10 jednoduchých tipů, jak překonat nejdepresivnější den v roce

Toto datum vypočítal v roce 2004 psycholog a kouč Cliff Arnall pro jednu cestovní kancelář, která zoufale potřebovala pozvednout tržby a nastartovat klesající prodeje zájezdů. Ukázalo se to jako geniální tah: chmury a mizerná nálada se přece lépe snášejí na prosluněné pláži než ve studeném open spacu... Souvisí ale nejdepresivnější den v roce pouze s marketingem? Ne tak docela. Pravdou zůstává, že leden obecně nepatří mezi nejveselejší měsíce. Takže pokud se i vy právě teď cítíte pod psa, máme pro vás několik jednoduchých strategií, na které se vyplatí vsadit.

Zima pořád nekončí, tudíž sluníčka máme stále nedostatek. A právě v tomto období se lidé často potýkají s takzvanou sezonní afektivní poruchou, která se projevuje opakující se poruchou nálady i výkonnosti (a může trvat od podzimu do jara). U většiny jsou projevy mírné, případně středně těžké. Mezi klíčové příznaky patří pocit skleslosti a ospalosti, větší nutkání spánku a potíž vstát z postele. 

Řešení zimní deprese? Investice do chytré lampy, kterou rozsvěcujte hned od rána, kdy je venku ještě tma. Světlo se dle výzkumů umí se špatnou vyrovnat již po dvaceti minutách a hlavně — jeho efekt vydrží dlouho poté (takže o snesitelnější den máte postaráno).

Fakt, že meditace pomáhá duševnímu zdraví a že cvičení prospívá tělu, asi nemusíme dlouze rozebírat. 30 minut dvakrát týdně, které strávíte každou z obou aktivit, dokáže snížit projevy deprese až o 40 %. Avšak výzkum Rutgersovy univerzity z New Jersey ukázal, že když obě činnosti navíc spojíte, účinek může být několikanásobně větší. Takže až vás příště zase přepadne mentální nebo fyzická únava, pusťte si meditační video, u něj se pořádně protáhněte — a pozitivní efekt na sebe nenechá dlouho čekat.

Vaření je skvělé, a zdaleka ne jen proto, že při něm děláte něco pro své zasycení. Platí při něm i to, že pokud vyzkoušíte něco nového, změníte tím pocit ze sebe sama, zvlášť když dobré jídlo připravujete i pro druhé. Úspěch, který sklidíte s vlastnoručně vyrobeným pokrmem může zvýšit sebevědomí, a to nemluvě o  potenciálu vaší kreativní stránky. I ten jen kvete. Experimentujte proto s recepty, přísadami, chutěmi a stylingem jídla. Že se na to úplně necítíte? Ale kdeže. Jak říká Auguste Gusteau, šéfkuchař z filmu Ratatouille od Disney/Pixar: „Vařit může každý.“ 

Když na chvíli vypnete notebook, odložíte práci a vydáte se někam ven, kde proudí čistý vzduch, mysl dostane šanci uvolnit se a nadechnout. To, že procházky otevřenou krajinou báječně uzemní, sníží pocity úzkosti a deprese, je prostě nepopíratelné.

Ať už vás trápí aktuální zdražování, případně houstne atmosféra ve vaší firmě, věčné soustředění se na obavy vám cestu k lepší náladě nikdy neumetou. Jednoduše je proto zkuste odsunout. Místo toho, abyste se oddávali úzkostným myšlenkám hned, jak vyplavou na povrch, odložte starosti na určené období později během dne. K tomu si rezervujte konkrétní čas, například 15:30, kdy můžete dát volný prostor k přemýšlení o tom, co vás trápí. Ale dovolte si to jen na omezenou dobu, maximálně 15 minut. Chmury se budou zdát nepodstatnější. 

Jídlo, které do těla dostáváme, nás prokazatelně ovlivňuje nejen fyzicky, ale i psychicky. Konkrétně konzumace konzervovaných, nezdravých potravin může mít negativní vliv na emoce, tvrdí výzkumy. Zkuste proto jíst co nejzdravěji — naložte si na talíř vždy porci zeleniny, dopřávat si i ovoce a vařit doma. Jednoduchá jídla z čerstvých surovin jsou přesně to, co tělo potřebuje, zejména v období stresu.

Technologie v mnoha ohledech formují naše životy k lepšímu, ale někdy si od obrazovek potřebujeme odpočinout. Jak na to? Zbavte se na chvíli svých iPadů a Kindlů, abyste vzali do ruky skutečnou knihu. Vzpomínáte si, jak vás v dětství naplňovalo čtení příběhů? Vidět, kolik stránek jste přečetli, užívat si šustění stránek a cítit vůni papíru? Stejná radost vás může zaplavit i teď. 

Momentálně se můžete cítit zahlcení prací, povinnostmi a urputnou snahou udržet si všechna (někdy až nesmyslně postavená) novoroční předsevzetí. Celou situaci si ale jen zbytečně komplikujete. Zapomeňte raději na ty nejhorší možné scénáře. I když si často myslíme, že se naše nejčernější představy ukáží jako pravdivé, jde jen o mentální události. A ty jsou stejně pomíjivé jako mraky za větrného dne.

V mezilidských vztazích platí jednoduchá pravidla: když k druhým lidem přistupujeme laskavě, reagují na nás pozitivně; pakliže se k nim ale chováme tvrdě, odtáhnou se. Nezapomeňte ale, že totéž se může stát s námi samotnými. Takže: Pokud projevíme soucit sami se sebou a necháme ze sebe odejít vnitřního tyrana, snáze se pak odrazíme od dna, protože na sebe přestáváme být tak přísní. Častěji se proto odměňujte, chvalte. 

V poznání tkví síla. Když procházíme těžkými časy, jako je prožívání pandemie, nemoci, následky autonehody — bojujeme při tom zuby nehty na emocionální úrovni, ale zároveň nás daná zkušenost může posunout dál. Posttraumatický růst totiž pomáhá stát se silnějšími, dodává hlubší pohled na život, vědí vědci. A i když nelze popřít, že těžké časy se mohou zdát jakkoliv nepřekonatelné, má cenu vydržet, nevzdávat se. V takových chvílích si vzpomeňte na citát: „Když svět říká: ‚Vzdej to', naděje šeptá: ‚Zkus to ještě jednou.'“ Bude zase lépe.