Opulentní zlaté finále Anthonyho Vaccarella na show Saint Laurent jaro–léto 2027

Show Saint Laurent pod vedením Anthonyho Vaccarella se na Place du Trocadéro při velkolepé přehlídce nesla ve znamení zlata. Po zlatě z Versailles a zlatě Marie Antoinetty od Sofie Coppoly přichází snad to nejopravdovější zlato Anthonyho Vaccarella. 29. září, druhý den Fashion Weeku pro sezonu jaro–léto 2027, se zdá být pro módní dům Saint Laurent koncem jedné éry, protože se pravděpodobně jednalo o poslední přehlídku jeho kreativního ředitele. Po deseti letech své vlády shromáždil Anthony Vaccarello celý svůj dvůr naposledy v kulisách, v nichž se ve vzduchu vznášely monumentální zlaté lustry. Celá atmosféra byla naprosto magická.

V roce 1817 navštívil francouzský spisovatel Stendhal italskou Florencii a v kostele Santa Croce se mu zatočila hlava, jako by ho pohltilo vše, co právě spatřil. Ve své knize Neapol a Florencie: cesta z Milána do Reggia popsal tento zážitek, který byl později v moderní psychiatrii označen jako „Stendhalův syndrom“, což se dá označit jako závrať z krásy. A právě včera večer se hosté přehlídky Saint Laurent pro jaro–léto 2027 mohli na úpatí Eiffelovy věže nechat strhnout touto uměleckou euforií při pohledu na velkolepou, zlatem zalitou podívanou, kterou vytvořil právě Anthony Vaccarello.

V úterý 29. září se nad světem Saint Laurent snáší noc. Vzduchem ještě doznívá léto a ještě před samotným začátkem show se už odehrává ta skutečná přehlídka. Kolem deváté večer se v kulisách inspirovaných opulentním hotelem Intercontinental, kde Yves Saint Laurent rád představoval své haute couture kolekce, usazuje celé souhvězdí celebrit. Po obou stranách černého mola se rozprostírá první řada: Kate Moss, Catherine Deneuve, Rami Malek, Zoë Kravitz, Philippine Leroy-Beaulieu… A jen o pár kroků dál hovoří Francis Ford Coppola s Abelem Ferrarou, zatímco nedaleko se Pierpaolo Piccioli připravuje zachytit každý okamžik přehlídky.

A když tma zahalí město světel, Place du Trocadéro se rozzáří. Temnota a světlo, noc a den, dědictví a obnova – dualita Vaccarella se odhaluje v celé své nádheře. Jako bychom se ocitli ve filmu noir, akorát zde je všechno ze zlata. Drahý kov, hlavní motiv této soumračné kolekce, se objevuje v celé své škále a bohatství. Hluboké, byzantské, bledé, renesanční, brutalistické nebo art deco, od lustrů zavěšených ve vzduchu až po dvacet představených siluet se zlato stává spojovacím prvkem kolekce pro jaro–léto 2027. Anthonymu Vaccarellovi, skutečnému mistrovi hry světla a stínu, nestačí vykreslené linie pouze zdůraznit. Zahaluje je celé, od hlavy až k patě.

Zlato se zde projevuje spíše materiálem (organzou, lamé, guipure, mušelínem, žakárem) než samotnou barvou, a získává tak ještě symboličtější rozměr. V plné majestátnosti odhaluje ženu, která obléká Saint Laurent: noční, smyslnou, suverénní. Zlato má totiž u Saint Laurent svou vlastní historii. Odkazuje na dědictví módního domu, který v roce 1961 založil Yves Saint Laurent. Skutečný leitmotiv návrháře se objevuje v haute couture i prêt-à-porter, v doplňcích i špercích, od kompletně zlatých šatů až po knoflíky na kabátech. „Mám rád zlato, je to magická barva; když odráží ženu, je to barva slunce,“ prohlásil tehdy sám návrhář a pro své velké finále vzal Anthony Vaccarello tato jeho slova doslova. 

Smokingy, kabáty s nádechem osmdesátých let, kožené bundy, zavinovací sukně, halenky s leopardím vzorem, ale také XXL náušnice a závratně vysoké jehlové podpatky. Pro tuto přehlídku ve znamení loučení představuje kreativní ředitel různé archetypy pařížského módního domu. Zlato zde získává hluboké odstíny koňaku, absintu a jantaru, charakteristické pro návrháře. Kožešina podtrhuje krátké kostýmy, zatímco výrazná ramena a podpatky vytvarované do podoby hadů kreslí písmeno S a podtrhují Vaccarellovu dramatičnost. Jeden detail je zde zcela záměrný: žádná kabelka.

A pak přišla na řadu závěrečná sekvence. „Zlato je dnešní černá,“ prohlásil Yves Saint Laurent a tak tedy přehlídka končí v černé, posvátné barvě. „You are so much, Yves Saint Laurent, you are so much, Anthony“… Při velkém finále zazněl hlas Charlotte Gainsbourg. Divákům i samotnému kreativnímu řediteli trvalo několik sekund, než na mole rozpoznali siluetu francouzské ikony v černém smokingu. Múza Anthonyho Vaccarella a jeho dlouholetá spolupracovnice mu věnovala nezapomenutelné vystoupení, jehož refrén v angličtině zněl: „Jsi pro mě tolik důležitý, Yves Saint Laurent.“

Spolu s elegantními pozvánkami byl hostům předán také vzkaz od kreativního ředitele, který uzavírá desetiletí strávené v módním domě skupiny Kering: „Tuto kolekci v sobě nosím už dlouho a konečně jsem cítil, že nastal čas ji odhalit. Je velmi osobní, plná emocí, takže tentokrát raději nebudu příliš mluvit a nechám vás objevit všechny její nuance. S veškerou svou náklonností, Anthony.“ Včera večer tak na Place du Trocadéro visel ve vzduchu jakýsi pocit loučení, který byl na mole i mezi hosty hmatatelný. Ten nejasný, ale silný pocit, že jsme svědky okamžiku, který se zapíše do historie módního domu i do dějin módy. A také pocit, který mohl právě Stendhal o století dříve zažívat před renesanční freskou ve Florencii.