Zapomeňte na probiotika, vašemu zdraví víc prospěje jedno jablko denně

Spousta z nás ví, že mikroorganismy jsou zásadní pro udržení zdravé střevní mikroflóry, a tak se svůj střevní mikrobiom snaží krmit dobrými bakteriemi. Na zdraví lidského střeva je totiž závislá celková kondice organismu, která se projevuje na naší náladě i vzhledu pleť. Jenže pomáháme si správně? 

Nedávno mi v emailové schránce přistál newsletter s názvem Second Brain od dietoložky, doktorky Emily Leeming. Díky tomu jsem zjistila, že obyčejné jablko má neskutečnou probiotickou sílu — obsahuje totiž 100 milionů bakterií! Zakousnout se do něj nás přitom vyjde až několikanásobně levněji než kupovat probiotické doplňky z lékárny. Ke zdravé střevní mikroflóře však přispívá nejenom samotná konzumace jablek — pestré spektrum bakterií se ukrývá i v dalších druzích ovoce či zeleniny. Doktorka Leeming (mimo jiné autorka knihy Genius Gut: How to Eat For Your Second Brain, která vychází v červenci) tvrdí: „Jablka obsahují vlákninu, a zejména probiotickou vlákninu zvanou pektin, která vyživuje ‚dobré‘ bakterie ve střevech. Obsahuje ale také spoustu polyfenolů, které mají na náš střevní mikrobiom prebiotický účinek.“

Všeho moc škodí. Velké dávky probiotik tak mohou spíše narušit než posílit stabilitu a rozmanitost naší střevní mikroflóry. Nevedete tedy zrovna zdravý životní styl, pokud do sebe cpete víc doplňků stravy, než zkonzumujete ovoce nebo zeleniny. Probiotika si proto ordinujte pouze tehdy, pokud vám pomáhají s danou léčbou zdravotních problémů. Jsou tím míněné situace, kdy trpíte nadýmáním (souvisejícím například se syndromem dráždivého tračníku), nebo když se zrovna zotavujete po (při) užívání antibiotik. Již zmíněná doktorka Emily Leeming razí heslo: „Zapomeňte na probiotika, pokud jste zdravotně v pohodě. Chcete dopřát blaho svému střevnímu mikrobiomu? Nejvíce mu prospěje to, co jíte!“

Navíc podle doktorky se současný trh s probiotickými doplňky podobá Divokému západu. Hemží se to na něm totiž producenty, kteří se holedbají maximální účinností svých výrobků, aniž by k tomu měli relevantní důkazy. Expertka navíc varuje, že stále nemáme dost informací o fungování probiotik. Některé mohou obsahovat více typů probiotických bakterií, které nebyly testovány ve vzájemné interakci (když se smíchají dohromady, mohou působit kontraproduktivně). U jiných druhů probiotik se zase ukázalo, že mají opačný efekt, než co slibuje návod k použití. „Dokonce může dojít k narušení kognitivních funkcí nebo stavu, při kterém se tělo po léčbě antibiotiky zotavuje s užíváním probiotik paradoxně pomaleji.“

Chybu nikdy neuděláte, když si dáte jablko či jiné ovoce nebo zeleninu. Chcete mít zdravá střeva? Dopřejte si týdně alespoň 30 různých jídel rostlinného původu včetně koření, bylinek, luštěnin a obilovin — samozřejmě spolu s ovocem a zeleninou. Důkazy a odborníci mluví jasně: vláknina a polyfenoly na vyživování střevního mikrobiomu působí blahodárně!

„Zatím nevíme, jestli ovoce a zelenina z ekologického zemědělství obsahuje více mikrobů než z konvenčního způsobu pěstování, a ani nemůžeme s jistotou říct, jestli to má nějaký vliv na střevní mikrobiom. Zdraví půdy však pravděpodobně hraje obrovskou roli v tom, jak jsou potraviny, které konzumujeme, bohaté na mikroby. A týká se to hlavně ovoce a zeleniny, které se pěstují nízko u země, nebo — v případě kořenové zeleniny — přímo v půdě. Zdravá půda je biologicky rozmanitá, hemží se to v ní mikroorganismy, které si naše tělo žádá. Mimochodem, v jediné čajové lžičce půdy najdete více mikroorganismů, než kolik žije lidí na Zemi.“