Vogue Leaders

Elements of AI: seznamte se s umělou inteligencí

Umělá inteligence už dávno ze stránek sci-fi románů sestoupila do běžné reality. Porozumět základním principům jejího fungování a zejména možností, které přináší jednotlivcům, organizacím i společnosti, přitom patří k povinné výbavě každého, kdo si udržuje všeobecný přehled.
Do České republiky vstoupil projekt Elements of AI, díky kterému se můžete seznámit s umělou inteligencí a porozumět tomu, čeho lze jejím prostřednictvím dosáhnout. Jde o sérii bezplatných kurzů vytvořených Helsinskou univerzitou a společností Reaktor, které se k nám dostávají díky neziskové iniciativě prg.ai ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, ČVUT, Úřadem vlády a za podpory organizace Czechitas. Oficiálně byl projekt spuštěn 25. března, kurzem však můžete projít vlastním tempem a kdykoliv se k němu vracet. Důvodů, proč takové školení, které se snaží srozumitelnou formou a za pomoci praktických příkladů osvětlit vývoj AI široké veřejnosti, absolvovat, je přitom povícero. 

AI jako strategická výhoda

Česká republika oznámila v roce 2018 záměr stát se lídrem v oblasti umělé inteligence a představila strategii Digitální Česko, o rok později přišla také s Národní strategii umělé inteligence. Ačkoliv jeden z jejích cílů, kterým bylo do roku 2021 vybudovat v ČR Evropské centrum excelence v AI, odsunula pandemie, z dlouhodobého hlediska se záměry příslušných institucí alespoň zatím nemění. Evropská komise rovněž v roce 2018 poprvé představila strategii umělé inteligence, o rok později také první etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti AI a v březnu 2021 dostal zelenou program Digitální Evropa, který má ambici mimo jiné řešit také například ožehavé téma regulace umělé inteligence. Klíčovým prvkem takzvané digitální dekády má být ochrana hodnot EU a základních práv občanů.
Pokud jde o digitalizaci a umělou inteligenci, žijeme doslova přímo v centru dění, jeden z předních odborníků na AI prof. Michal Pěchouček působí na pražské ČVUT. Na Karlově univerzitě zase běží unikátní projekt výzkumu zapojení umělé inteligence v médidích Žurnalistika 5.0.

Od robotů k algoritmům

Hlavní zásady AI, tedy že má být především zákonná (dodržovat zákony) a etická (respektovat etické a společenské normy), nemohou nepřipomenout tři zákony robotiky Isaaca Asimova, které sepsal už v roce 1942 a které ovlivnily žánr sci-fi na dlouhá desetiletí. Tehdy ještě, spolu s mnoha jinými autory i vědci, uvažoval spíše nad technologickým vývojem robotů či androidů, tedy strojů, vybavil je však určitou formou umělé inteligence. Mimo jiné přímo navázal také na Karla Čapka. A roboty jako první do své módní show zapojil vizionář Alexander McQueen už v roce 1998. 
Současná AI se od tehdejších představ liší v tom, že spíše než o hardware se jedná o software, tedy o programy. Spočívá (velmi zjednodušeně řečeno) v podobě algoritmů schopných se učit a rozvíjet ve virtuálním prostředí. Přestože se lidské inteligenci nepodobá, překonává postupně nejrůznější mety, včetně dokončení rozepsané symfonie nebo autorství divadelní hry. Najdete ji třeba v překladači Google, kde si vytvořila vlastní metajazyk. Podle odborníků nehrozí, že by vzniknul Skynet, jak ho známe ze série Terminátor, ale rodí se virtuální entity (v množném čísle), které budou člověku partnerem a promění například způsob, jakým vyhledává informace nebo se věnuje tvůrčí práci. 
Pokud se vám to zdá stále příliš abstraktní, podobným myšlenkovým skokem prošli lidé v době, která dala základ právním systémům po celém světě (v podobě římského práva). Existence entity, která fyzicky neexistuje, přesto jedná, hospodaří s majetkem a především nese následky svého jednání, dnes už nikoho nepřekvapí. Podstatě právnických osob (například firem, nadací, institucí apod.) rozumíme bez váhání, včetně toho, že v určitém smyslu synergicky přesahuje a přetrvává konkrétní lidi, kteří v ní působí a utvářejí ji. Přijetí existence elektronické entity, nadané navíc schopností se do určité míry samostatně rozhodovat, je proto jen otázkou času a také úprav příslušných legislativních regulací a společenských zvyklostí.
Celou šíři dotčených aspektů ukazuje například Základní průvodce AI od Google, který si rovněž dává za cíl demystifikovat umělou inteligenci.
AI by každopádně měla přinést například lepší zdravotní péči, bezpečnější a čistší dopravu, účinnější výrobu a levnější a udržitelnější energii.

AI v módním průmyslu

Umělá inteligence už v tuto chvíli reálně vstupuje rovněž do módního průmyslu. Může plnit například poradní roli při výběru velikostí a snížit tak počet vrácených kusů oblečení, nebo zpřesnit a zjednodušit vyhledávání a zvýšit tak prodeje. Může také pomáhat zefektivnit výrobní proces směrem k větší udržitelnosti, což by mohlo přinést v součtu miliardové úspory. Ukázal-li poslední rok, že je možné pořádat virtuální přehlídky i celé fashion weeky a dokonce využít AI při vytváření virtuálních zkušebních kabinek, další na řadě mohou být také virtuální modelky a modelové. Běžné se stává využívání 3D technologií v procesu navrhování, do kterého bude brzy možné prostřednictvím virtuální reality zapojit rovněž koncové zákazníky. A tento seznam se bude dále rozšiřovat. 
Není nutné se hned stát odbornicí nebo odborníkem na umělou inteligenci, ale orientovat se v základních principech a trendech AI patří do budoucna prakticky k povinné výbavě. A to bez ohledu na konkrétní profesi; podobně jako je tomu třeba s orientací v základech práva, ochrany zdraví i financí, nebo všeobecným přehledem nutným k jakémukoliv tvůrčímu procesu. 
Přidejte se k Vogue Leaders na  LinkedIn.