Vogue LeadersOd Hagiboru po palác Savarin: Crestyl mění způsob, jak přemýšlíme o městě
tým VOGUE5. 6. 2025
Pochází z Londýna, ale už řadu let je jeho domovem Praha. Simon Johnson se jako CEO developerské firmy Crestyl nyní ve velké míře také podílí na tom, jakou má hlavní město Česka podobu. Jak se do ní projekty Crestylu v budoucnu propíšou?
Společnost Crestyl je podepsaná pod celou řadou moderních bytových komplexů, ať už je to Hagibor, Dock, nebo Semerínka. Většinu z nich spojuje, že jsou multifunkční. Je mixování funkcí zásadní trend v developmentu?
Multifunkčnost pro nás není pouhým trendem, ale představuje samotnou podstatu
značky Crestyl. Dlouhodobě se zaměřujeme na vytváření komplexních projektů, které v sobě spojují různé funkce. Tento inovativní přístup jsme poprvé uplatnili při realizaci projektu DOCK, který se stal průkopníkem v této oblasti. Jsme přesvědčeni, že propojení různých funkcí v rámci jednoho projektu přináší značné výhody. Vytváří to živější a dynamičtější prostředí s lepší atmosférou, které je přínosné pro všechny uživatele – ať už jde o rezidenty, pracující, nebo návštěvníky. Naším cílem je budovat místa, která nabízejí víc než jen součet jednotlivých částí. Zásadním aspektem našeho přístupu je důraz na kvalitní
veřejný prostor. Usilujeme o vytváření prostředí, které přesahuje hranice bytů a kanceláří a nabízí příjemné zóny pro relaxaci a trávení volného času.
Jedním z vašich velmi sledovaných projektů je rekonstrukce paláce Savarin. V jaké fázi je projekt aktuálně?
Samotný palác Savarin je již po rekonstrukci, pečlivé restaurování tohoto barokního skvostu jsme dokončili na podzim. Než jsme se do rekonstrukce pustili, bylo v těch nejcennějších historických prostorách kasino. Nám se podařilo ho nahradit muzeem
Alfonse Muchy. Nyní v návaznosti na obnovu samotného paláce Savarin připravujeme i novou část stejnojmenného projektu, která už vzniká pod taktovkou ikony současné světové architektury a designu Thomase Heatherwicka. Projekt s odkazem na tradici václavských pasáží propojí
Václavské náměstí s ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou. Středobodem se stane historická budova jízdárny, kolem které ve vnitrobloku vznikne nové, klidné náměstí se zahradou, kavárnami a restauracemi… U této stavby jsme ve fázi územního řízení.
Pro Crestyl je obecně velmi důležité, aby projekty, pod kterými jste podepsaní, měly výrazný estetický rukopis. Proč je to pro vás tak podstatné?
Pro nás v Crestylu je výrazný, estetický rukopis našich projektů zásadní z několika důvodů. Za prvé věříme, že architektura má moc formovat nejen fyzický prostor, ale i životní zkušenost lidí. Naše projekty nejsou jen budovy, ale místa, kde lidé žijí, pracují a tráví svůj čas. Chceme, aby tato místa byla inspirativní, příjemná a nezaměnitelná. Za druhé, samotný
design je součástí naší
firemní identity. Pomáhá nám odlišit se na trhu a budovat silnou značku spojenou s kvalitou a inovací. A za třetí, unikátní
architektura přispívá k vytváření charakteru a identity míst. Tím přispíváme k rozvoji a oživení celých městských částí. Jako developer máme možnost dlouhodobě ovlivňovat vzhled a fungování měst. Bereme tuto roli vážně a snažíme se vytvářet projekty, které budou přínosem i pro budoucí generace.
Praha se stále potýká s bytovou krizí, plánujete výstavbu bydlení pro mladé?
Bytová krize v Praze je skutečně závažným problémem. Bohužel to ale není primárně o developerech, ale o celkových podmínkách pro výstavbu. Povolování v
Praze je velmi problematické. Samotní úředníci ve veřejné správě jsou velmi profesionální, ale zákony a systémy, v rámci kterých pracují, mají nedostatky. A to má samozřejmě dopad na ceny a dostupnost nového bydlení. Pozorujeme tak rostoucí zájem o menší, ale funkční byty. Zároveň roste důraz na komunitní prvky v rámci rezidenčních komplexů.
Města se budou i nadále zahušťovat a hranice mezi domovem a prací stírat.“
Cítíte, že se mění i zájem o nájemní bydlení? Podle dat chtějí Češi bydlet stále ve vlastním. Platí to, nebo se situace mění?
V České republice je trend vlastnického bydlení naprosto neskutečný. Ale nastupující
mladá generace již začíná být v tomto ohledu jiná – chce být flexibilnější, chce
cestovat, nechce se zavazovat hypotékou. K tomu má zároveň i tu překážku v podobě vysokých cen nemovitostí. Takže správně nastavené nájemní bydlení má bezpochyby budoucnost. My se na to ostatně chystáme, v rámci projektu Dornych v
Brně postavíme skoro dvě stě bytů k pronájmu a zvažujeme nájemní bydlení i jako součást dalších projektů.
Dynamicky se proměňuje i kancelářské prostředí, během covidu si řada firem zvykla na home office. Platí to stále?
Trend práce z domova, který se výrazně rozšířil během
pandemie koronaviru, stále přetrvává, ale už není dominantní. Mnoho společností nyní preferuje flexibilní přístup, který kombinuje práci z domova s prací v kanceláři. Hybridní model umožňuje zaměstnancům využívat výhody obou prostředí. Pro nás je to zásadní, protože to musejí naše kancelářské projekty reflektovat. Kanceláře se tak transformují na prostory primárně určené pro spolupráci, kreativní setkávání a budování firemní kultury. Pro nás rostou nároky na celý areál, ve kterém kanceláře jsou – aby tam byl dostatek služeb, aby se tam zaměstnancům líbilo.
Tlak na udržitelnost a hledání nových, ekologických materiálů je velké téma nejen v developmentu. Co je podle vás dnes ten zásadní „game changer“?
V oblasti udržitelnosti a ekologických materiálů v developmentu vidíme několik zásadních prvků. Jedním z nejvýznamnějších je využití dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu pro výškové budovy. Dřevo je obnovitelný zdroj, během růstu pohlcuje CO a budovy z něj postavené mají výrazně nižší uhlíkovou stopu než tradiční železobetonové konstrukce. Dalším významným trendem je
recyklace materiálů a tím myslím jak využívání těch recyklovaných, tak recyklace samotného odpadu ze stavby. Například u našeho projektu Dornych v Brně se nám podaří recyklovat 90 % odpadu z demolice starého objektu, který stál na místě dříve.
Kde a jak budeme žít za deset let?
Města se budou dále rozrůstat a zahušťovat s důrazem na udržitelnost a
efektivitu. Hranice mezi domovem a pracovištěm se budou dále stírat. Hybridní model práce kombinující
práci z domova a z kanceláře, se stane normou. Všem těmto směrům se dlouhodobě snažíme jít napřed, zejména právě naše zaměření na multifunkční projekty to naprosto odráží.