagnózu vyslechnou. Pozitivní je, že spolu s tím klesá mortalita, což znamená, že rakovinu prsu umíme úspěšněji léčit,“ řekla onkoložka MUDr. Martina Zimovjanová jako zástupkyně Novartisu. Ten v partnerské zóně návštěvníkům představil projekt Bellis. Zájemkyně se zároveň mohly naučit správnou techniku samovyšetření prsu nebo využít možnosti individuální konzultace. „Klíčem ke změně je prevence,“ zdůraznila doktorka Zimovjanová.

V diskuzním panelu o významu kreativní práce a odkazu silných žen se spolu s Michaelou Seewald na pódiu sešly filantropka, zpěvačka a podnikatelka Consuelo Vanderbilt a designérka, inovátorka a zakladatelka Haute Future Nataliya Grimberg. „Vždy mě odrazovali od kreativní činnosti s tím, že kreativci nikdy nedostanou pořádně zaplaceno. To mě štvalo, a proto jsem velkou část svého života strávila kultivací uměleckého prostředí a snahou dosáhnout toho, aby kreativci dostávali pořádně zaplaceno,“ řekla Vanderbilt. „Hodně se mluví o tom, že umělá inteligence jednou nahradí lidi i v kreativních profesích, ale to není pravda. Kreativita bude vždy lidská, budeme ale potřebovat více těch, kdo umí umělou inteligenci chytře využívat,“ dodala Grimberg. V závěru rozhovoru Consuelo Vanderbilt vzkázala mladým ženám: „Věřte instinktu, věřte samy sobě a svému hlasu. Je náročné nebát se ozvat a stát si za svým, ale bojujte za to, a bojujte tvrdě. Moje příbuzná byla vůdčí postavou ženského hnutí a dnes na ni málokdo pamatuje. I to je důležitý úkol, aby ženy v našich rodinách a z našeho okolí nebyly zapomenuty.“ 

Téma pak rozhovorem o roli dědictví ve světě umění doplnili umělec Gary James McQueen, který na konferenci vystoupil online, a kreativní ředitel XLab Michal Toporcer. Gary je synovcem zesnulého Alexandra McQueena, který prostřednictvím svých uměleckých projektů s využitím moderních technologií pokračuje v budování díla a dědictví revolučního návrháře. 

Nataliya Grimberg zároveň pro Vogue Summit 2025 vytvořila exkluzivní Future Fashion Hub, v němž představila interaktivní módní zónu budoucnosti. Designéři z generace Z jako například Linda Havrlíková, Jeremiáš Fürst, Barbora Fialová, Lukáš Spilka, Antonie Lecher, Anežka Nováčková či Oldrich Voyta v něm dostali příležitost prezentovat inovativní přístupy k módní tvorbě od 3D tisku až po biomateriály, rozšířenou realitu a využívání AI. „Ve Future Fashion Hubu přetváříme minulost módy v její budoucnost a vy do tohoto procesu můžete nahlédnout živě,“ pozvala návštěvníky konference Nataliya Grimberg. K vidění byla například futuristická řešení pro módní přehlídky v podobě hologramových scén a interaktivních mol, plant based kožešina nebo boty z ekologických materiálů, které nosí i první dáma Eva Pavlová.

Díky Ploomu si zároveň mohli návštěvníci konference přímo na místě vytvořit a domů odnést vlastní upcyklovaný módní kousek pod vedením všestranného umělce Jana Bicana. Na jeho workshopu si mohli zájemci vybrat například košili, sako nebo kravatu z Oděvní banky, oblečení vdechnout nový život a vylepšit jej například ústřižkem z Bicanovy malby, případně si rovnou vybrat už hotový výtvor. Umělec se upcyklaci věnuje od roku 2020, kdy ve spolupráci s Pumou vytvořil upcyklovanou řadu oblečení využívající kousky ze starých kolekcí a dropů, které by jinak končily na skládce, doplněné právě printy Bicanových maleb. Zároveň dlouhodobě spolupracuje se secondhandem 1981. „Upcyklaci jsem se začal věnovat, když jsem hledal způsob, jak svoji tvorbu dostat mezi lidi. Upcyklované oblečení vnímám jako umělecký objekt a nositele mojí tvorby. Záměrně si vybírám uniformní věci jako například worker jackets nebo právě saka, která si člověk může vzít jak do kanceláře, tak na party. Baví mě to propojování dvou světů,“ říká Bican. V upcyklaci zároveň vidí i jednu z cest, kudy se může móda v budoucnu ubírat. „Už dnes se upcyklací zabývá řada konfekčních značek (byť v některých případech se jedná spíš o greenwashing), protože je hodně oblíbená mezi gen Z a alfa. A myslím, že to tak bude i nadále.“

Ideály krásy se neustále proměňují a dnes už neexistuje pouze jeden směr, kterým se v tomto ohledu vydat. Inkluzivita, rozmanitost, respekt k odlišnostem a láska ke svému autentickému já patří k hlavním trendům v oblasti beauty. Právě Budoucnost krásy byla zahajovacím tématem závěrečného bloku programu Vogue Summit 2025. Hostem diskuzního panelu byla modelka a propagátorka autentického stárnutí beze studu Pavlína Pořízková. „Úplně si vymazat obličej stojí hodně peněz, ale je to možné. Všechny můžeme vypadat jako panenky. Ale i tak řešíme, jestli je to moc nebo málo,“ řekla Pořízková, podle které se situace ohledně tlaku na krásu a mladistvost nemění, jen dostává jinou formou. 

„Společnost nás nutí stydět se za to, že nevypadáme tak, jak by si muži představovali. My ženy pracujeme, když máme děti, vychováváme je, naši manželé jsou také někdy v podstatě děti. Pak děti vyrostou, najednou máme čas věnovat se samy sobě – a máme se stydět za to, jak vypadáme? Co je to za blbost?“ nadnesla modelka řečnickou otázkou s řízností sobě vlastní, která zároveň na současných mladých ženách ocenila jejich odvahu říct si o to, co chtějí a co potřebují. Spolu s ní byla na podiu Lucie Kozák, brand bussiness ředitelka L'Oréal Professionnel & Kérastase. „Když dnes vybíráme ambasadora pro kosmetickou značku, hodnotíme celou jeho osobnost, včetně jeho veřejných projevů a názorů, a chceme, aby se s jejími hodnotami opravdu ztotožňoval,“ řekla k tématu požadavku na autenticitu, který je trendem nejen ve světě beauty byznysu. Na závěr Pořízková připomněla, jak důležitá je unikátnost každého z nás. Kozák doplnila, že by každé ženě přála, aby její cesta k sebelásce byla co nejkratší, a aby ve svém okolí našla co nejvíce přítelkyň, které jí podají pomocnou ruku. Diskuzi moderovala Cindy Kerberová, Beauty director a Head of Digital Editorial Content Vogue CS.

O tom, že krása není jen povrchní záležitostí, ale může prospívat lidem i planetě, mluvil s Michaelou Seewald host konference Jon Kortajarena. „Vyrůstal jsem v domě plném žen a ty mě naučily všechno. Naučily mě, že když chci dobrý život, musím o něj bojovat. Moje matka mě během dospívání odrazovala od herectví, prosila mě, ať si najdu slušné povolání. Ale nechala mě to zkusit a slíbila mi, že když selžu, bude tady pro mě,“ řekl s úsměvem původem španělský model, herec a aktivista. Kortajarena dále mluvil o proměnách módního průmyslu a zmínil se, že zatímco u žen se dnes už otevřeně hovoří o stárnutí, na molech se stále častěji objevují i modelky vyššího věku a kariéry topmodelek se postupně prodlužují, v oblasti mužských modelů proměnu k větší věkové inkluzivitě zatím příliš nepozoruje. 

Jak tvořit pro budoucnost, jak přistoupit k třaskavé otázce slow fashion vs. fast fashion, jak se dostat z Budapešti na světové módní výsluní a mezi nejluxusnější fashion brandy vůbec? O tom všem hovořili v diskuzi s Fashion Director Vogue CS Milenou Žuravljovou zakladatelka a kreativní ředitelka značky Nanushka Sandra Sándor a její partner v životě i v podnikání, CEO Nanushky Peter Baldaszti. Ten řekl, že móda se stala více demokratickou. Nanushku jako brand v roce 2025 označil za racionální luxus. Sándor v souvislosti s tím zmínila propojování minimalistického designu s uměním řemesla. „Pořád se snažíme do naší tvorby přenášet něco z toho, odkud pocházíme,“ řekla Sándor. Dále zdůraznila, že jedním z jejích hlavních cílů je, aby produkce Nanushky měla co nejmenší dopad na životní prostředí, což se projevuje například na volbě materiálů. Baldaszti zároveň dodal, že není možné o udržitelnosti v módním světě přemýšlet bez trochy zdravého skepticismu.

K čemu ale to všechno, když existuje reálná obava o budoucnost přírody? Klimatická změna a environmentální problémy pálí nás všechny napříč generacemi, ať si to připouštíme, nebo ne. „Vypořádat se s probíhajícími změnami je pro nás velkou výzvou. Snažíme se naše dodavatele podporovat, jak jen to jde, aby nám mohli dodávat kvalitní čaj,“ řekla v panelu na dané téma Zahra Afshar, odborná poradkyně v oblasti udržitelnosti a lidských práv ve společnosti Ahmad Tea. K ní se na pódiu připojil Dan Beseda, COO značky AOMU, která si zakládá na kvalitě a stoprocentně přírodním původu esenciálních olejů a zároveň pro návštěvníky konference v partnerské zóně připravila workshop s aromopsycholožkou Kateřinou Melenovou. „Velkou naději ohledně podnikání ve mně budí fakt, že se objevuje víc a víc investorů, kterým nejde jen o zisk, ale reálně je zajímají řešení, která jsou šetrnější k životnímu prostředí,“ podotkl Beseda.

Jak si ve světě zítřka zajistit bezpečnost a jak na to, aby se česká minulost nestala budoucností? O tom mluvili diplomat, právník a politolog Jakub Landovský a scenárista, herec a režisér Jiří Mádl. Ten pohovořil o skutečných událostech, které inspirovaly příběh oceňovaného filmu Vlny. Doplnila je herečka Antonie Formanová. „Vysvětlovat dnešním mladým, kdo byli komunisté a jak to vypadalo za minulého režimu, je jako popisovat jim hejkala. Je to pro ně těžko představitelné, ale i proto je důležité historky pamětníků stále opakovat,“ podotkl Landovský při vzpomínce na svého slavného otce. „Já jsem ve světě zetkařů asi výjimka, protože jsem v těch příbězích vyrůstala, ale nemyslím si, že by tím moje generace byla úplně netknutá. Spíš k tomu nemá tak silně vyvinutý vztah a spíš by chtěla, aby se točilo a psalo o tom, co se jí přímo týká,“ oponovala Formanová. Trojice diskutovala také o tom, jak nakládat s informacemi o světových konfliktech a tragédiích. „Nedávno jsem slyšel větu, která se mi moc líbila, totiž že vrchol civilizace už proběhl. Já bych se nebál ani věty: Ano, je čas panikařit,“ shrnul emotivní debatu Mádl.

Tím se celodenní program konference Vogue Summit 2025: FutureMadeCZ dostal do finále. „Děkuji vám za úžasný den a děkuji všem, kteří se podíleli na jeho organizaci. Společně jsme nahlédli do budoucnosti a zjistili, že i když jsou technologie důležité, stejně důležité je brát si z nich to, co je prospěšné. A ještě důležitější je zůstat svým autentickým, jedinečným já,“ rozloučila se Michaela Seewald s návštěvníky, kteří si následně mohli dopřát skleničku vína v partnerské zóně a na závěr nabitého dne využít jedinečné networkingové příležitosti.

Letošní ročník Vogue Summit s titulem FutureMadeCZ proběhl v Cubex Centrum Praha. O kompletní vizuální stránku Vogue Summit 2025 se postaral XLab. Personalizovanou pozvánku na konferenci a video s vizí futuristické Prahy vytvořil Webout. AI překlad na konferenci zajistila jazyková společnost Aspena. Dopravu některých speakerů na konferenci zařídil Mercedes-Benz. Značka Lancôme vytvořila perfektní líčení všech speakerů. O jejich vlasy se postaral L’Oréal Professionnel. O kompletní občerstvení se postarala společnost InCatering. Vzpruhu v podobě lahodné kávy zajistilo Nespresso. Ze široké nabídky horkých čajů i exkluzivních ledových drinků s ovocem mohli návštěvníci vybírat u stánků společnosti Ahmad Tea. Víno poskytlo rodinné bio vinařství Cibulka. Hostesky a promotéry pro konferenci zajistila Petra Šnaidauf s její agenturou Phenomen Models. Květinovou výzdobu dodalo Kvítí Decor. Stylový moderní nábytek dodala Vitra. Za promo konference na vlnách Radia Fajn a Radia Rock děkujeme společnosti Radiohouse.