Adéla Šmejkalová: Krize jako příležitost

Trh s uměním byl vždy branží, kde se jak výstavy, tak obchody odehrávaly a uzavíraly osobním jednáním. Do světa obchodu přinesla doba internetu a e-shopů velké změny. A ty se ještě umocnily pandemií, kterou stále procházíme. Nakonec se i trh s uměním dočkal internetové revoluce. Poté, co si lidé navykli nakupovat online artikly od potravin až po módní doplňky, přišla řada i na zbytek segmentu s luxusním zbožím, kam můžeme mimo jiné zařadit také výtvarné umění.

V předchozím zaměstnání u jednoho z největších aukčních domů světa jsem už nějakou dobu měla mimo živých aukcí na starosti i online aukce, které pomalu, ale jistě nabíraly na popularitě. Také se začalo objevovat čím dál více klientů, kteří dražili v aukcích pomocí internetového přihazování bez jakékoliv přítomnosti v aukční síni. Navíc jsem objevovala nové projekty vznikající na sociálních sítích. Poté propukla pandemie a přesun na sítě byl definitivní. I ty největší světové galerie a muzea jako například Guggenheim Museum v New Yorku nebo londýnské British Museum, které dříve ani nesnily o prodeji nebo prezentaci online, najednou během několika týdnů zavedly virtuální prohlídky, místnosti i doprovodný program. 

Přesto mi přišlo paradoxní, že se v mnoha případech po kliknutí na ‘navštivte online výstavu’ pouze zobrazuje klasická webová stránka s 2D obrazy. V lepších případech se objeví krátký doprovodný text nebo video, ale to je v podstatě vše. Taková prezentace je sice stále lepší než jednoduchá e-commerce stránka, ale rozhodně ji není možné nazvat online galerií nebo virtuální výstavou. Začala jsem proto přemýšlet nad konceptem, který by překlenul všechny nedostatky, kterých jsem si všímala. 

Mým cílem bylo vytvořit galerii, která existuje pouze online, ale prodává kvalitní umění od tzv. emerging artists, tedy čerstvých absolventů uměleckých škol nebo umělců v počátcích kariéry. Chtěla jsem ale, aby koncept opravdu působil a fungoval jako galerie; což obnáší pořádání kurátorsky spravovaných výstav, přítomnost virtuální místnosti a zejména kvalitní materiály v podobě  textů a videí, které doprovázejí prezentaci každého uměleckého díla. Zároveň jsem chtěla odstranit stigma, které při prohlížení nebo nákupu kvalitního umění podle mých zkušeností lidé zažívají, například mylné obavy z toho, že umění je jen pro elitu a pro movité zájemce. Mým záměrem bylo vytvořit platformu, která jednak drží krok s dobou, tedy kvalitně prezentuje umění, ale zároveň je přístupná pro všechny, kteří se chtějí podívat, nakoupit nebo jen poučit o současném umění, nových talentech, jejich studiu, profesní dráze či jejich prezentaci na výstavách.

První online výstavu jsem spustila už v září 2020, kdy sice nebyl celosvětový lockdown, ale pandemie směřovala k druhé vlně a urychlila představení platformy. Situace ve světě aktuálně vypadá optimističtěji, ale chuť a zvyk lidí vnímat umění přes sítě se změnila nevratně. Obsah, který lze přes různé internetové platformy sdílet, je obrovský. Pomocí newsletterů, YouTube kanálu, Instagramu, Zoom meetingů a virtuálních prohlídek přináší virtuální aukční síň Artistellar klientům stálý přístup k těm nejzajímavějším a nejslibnějším mladým umělcům z celého světa. A jak se ukázalo, jsou to z 80 % mladí lidé z různých koutů planety, což svědčí o tom, že umění skutečně lze prodávat a nakupovat online a může být dostupné komukoliv.

Setkávám se s dotazem, zda online nákupy neustoupí do pozadí, až se svět vrátí zase do normálu. Jsem přesvědčená, že nikoliv. Online aukce v Sotheby’s měly velký úspěch už před pandemií. V online prostředí totiž nezáleží na tom, kde zrovna jste, přístup k umění i jeho nákupu máte odkudkoliv. Velké změny, které pandemie přinesla, otevřely současně nové příležitosti pro ty, kteří se nebojí výzev a jsou připraveni nést riziko.