Máme stovky kontaktů, ale méně skutečných přátel. Co stojí za friendship recession?

Přátelství bývalo samozřejmou součástí každodenního života. Vznikalo ve škole, na kolejích, v sousedství nebo během dlouhých odpolední strávených společně. Dnes se stále častěji mluví o fenoménu friendship recession, tedy o úbytku blízkých přátelství. Zatímco počet našich kontaktů roste, počet lidí, kterým skutečně důvěřujeme, se podle řady výzkumů snižuje. „Záleží samozřejmě na tom, jak si přátelství definujeme. Pokud ho chápeme jako blízký vztah založený na důvěře, přijetí, ohleduplnosti a empatii, pak podle mé praxe i dostupných studií opravdu máme méně hlubokých vztahů než dříve,“ vysvětluje psychoterapeutka Michaela Zdráhalová z platformy Hedepy.

Sociální sítě zásadně změnily způsob, jakým jsme ve spojení s ostatními. Umožňují nám udržovat desítky až stovky kontaktů současně, často však bez skutečné blízkosti. „Množství kontaktů po nás nevyžaduje vystoupit z komfortní zóny, být zranitelní, omluvit se, sdělit druhému, co nám vadí, nebo společně něco prožít. Pokud ve vztazích nekomunikujeme i o náročnějších tématech, zůstáváme na povrchu,“ říká Zdráhalová. Právě sdílená zkušenost, otevřenost a ochota investovat čas i energii jsou podle ní tím, co odlišuje skutečné přátelství od běžné sociální interakce.

Zatímco romantickým vztahům, kariéře nebo osobnímu rozvoji věnujeme značnou pozornost, přátelství často považujeme za něco, co bude fungovat samo od sebe. Přitom právě ono představuje jeden z nejdůležitějších pilířů psychické pohody. „Potřeba bezpečí, sounáležitosti i uznání se naplňuje skrze vztahy. Pokud kultivujeme jen jednu nebo dvě oblasti života, například práci a kariérní úspěch, nemusí nám to přinést dlouhodobou spokojenost. Vztahy je potřeba vědomě pěstovat,“ upozorňuje psychoterapeutka.

Ne každý člověk, se kterým trávíme čas, se automaticky stává přítelem. Existuje rozdíl mezi příjemnou sociální blízkostí a hlubokým přátelským vztahem. Podle Michaely Zdráhalové přátelství poznáme podle vzájemnosti. „Někdo se o mě zajímá a já se zajímám o něj. Pamatujeme si důležité momenty v životě toho druhého, iniciujeme kontakt, trávíme spolu čas a vzájemně do vztahu investujeme.“ Naopak lidé, které potkáváme pouze v určitém kontextu, například v práci, ve fitness centru nebo prostřednictvím rodiny, mohou být velmi sympatičtí, aniž by se z těchto vztahů stalo skutečné přátelství.

Mnoho lidí si po přestěhování, změně práce nebo po třicítce uvědomí, jak náročné je navázat nové hlubší vztahy. Důvodů je několik. Ve studentských letech jsme přirozeně vystaveni situacím, které nás nutí spolupracovat, sdílet zkušenosti a překonávat vlastní komfortní zónu. Společné projekty, bydlení na kolejích, zkouškové období nebo nové sociální skupiny vytvářejí ideální prostředí pro vznik přátelství. „V dospělosti už druhé tolik nepotřebujeme k potvrzení vlastní identity. Více víme, kdo jsme a co chceme. Zároveň ale ubývá příležitostí, které by nás přirozeně spojovaly s novými lidmi,“ vysvětluje Zdráhalová.

Nedostatek blízkých vztahů přitom není pouze emocionálním problémem. Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že sociální izolace ovlivňuje nejen psychické, ale i fyzické zdraví. „Dlouhodobý nedostatek sociálních vztahů je považován za významný rizikový faktor. Souvisí s vyšším výskytem úzkostí, depresivních stavů i některých fyzických onemocnění. Samota má na naše tělo větší dopad, než si často připouštíme,“ říká psychoterapeutka. Právě kvalitní mezilidské vztahy patří podle odborníků mezi faktory, které ovlivňují nejen spokojenost, ale i délku života.

Pokud má člověk pocit, že jeho vztahy zůstávají pouze na povrchu, doporučuje Michaela Zdráhalová začít jednoduše. „Zaměřte se na jednoho nebo dva lidi, kteří jsou vám skutečně blízcí. Travte s nimi čas vědomě. Naslouchejte, pamatujte si důležité informace, zajímejte se o to, co prožívají. A nebojte se sdílet i něco o sobě.“ Důležité je také opustit představu, že přátelství vzniká samo od sebe. Stejně jako partnerské vztahy potřebuje pravidelnou péči, pozornost a iniciativu.

Kdyby měla Michaela Zdráhalová vybrat jedinou věc, kterou bychom pro svá přátelství měli dělat, odpověď má jasnou: „Iniciujte kontakt. Zvedněte telefon, napište zprávu, pozvěte někoho na kávu, na procházku nebo na společnou aktivitu. Udělejte z toho prioritu.“ Možná právě v době, kdy máme nekonečné možnosti spojení, potřebujeme více než kdy jindy udělat ten nejjednodušší krok: ozvat se člověku, na kterém nám záleží.