Vogue Daily

Robot bratří Čapků

Karel a Josef Čapkovi neodmyslitelně patří k dějinám české kultury. Ulici pojmenovanou po jednom nebo obou z nich najdete v každém větším městě, v Praze se navíc můžete projít v Sadech bratří Čapků a brzy bude zpřístupněna také jejich vila. Výročí narození Karla Čapka, spisovatele, novináře a dramatika, který dal světu slovo robot, je příležitostí připomenout si odkaz obou bratrů, kteří zkoumali lidské povahy i vztah člověka a techniky. 
Bratři byli nerozlučně spjati a oba patří mezi laureáty Státní ceny za literaturu. Národní divadlo se dodnes opakovaně vrací k alegorii o zákoutích lidských povah nazvanou Ze života hmyzu, kterou napsali společně, a tamtéž bylo také poprvé uvedeno drama R.U.R (Rossumovi univerzální roboti), jehož autorem je mladší Karel. 
Foto: Getty Images
Vztah člověka a techniky Karla Čapka fascinoval a v mnohém byl vizionář, který se už ve své době dotýkal otázek, které ještě čekají na hlubší diskuzi v souvislosti s nástupem umělé inteligence. K názvu robot (odvozenina od slova robotovat, tedy pracovat) jej údajně inspiroval právě Josef, který kostýmní výpravou k této hře v Národním divadle debutoval jako jevištní výtvarník. Drama R.U.R. se brzy od uvedení dočkalo světového ohlasu, americký časopis The Forum jej označil za strhující thriller.
Premiéra R.U.R se odehrála 25. ledna 1921. K jejímu stoletému výročí připravil tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s DAMU a Švandovým divadlem projekt THEAITRE. V únoru se tak můžeme těšit na premiéru hry, kterou stvořila umělá inteligence. Drama fascinovalo celý svět, bylo přeloženo do více než třiceti jazyků včetně esperanta, odstartovalo kariéru Spencera Tracyho a v únoru 1938 se díky BBC stalo prvním televizním sci-fi. Karel Čapek v R.U.R navázal na povídku Systém, kterou předtím vydal společně s bratrem Josefem ve sbírce Krakonošova zahrada a k tématu se později volně vrátil také ve Válce s mloky.
Původní divadelní hra byla poprvé publikována v listopadu 1920, v roce, který byl významný pro Karla Čapka osobně, protože se poprvé setkal se svou osudovou ženou Olgu Scheinpflugovou, ale také pro žánr sci-fi, protože se narodil Isaac Asimov, který přispěl termínem robotika (věda o robotech), dal světu zákony robotiky a na práci Karla Čapka přímo navázal. V roce 1920 se narodil také autor Války světů Ray Bradbury, jehož proslulou odpověď na jeden z novinářských dotazů: „Nebojím se robotů, bojím se lidí,“ používají v různých obměnách vědci zabývající se umělou inteligencí vlastně dodnes. Že ve stejném roce řádila pandemie španělské chřipky, která měla na dílo Karla Čapka také vliv, je už v tomto případě jen zajímavost navíc. Výročí prvního užití slova robot připomínají mezi jinými také knihy Robot100, antalogie povídek současných autorů včetně Bena Aaronovitche (autora série Řeky Londýna) či Ondřeje Neffa, nebo Robot100: Sto rozumů, do které sebrala Jitka Čejková příspěvky stovky světových i českých osobností.
Zatímco Karel byl duší novinář a spisovatel, Josefa lákala spíše výtvarná tvorba a působil společně s Janem Zrzavým ve skupině Tvrdošíjní. Karel Čapek na Univerzitě Karlově získal doktorát a studoval také v Paříži a Berlíně. Jako novinář psal například pro Národní listy a později Lidové noviny. Jako dramaturg krátce působil ve Vinohradském divadle a stal se také prvním předsedou PEN klubu, celosvětového sdružení spisovatelů. Společně s Josefem Čapkem založili skupinu, pro kterou se vžilo označení Pátečníci a mezi jejíž členy patřily takové osobnosti jako Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš nebo Ferdinand Peroutka. 
Mezi další známá díla Karla Čapka patří Krakatit, Válka s Mloky nebo Továrna na absolutno. Překládal rovněž francouzskou poezii a věnoval se tvorbě pro děti. Možná i díky jeho Dášence patří Česko mezi země s největším počtem domácích mazlíčků, zatímco jeho bratr Josef mohl k témuž přispět Povídáním o pejskovi a kočičce, které děti nejen u nás také milují dodnes.  
Foto: Getty Images
Poněkud neuspořádaný milostný život Karla Čapka i jeho vyvolené Olgy Scheinpflugové ve své době působil rozruch, který úplně neustal ani po jejich svatbě v roce 1935. Byla to však právě ona, jeho múza a osudová láska, která s ním strávila poslední okamžiky jeho života v jejich sídle u Staré Huti (nedaleko Dobříše), kde je dnes umístěn spisovatelův památník. 
Karel Čapek se nikdy nevyrovnal s mnichovskou dohodou a jím předvídané okupace Československa se už nedožil. Zlomený zemřel o vánočních svátcích v roce 1938 a je pohřben je na Vyšehradském hřbitově v Praze. Jeho bratr Josef prožil válku v koncentračních táborech, zemřel pravděpodobně v dubnu 1945 a o dva roky později byl úředně prohlášen za mrtvého. 
Od stejného roku u nás působí Společnost bratří Čapků, která tak patří mezi nejdéle fungující občanská sdružení v zemi. Poslední roky života Karla Čapka mapuje autorský film Štěpána Skalského z roku 1989 Člověk proti zkáze. Karlu Čapkovi byl roku 1995 in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka.
Člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví.
Čapkovy rozhovory s T. G. Masarykem, které v roce 1938 zkrátil z původních tří do jednoho svazku, vyšly až v roce 1992 a staly se jedinečným svědectvím doby o působení jednoho ze dvou nejvýraznějších prezidentů naší země. Role Karla Čapka v celovečerním filmu Hovory s TGM režiséra Jakuba Červenky z roku 2018, který je knihou inspirován, se zhostil Jan Budař. 
Bratři Čapkové dodnes inspirují umělce po celém světě a jejich dílo se kromě opakovaných uvedení či vydání objevuje i v méně obvyklých souvislostech. Karel Čapek je patrně nejznámějším českým spisovatelem v Japonsku, kde si díky kvalitním překladům jeho díla oblíbili dospělí a zvláště děti. Za svou oblíbenou dětskou četbu označila Čapkovy pohádky při návštěvě Českého centra v Tokiu dokonce bývalá císařovna Mičiko. Inspiroval také spisovatelku a výtvarnici Utako Yamadu, která navrhuje autorské kolekce čajů pod značkou Karel Čapek a díky jejímž ilustracím se slavný spisovatel setkal například s Hello Kitty