Fibremaxxing – vláknina v hlavní roli. Proč zkusit tento trend ve výživě, který slibuje zdraví i dlouhověkost 

Velkých vln trendů s příponou -maxxing (sleepmaxxing, skinmaxxing atd.) už jsme tady měli dost, ale ať chceme nebo ne, prostě na sociálních sítích fungují. Jejich cílem je vyždímat co nejvíce (nejenom) zdravotních benefitů z určité oblasti životního stylu. A tak se psal rok 2025 a generace Z a wellness influenceři, jako například Američanka Pamela Corral, začali sdílet svoje tipy na jídla s vysokým příjmem vlákniny. Pamelina videa s recepty na ovesné misky a chia pudingy se dočkaly více než 10 milionů zhlédnutí a fibremaxxing prostě hýbe světem. 

Ale proč frčí něco tak obyčejného, jako je vláknina? I když by mohlo zdát, že přirozeně patří ke zdravé stravě, většina lidí trpí jejím chronickým nedostatkem. Podle certifikované celostní výživové poradkyně Zdeňky Prušákové z Hit Zdraví je právě vláknina tím palivem, které střevní bakterie potřebují k udržení našeho trávení v rovnováze. Funguje jako prebiotikum, což znamená, že vyživuje prospěšné mikroorganismy a vytváří ideální prostředí pro trávení, vstřebávání živin i správnou funkci imunitního systému. 

Strava bohatá na vlákninu vyvažuje střevní mikrobiom podporou růstu přátelských bakterií, zlepšuje trávení a funkci střev, stabilizuje hladinu cukru v krvi, snižuje cholesterol a má překvapivý vliv i na duševní zdraví a kognitivní funkce. „Funkce osy střevo–mozek už dávno není jen teorie, ale realita, kterou cítíme na energii, náladě i schopnosti soustředění,“ uvádí do problematiky odbornice. 

A teď trocha čísel: naši předkové podle odborných odhadů přijímali 70 až 120 gramů vlákniny denně. Současná výživová doporučení se pohybují kolem 30–35 gramů, realita je však výrazně odlišná. Průměrný Čech zkonzumuje sotva polovinu doporučené dávky. „Zdravá střeva fungují jako dobře opečovávaná zahrada. Pokud mají správné podmínky, kvetou a prospívají a my s nimi,“ říká Zdeňka Prušáková. Trend fibremaxxingu vznikl právě jako reakce na tento deficit, jeho snahou je vrátit vlákninu zpět do každodenního jídelníčku. Snadno a přirozeně.

Fibremaxxing tedy vyžaduje cílené navyšování vlákniny. Ne nárazově, ale chytře. Lidé začínají stále více řešit, kolik zeleniny mají na talíři, vracejí se k luštěninám, celozrnným obilovinám, semínkům, ořechům i fermentovaným potravinám. Podle Zdeňky Prušákové tento trend dává smysl, pokud je uchopený správně. „Cílené zvyšování objemu vlákniny ve stravě podporuje střevní mikrobiom i celkové zdraví, ale klíčové je navyšovat ji postupně a sledovat i reakce těla. Nesmí jít o extrém, ale o rovnováhu a udržitelný přístup. Chytré plánování zahrnuje kombinaci rozpustné i nerozpustné vlákniny, střídání různých zdrojů, dostatečnou hydrataci a také doplnění polyfenolů a omega-3 mastných kyselin, které tlumí zánět střevní sliznice. Smysluplný fibremaxxing je návratem k přirozené, minimálně zpracované stravě – s respektem k vlastnímu tělu,“ vysvětluje odbornice. 

Nic se ale nemá přehánět, protože i vláknina může škodit, pokud se z dobrého úmyslu stane extrém. „Vláknina není soutěžní disciplína,“ připomíná Zdeňka Prušáková. Podle ní příliš rychlé nebo jednostranné navyšování může vést k nadýmání, plynatosti, křečím, průjmu nebo naopak zácpě. Zvláštní opatrnost je na místě u lidí s oslabeným trávením, narušeným mikrobiomem nebo aktivními zánětlivými procesy. Střeva potřebují čas, pestrost a kvalitu, aby se dokázala adaptovat.

Nemusíte počítat každý gram vlákniny, stačí pár změn: přidat zeleninu ke každému jídlu (v zimě třeba tepelně upravenou, tělo ji lépe využije), vyměnit bílé pečivo za celozrnné, alespoň dvakrát týdně zařadit do stravy luštěniny, přidávat semínka do kaší, salátů i jogurtů a jíst ovoce ideálně i se slupkou. Velice důležité je k tomu také dostatečně pít, protože bez vody vláknina nefunguje, jak má. 

A na závěr tip od Zdeňky Prušákové: doporučuje užívat probiotické doplňky. Nejedná se o „živé bakterie“, ale o specifické typy vlákniny, které slouží jako potrava pro naše vlastní střevní bakterie. Jinými slovy: zatímco probiotika bakterie dodávají, prebiotika vytvářejí prostředí, ve kterém ty správné bakterie mohou růst, množit se a fungovat. Nejčastěji jde o rozpustnou i fermentovatelnou vlákninu s betaglukany, které se v tlustém střevě mění na mastné kyseliny s krátkým řetězcem. To jsou látky, které jsou zásadní pro zdraví střevní sliznice, imunitu, metabolismus i stabilní hladinu cukru v krvi. „Užívání kvalitního prebiotického doplňku 10–15 minut před jídlem může pomoct zklidnit trávení, podpořit rovnováhu mikrobiomu a zlepšit metabolickou odpověď na jídlo zejména u lidí, kteří mají vlákniny ve stravě dlouhodobě málo nebo mají citlivé trávení,“ vysvětluje celostní výživová poradkyně. 

Fibremaxxing tedy jako trend opravdu funguje a nejedná se o žádný krátkodobý módní výstřelek. Zdraví prostě vzniká už na talíři. Vláknina vyživuje střeva, a tím i celý organismus. Má vliv na imunitu, psychiku i hormonální rovnováhu. Možná není tak „sexy“ jako proteinové prášky nebo adaptogeny, ale právě ona má vysoký vliv i naši dlouhověkost – longevity.