Vogue Daily

Světový Čech Antonín Dvořák

Narodil se v Nelahozevsi, většinu života prožil v Praze a je světově nejhranějším českým skladatelem všech dob. Na 8. září připadají narozeniny Antonína Dvořáka, k jehož dílu přidala novou kapitolu i umělá inteligence. A také už tradičně začíná hudební festival Dvořákova Praha. 
Foto: Robbie Jack/Corbis via Getty Images
Skladby Antonína Dvořáka jsou tradiční součástí repertoáru významných orchestrů po celém světě. Proslavil se nejen symfoniemi, nástrojovými koncerty a vokálně-instrumentálními skladbami, ale také komorní hudbou a operami. Spolu s Bedřichem Smetanou patří mezi světoznámé české hudební skladatele. 
Antonín Dvořák se proslavil už za života, uctíval ho celý svět a jeho šedesáté narozeniny se v roce 1901 staly národní událostí. V muzeu Antonína Dvořáka v Praze, které je součástí Českého muzea hudby a společně náleží do celku Národního muzea, kromě stálé expozice aktuálně (až do dubna 2020) probíhá výstava Antonín Dvořák: Inspirace přírodou; už 19. září se můžete vydat na komentovanou prohlídku. Jméno Antonína Dvořáka nese také jedno z divadel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Skladatel miloval Vysoké u Příbrami, kde složil dvě ze svých deseti oper – Rusalku a Armidu. Tam je také umístěn jeho památník a stálá expozice o jeho životě a díle. Mezi další jeho známá díla patří Slovanské tance, Biblické písně nebo Smyčcový kvartet F dur, zvaný Americký. Nečekaně zemřel v Praze na prvního máje roku 1904. 
Antonín Dvořák byl díky slávě v podstatě veřejnou osobou, a dával si proto záležet také na svém vzhledu. Údajně si potrpěl na módní vázanky výrazných barev a v New Yorku, kde prožil několik let, patřil k osobnostem udávajícím styl. Dobové fotografie ho zachycují ve fraku při dirigování v Chicagu, ale také v domácí vestě nebo kožichu. Zatímco dříve byly kabáty a kalhoty obvykle z odlišných látek, okolo roku 1870 se v pánské módě začaly prosazovat obleky a v tomto tehdy moderním duchu ho na fotografiích vidíme nejčastěji. 
Foto: Getty Images
Antonín Dvořák
Symfonií zkomponoval devět, ta poslední známá pod názvy Z nového světa nebo Novosvětská (symfonie č. 9 e moll, op. 95) vznikla v době skladatelova pobytu ve Spojených státech amerických. Zachytil v ní atmosféru bouřlivě se rozvíjející země i nostalgický stesk po domově. Jde nejen o nejvýznamnější dílo autora, ale také jedno z nejdůležitějších děl hudebního romantismu a světové symfonické tvorby všech dob. Část skladby je hymnou Mezinárodního úřadu pro výstavnictví a celá nahrávka se dostala dokonce na Měsíc, v roce 1969 ji tam sebou vzal Neil Armstrong v kosmické lodi Apollo. 
Tím výčet jeho vesmírných úspěchů nekončí, je po něm pojmenován kráter Dvořák na planetě Merkur a planetka 2055 Dvořák. Jako milovníka vlaků by ho určitě potěšilo, že jeho jméno nesl vůbec první vlak kategorie Eurocity, který přijel v roce 1991 do tehdejšího Československa. 
Všechny svoje symfonie bych dal za to, kdybych vynalezl lokomotivu.
Dílo Antonína Dvořáka nejnověji ožívá v ojedinělém počinu, na kterém se společně podíleli agentura Wunderman, Komerční banka a orchestr PKF – Prague Philharmonia. V roce 2018 umělá inteligence AIVA na základě rozepsané skici z archivu Českého muzea hudby a analýzy motivů a vzorců ze 115 opusů Antonína Dvořáka zkomponovala novou skladbu. První ze třech vět nového díla nazvaného From The Future World interpretoval uznávaný klavírista Ivo Kahánek. Druhá věta měla světovou premiéru 4. července 2019 na festivalu Rock for People v rámci společného koncertu PKF – Prague Philharmonia a kapely Vypsaná fiXa.
Laureátem Ceny Antonína Dvořáka se v roce 2018 stala České filharmonie, ocenění si převzala při příležitosti koncertu ke stému výročí založení Československa ve Washingtonu. Vyhlašovatelem ceny je od roku 2009 Akademie klasické hudby, která pořádá také hudební festival Dvořákova Praha. Zahajovací koncert letos sestává z osmé symfonie (symfonie č. 8 G Dur, op. 88, B. 163, Anglická) a violoncellového koncertu (koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, B. 191) v podání Orchestra Sinfonica Nazionale della Rai. Na festivalu také letos zazní první verze opery Král a uhlíř, která byla v době vzniku považována za neproveditelnou a autor sám ji později zcela přepsal, v novodobé premiéře. V rámci doprovodného programu bude 8. září na náměstí Jana Palacha v Praze před Rudolfinem připravena také festivalová scéna, kam bude zahajovací koncert od 20 hodin živě přenášen.