Vogue Leaders
Lenka Petráková: AI je v architektuře cesta k větší svobodě a menšímu plýtvání
Tereza Kozlová20. 6. 2025
„Do Londýna jsem šla s jasným cílem – pracovat pro Zahu Hadid. Byla praktik a za jejími budovami je spousta složitých studií,“ říká Lenka Petráková v rozhovoru pro Vogue Leaders. Slovenská architektka působící v prestižním studiu Zaha Hadid Architects vzpomíná na slavnou mentorku a přibližuje, jaké inovace čekají svět architektury a stavebnictví v blízké budoucnosti.
Foto: DG Corporate
Lenka Petráková
Před pěti lety získala prestižní francouzskou cenu za svůj projekt na recyklaci plastového odpadu plujícího v Tichém oceánu. Architekturu studovala celkem sedm let. Učila se jak technické obory, tak design, na Slovensku i v USA. Před osmi lety nastoupila do londýnského studia Zaha Hadid Architects. Momentálně vede dva projekty včetně luxusního bytového komplexu v Monaku a sní o dosažení lepší udržitelnosti ve stavebním průmyslu. Je dcerou uznávaného slovenského politika Ľubomíra Petráka. A když Lenka Petráková náhodou není v práci, nejraději tráví čas se svým přítelem v londýnských parcích.
Jak byste popsala kancelář Zaha Hadid Architects?
Jsme velký ateliér, kde pracuje okolo pěti set lidí. Největší kancelář máme v Londýně, kde nás jsou asi čtyři stovky. Velké kanceláře máme také v Pekingu i Hongkongu a kromě nich i pár menších agentur. Specifický je pro nás rozmanitý mix lidí, asi padesát národností. V týmu máme Španěla, Švýcara, někoho z Hongkongu, z Chile, Austrálie. Totální mix kultur, přístupů k architektuře i různých druhů vzdělání! Vše je založeno na kooperaci, vzájemném učení se jeden od druhého a hledání toho nejlepšího přístupu k danému problému. Tomu velmi pomáhá výměna názorů a postřehů s kolegy z úplně odlišného prostředí.
Toužila jste pracovat přímo pro Zahu Hadid, nebo jste oslovovala i jiné ateliéry?
Stejně jako většina mých kolegů jsem přišla do Londýna proto, abych pracovala pro Zahu Hadid. Naše kancelář je proto i taková komunita. Trávíme spolu mnoho času, jsme si druhou rodinou. Nyní pracuji v Zaha Hadid Architects osmým rokem, ale mnoho kolegů je tam už dvanáct, patnáct i dvacet osm let.
Setkala jste se se Zahou Hadid osobně?
Do kanceláře jsem nastoupila rok po její smrti. Setkala jsem se s ní ale během svých studií ve Vídni. Studovala jsem tříletý program u dalšího skvělého architekta, Haniho Rashida. Bylo nás šest studentů na ročník a měli jsme tři vedoucí učitele: Zahu Hadid, Haniho Rashida a Grega Lynna.
Po smrti Zahy Hadid převzal vedení kanceláře její spolupracovník Patrik Schumacher. Byli si podobní, či protikladní?
Jejich interakci jsem měla možnost vidět na škole, kde Patrik také působil. Patrik je významný teoretik architektury. Zabývá se i sociologií architektury, tedy tím, jak architektura může změnit města a společnost. Zaha Hadid byla naopak praktik. Studenti, kteří k ní přicházeli, navrhovali samé extravagance, vše zaoblené, zakřivené. Vzpomínám si na obhajobu jednoho takového projektu, v němž jediné podlaží nebylo rovné. Když to Zaha viděla, ptala se, zda se tam lidé budou pohybovat na skateboardu nebo jak si to, proboha, autor představuje.
Chcete říct, že Zaha Hadid ve skutečnosti nebyla tak extravagantní, jak se může zdát?
Její stavby jsou charakteristické složitou geometrií, za kterou je ale spousta optimalizací a náročných studií, jak nejlépe využít inovace a zároveň nepřekročit rozpočet, vytvořit lidem příjemné prostředí a tak dále. Ne každý tak její architekturu chápe. Často se setkáváme s představou, že navrhujeme jen monumentální formy s prázdným prostorem uvnitř. Ono to tak není. Máme velmi široký záběr a naše formy vznikají velmi racionálně.
Vývoj ve stavebnictví i navrhování staveb jdou rychle kupředu. Zaha Hadid zemřela před devíti lety. Co myslíte, že by dnes ocenila a za svého života to nepoznala? Byla by to AI?
V posledních deseti letech se začal více využívat velkoformátový 3D tisk. Tiskne se z betonu i jiných materiálů. Momentálně navrhujeme vodíkové nabíjecí stanice pro pětadvacet italských přístavů, které budou vytištěny z betonu. Myslím, že tato technologie by Zahu velmi zaujala, protože umožňuje navrhovat svobodnější tvary a minimalizovat spotřebu materiálu. Pokud jde o využití umělé inteligence, Patrik Schumacher s ní experimentuje. AI zatím v architektuře slouží především v teoretické rovině a v úvodních fázích návrhu. V budoucnosti očekávám její praktické využití při optimalizaci půdorysů, uspořádání funkcí v budovách a rychlé analýze environmentálních dat.
Zaha Hadid byla první ženou, která získala prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. Jaké je postavení žen v její kanceláři?
Máme vyvážený poměr mezi muži a ženami včetně vyšších pozic. Důraz je kladen na spravedlivé podmínky pro všechny, například prostřednictvím možnosti čerpání mateřské i otcovské dovolené. Mám mnoho kolegyň, které jsou matkami. Stavební průmysl je ale stále velmi mužský. Momentálně pracuji už čtvrtým rokem na velkém projektu v Monaku a ve spolupracujících týmech jsem často jediná žena.
Jakou zastáváte pozici?
Jsem associate a řídím projekty. Momentálně pracuji na dvou. Zmíněný projekt v Monaku je velmi zajímavý. Jedná se o rekonstrukci a rozšíření první výškové budovy v tomto městě z roku 1963. Už přes rok probíhá stavba. Neustále odhalujeme nová překvapení v původních konstrukcích a musíme se jim přizpůsobovat. Druhý projekt je spíše výzkumný. Hledáme v něm nové možnosti modulárních staveb a prefabrikace. Snažíme se o urychlování designu i realizace prostřednictvím úzké spolupráce všech zúčastněných stran – inženýrů, konstruktérů, architektů, místních autorit i budoucích uživatelů. To mě hodně baví. Navíc jsem se ještě pustila do studia stavebního práva.
Co vás ke studiu stavebního práva přivedlo?
Vztahy mezi jednotlivými aktéry staveb se mi zdály komplikované a chtěla jsem být lépe připravena i na svou manažerskou roli v Monaku. Současně mě zajímá, jak lze zefektivněním procesů, legislativy a pracovních postupů přispět k větší udržitelnosti ve výstavbě, čemuž se věnuji i ve své závěrečné práci. Jako klíčové téma vnímám lepší integraci týmů, sjednocení standardů směřujících k uhlíkové neutralitě a implementaci digitálních nástrojů, jako je blockchain.
Máte pocit, že se na stavbách plýtvá?
Ano, ukazují to i výzkumy. Největším problémem je nedostatečné propojení jednotlivých aktérů. Jsou nastavena nějaká kritéria, která nejsou dodržena. Navzdory technologickému pokroku se více soustředíme na cenu a minimalizaci rizik než na efektivní spolupráci a nejlepší řešení. Musíme se jako společnost změnit. Smlouvy by měly podporovat společnou zodpovědnost a spolupráci, přičemž cílem všech musí být kvalitní stavba, ne jen nejnižší cena. Dobrým příkladem je terminál 5 letiště Heathrow, kde investor převzal většinu rizik, čímž umožnil konstruktérům a konzultantům otevřeně hledat inovativní řešení.
Jak v Londýně žijete, když nepracujete?
Miluji anglickou kulturu parků, kam se lidé chodí procházet, sportovat, potkávat s přáteli. To jsem v Bratislavě nezažila.
Lenka Petráková je slovenská architektka, která pracuje v hvězdné kanceláři Zaha Hadid Architects a perfektně zná celý stavební proces od navrhování po technické detaily i realitu na staveništi. Zároveň do hloubky řeší sociologické i ekologické aspekty architektury. Před jménem i za jménem má obdivuhodný počet titulů. Doktorát získala v roce 2024 na své alma mater, Technické univerzitě v Bratislavě, kterou absolvovala v roce 2015. Následující tři roky studovala na vídeňské Die Angewandte neboli Škole aplikovaného umění. Je rovněž členkou londýnské RIBA. Pracovala v legendární vídeňské kanceláři Coop Himmelb(l)au i v newyorském studiu Asymptote Architecture.
Přidejte se k Vogue Leaders na LINKEDIN.
Vogue
Doporučuje
Vogue Leaders
Afirmace a pálení šalvěje jako klíč k úspěchu: Proč k Lucky Girl Syndrome přistupovat obezřetně
Kateřina Špičáková16. 6. 2025
Vogue Leaders
Kouzlo asertivní komunikace: Rady, jak se naučit mluvit jasně, ale s respektem
Lenka Helena Koenigsmark13. 6. 2025
Vogue Leaders