Vidět Neapol, nosit Neapol: Max Mara a pocta klasické italské krejčovině

Nejnovější kolekci Resort 2026 představila značka Max Mara v opulentním prostředí, jež slibovalo mnohé včetně velkých večerních rób nebo historizujících kousků. Reggia di Caserta neboli královský palác Caserta se nachází zhruba 40 km severně od Neapole. Sídlili zde Bourboni během své vlády nad Královstvím neapolským a sicilským a dodnes jde o jeden z nejrozsáhlejších evropských zámků. Místo opulentních barokizujících rób ovšem došlo na představení kolekce, jež čerpala z toho nejklasičtějšího z italské krejčoviny a z odkazu slavných neorealistických hereček. Výsledná kolekce byla o kapku více sexy, než jsme u Max Mara zvyklí, ale zároveň stále v duchu elegantního minimalismu stojícího na tradičních postupech a stylu. A nenechaly si ji ujít ani herečky formátu Gwyneth Paltrow nebo Sharon Stone.

Na moodboardu tvůrčího týmu nechyběly záběry Silvie Mangano z filmu Hořká rýže, na nichž se brodí rýžovými poli ve vyhrnutých krátkých šortkách, nebo Sophie Loren z filmu Včera, dnes a zítra v legendárním černém kombiné. „Mám za to, že italský styl se dostal do globálního povědomí především díky filmovému umění,“ vysvětlil pro WWD Griffiths před úterní show. Podle něj to byly právě herečky formátu Loren a Mangano, jež se zasloužily o rozšíření italského stylu dávno předtím, než se to podařilo známým návrhářům a návrhářkám. 

Právě k tomuto dědictví se svou aktuální kolekcí Griffiths vrací. „Pracujeme v byznysu, který pohání fantazie, a proto kolekce, která pojednává o Neapoli, je o snové Neapoli. Pro mě toto město představuje extrémně italské město. Současnou kulturu navíc vnímám jako celkem jednotvárnou, a proto bych řekl, že je třeba vracet se do zlaté éry míst, z nichž v tvorbě vycházíte, a inspirovat se tamní kulturní identitou,“ cituje Griffithse Vogue Runway. Právě Max Mara navíc pomáhala stvořit kulturní identitu italské módy, pojmu, jenž známe a respektujeme dodnes. Značka vznikla v roce 1951. I ona byla produktem své doby, zlaté éry poválečného růstu, a letos tak touto opulentní přehlídkou v Casertě začíná oslavy pětasedmdesáti let svého založení.

Kolekce Resort 2026 ukazuje, jak Max Mara vnímá ženu o kapku více sexy, než u značky bývá zvykem. Stále má ovšem na mysli ženu velmi sofistikovanou a sebevědomou. Takovou, která se nebojí extra krátkých délek sukní, crop topů nebo vysokých kozaček. Ve středu dění byly v kolekci výše zmíněné šortky inspirované neorealistickou Mangani, jež posloužily jako kontrastní bod k typické neapolské pánské krejčovině, která v módě made in Italy zanechala nesmazatelnou stopu. 

K neapolské zlaté éře odkazovala také spolupráce Max Mary se slavnou místní značkou E. Marinella, která se už více než sto let specializuje na hedvábné zboží a kravaty. Hedvábné pyžamové komplety a další kousky tak dostaly vzorování typické pro Marinellu. Griffiths navíc vybral motivy z roku 1951, které dávají velmi feminní kolekci dotek tradičního menswearu. 

Jako červená nit se kolekcí vine barvosloví, které je typické pískové či moka, ale nese i další hnědé odstíny, které tentokrát narušuje pastelově růžová s pudrovým podtónem. Jde o jemnou dívčí, ale zároveň sofistikovanou paletu, kde se Griffiths mohl vyřádit i se vzorováním, ovšem stále v mantinelech značky a její klientely. „Modely Max Mara by měly mít prvky něčeho nového. Můžou být kapku více sexy než to, co by naše zákaznice asi běžně nosily, ale promyšlené tak, aby se v nich cítily absolutně sebevědomě.“ Griffiths navíc zdůrazňuje, že by bylo absolutně proti všem principům Max Mary vytvářet věci, v nichž by se ženy mohly cítit směšně. „Je to velká odpovědnost,“ shrnul kreativní ředitel. A novou kolekcí dokázal, že se jí rozhodně bát nemusí. Spojení sofistikovanosti a sex-appealu se mu povedlo na jedničku.