První jarní den oslavuje štěstí

Otázku, co je vlastně štěstí, řešilo odedávna snad každé společenství. K filozofům, kteří bádají nad štěstím jako fenoménem, a psychologům, kteří se zabývají štěstím jako stavem mysli, se relativně nedávno přidali také ekonomové. Zakladatel pozitivní psychologie Martin Seligman rozlišoval spokojenost, jako stav uspokojení potřeb, a štěstí vnímané subjektivně; Daniel Kahneman, zakladatel behaviorální ekonomie, zase upozornil na rozdíl mezi tím, co si jako štěstí pamatujeme a co jako štěstí prožíváme. Plyne z toho, že někdy i hodně těžké časy nebo náročné zážitky můžeme s odstupem vnímat pozitivně. Navzdory pochmurnému zpravodajství vystupuje do popředí také lidská sounáležitost a ochota pomáhat. Záleží na každém z nás, co si budeme chtít z tohoto období pamatovat především. A zakládáme na to už tím, na co dnes zaměřujeme pozornost. 

Většina odborníků se shoduje, že štěstí je odrazem toho, jak člověk vnímá realitu, a na vnějších okolnostech závisí jen do určité míry. Vliv na to, jak jste šťastní, má nejen osobnostní nastavení a objektivní skutečnost, ale také to, jak se chováte sami k sobě i světu kolem sebe. Literatura, divadlo nebo film jsou plné příkladů toho, že štěstí lze nalézat v těch nejtěžších podmínkách. Spíše než setrvalý stav jsou to drobné okamžiky a střípky, ze kterých si každý skládá vlastní příběh. Žádný jednotný recept na štěstí neexistuje, každý si prostě potřebuje časem a zkušenostmi najít vlastní cestu, co mu pomáhá a funguje. Příliš se do pocitu štěstí nutit může dokonce působit úplně opačně. Z nejrůznějších doporučení a tipů si však můžete sestavit vlastní mix a také si jej podle svého upravit a doplnit.  

Například Gretchen Rubin, autorka knihy Projekt štěstí, doporučuje nezanedbávat péči o tělo a pravidelný pohyb, mít srovnané své záležitosti, pomáhat ostatním, dostatečně se věnovat svým blízkým, rozumně využívat denní rutiny i rituálů a také omezit informační přetížení. I když je samozřejmě zapotřebí sledovat, co se děje, vyberte si jen jeden či dva důvěryhodné zdroje zpráv. Záplava negativních informací vám totiž náladu zkazí téměř určitě. 

Kvalitní jídlo a hydrataci, pohyb a spánek, péči o sebe, dobré vztahy s blízkými i zájem o okolí a naplňování osobních cílů společně s vděčností, laskavostí a úsměvem najdete mezi doporučeními pro zvýšení pocitu štěstí nejčastěji. Ke zvýšení pocitu pohody a štěstí přispívá také meditace nebo potěšení z drobných radostí. A příjemné je, že štěstí se dělením (tedy sdílením) prokazatelně násobí. 

Organizace spojených národů vyhlásila Mezinárodní den štěstí v létě roku 2012. Na návrh království Bhútán se na něm usneslo všech 193 členských států OSN. S národním štěstím jako ukazatelem prosperity země, později indexem národního štěstí, malé himalájské království přišlo už na začátku 70. let a postupně jím zcela nahradilo jinde běžně používané měřítko hrubého národního produktu. Index je založen na podpoře udržitelného rozvoje, zachovávání a podpoře kulturních hodnot, přirozeném životním prostředí a dobré vládě. A to, co zpočátku vypadalo jako výstřednost, se stalo měřítkem, kterým se seriózně zabývají světové ratingové agentury i média. Šťastné království je svým přístupem pověstné, nicméně v poslední době se podobný důraz na pohodu a spokojenost obyvatel přesouvá i do méně exotických končin. Razí jej například novozélandská premiérka Jacinda Ardern. Stále větší množství žen v čele států nebo v jiných řídích pozicích možná povede budoucí směřování právě tímto směrem. 

Mezinárodní den štěstí se prolíná s nástupem nového ročního období. Pokud máte rádi čísla, tato synergie vás bude těšit ještě dalších 24 let, do roku 2047. Jaro u nás letos začne přesně v 22 hodin a 24 minut. Přichází s ním teplejší počasí, více světla i čerstvá energie k novým začátkům. Pokud už jste objevili svůj vlastní recept na štěstí, užijte si ho nejen dnes. Abychom mohli pomáhat ostatním, potřebujeme totiž pečovat také o sebe.