Health 
Zkusila jsem low-stim relaxaci a restartovala svůj přetížený mozek
Soňa Hrabec Kotulková9. 1. 2026
Občas mívám pocit, že moje hlava je jako přeplněná pračka. Myšlenky mi v ní padají jedna přes druhou, motají se dokola a nejde je od sebe odtrhnout. Zpomalit třeba u televize? To pomůže jen chvíli, protože i tahle činnost stimuluje mozkové buňky. Objevila jsem ale low-stim relaxaci, která funguje přesně opačně: snižuje množství podnětů tak, aby uklidnila můj přetížený nervový systém.

Foto: MELANIE RODRIGUEZ pro Vogue CS
Alexa Chung
Světlo, zvuk, nepořádek. Neustále být online, odpovídat na všechny zprávy, dělat několik věcí najednou. Ufff. Tak v takovém režimu je mozek stále v pohotovosti, a pokud podněty nevypneme, je pěkně přehlcený. Proto se i já často cítím jako pračka. Naopak low-stim relaxace funguje úplně jednoduše: stačí jen ztlumit světla, nedívat se stále do telefonu, nemít na uších sluchátka, ale dopřát si jemné, klidné zvuky nebo i ticho. Důležité je relaxovat v jednoduchém prostoru bez přemíry věcí a také zpomalit. Tohle všechno dává tělu jasný signál, že právě teď nastal ten správný čas, kdy opravdu může vypnout a zcela povolit. A proč to funguje? Protože stres a přepracování neškodí jen hlavě, ale projevují se i fyziologicky. Tělo je neustále připravené k akci, můžeme mít rozházený rytmus dne a noci, jsme unavení, ztrácíme pozornost a naše smysly jsou přestimulované, takže nás bolí oči, jsme alergičtí na zvuky či různé situace. Já sama tohle přesně znám.
Odstřihnout se od okolního světa ve stavu beztíže
Omezením podnětů z okolí se zabývá také účinná terapie, kterou vynalezli neurovědci v 50. letech. Restricted Environmental Stimulation Therapy (REST), která funguje na principu omezení stimulací, můžete znát třeba z floatingu, Jedná se o speciální uzavíratelné vany, naplněné hustým roztokem epsomské soli. Funguje podobně jako voda z Mrtvého moře, takže vás nadnáší a vy máte pocit, jako byste byli ve stavu beztíže a levitovali.
Při floatingu máte pocit, jako byste byli ve stavu beztíže."
Sama jsem to před lety několikrát zkusila a musím říct, že to byl velmi silný zážitek. Jste tady „odstřižení“ od jakýchkoliv podnětů, máte pocit beztíže, a když se vypnou světla a nepouštíte si hudbu, ale jste v naprosté tmě, v tichu, bez gravitace, tak hluboce odpočíváte. Je mi jasné, že ne každému absolutní ticho vyhovuje, proto je tu i možnost v tomto speciálním vajíčku – vaně zkusit také světelnou terapii a pustit si i relaxační hudbu. Musím uznat, že i já jsem se po hodině floatingu cítila jako vyměněná. A ano, tato terapie skvěle funguje proti úzkostem, zabírá na zlepšení spánku a odstranění stresu. Ale low-stim zahrnuje více metod než jen floating, na který každý nemá čas nebo i finance. Principy low-stim jde snadno zařadit do každodenního života: večer méně svítit, méně hluku, méně informací.
Low-stim v mojí každodenní praxi
Poznatek č. 1: Ubrala jsem na světle. Hodně čtu knížky o spánku a cirkadiánních rytmech, a tak sama na sobě zkouším, co a jak funguje. A světlo, zejména večer, je pro moji psychiku a spánek zásadní. Potvrdil mi to i Hynek Medřický, odborník na fungování světla na organismus. Zasvětil mě do tajů různých vlnových délek světla a jeho barev a díky němu jsem si domů odnesla speciální žárovku s různými typy světla, které přepínám během dne. Ráno svítím silným bílým světlem, které mě probudí a nastartuje moji energii. Večer přepnu na žluté, méně intenzivní světlo a po osmé hodině večer už svítím jen červeným světlem. Princip osvětlování místnosti je tedy u mě jednoduchý: večer ztlumím světla a hlavně uberu modrobílé ostré LED světlo a nedívám se do monitorů. Tím dávám svému mozku i tělu jasný signál, že se připravuji na noc a na regeneraci. A funguje to.
Poznatek č. 2: Omezuji hluk a šum. Miluji běhání a ze začátku jsem si navykla běhat s hudbou a se sluchátky. Jenže postupem času jsem přišla na to, že právě když nic neposlouchám, nejvíce si odpočinu. Lépe vnímám svoje okolí, přírodu, svůj dech a také tělo. Být v tichu mi pomáhá, ale zjistila jsem, že u low-stim relaxace nutně nemusí být jen absolutní ticho. Pro přetíženého člověka totiž někdy může být ticho až příliš „hlasité“ (to pak vylezou myšlenky, které jste celý den upozaďovali), takže jemná, relaxační ne příliš hlasitá hudba může být také fajn.
Poznatek č. 3: Jsem více v přírodě. Když toho mám za celý den plnou hlavu, pomáhá mi jít ven. Ať už se projít, nebo si zaběhat. Snažím se jít hned do přírody, ať už je jakékoliv počasí. I takový upršený den má něco do sebe, a když mi do kapuce nebo do deštníku bubnují dešťové kapky, je to relax. Kousek od domu mám krásný Chuchelský háj nebo dole Prokopské údolí. Přestože žiju v Praze, jsem okamžitě v nádherném lesním prostředí. Minimalismus, měkké barvy a „vizuální klid“ a zelená barva, tohle všechno mě uklidní už za pár minut.
Poznatek č. 4: Přestala jsem dělat více věcí najednou. Multitasking se může zdát fajn, ale nevyhovuje mi. Každý den si proto ráno sepisuji seznam úkolů a ty plním jeden po druhém, od priorit až po to, co nespěchá. Pak si hotové úkoly škrtám a mojí hlavě to dělá dobře. Raději dělám jednu věc a pořádně než pět najednou. Je to pro moji hlavu jako úklid, sama pak cítím, jak je to osvobozující.
Poznatek č. 5: Terapie ve sprše. Miluji dát si po celém dni teplou sprchu a užít si čas jen pro sebe. Nechávám pár minut na sebe působit tekoucí vodu, která smývá všechen stres a starosti. Moc ráda mám přírodní aromaterapeutický sprchový gel s levandulí. Provoní celou koupelnu a má skvělé účinky na relaxaci a uvolnění. Tady dokážu mozek vypnout tak, že mě tu mnohdy jen tak napadnou ty nejlepší nápady v mém životě!
Vogue




