Fashion Event Dotek Zlín: Víc než kdy předtím

Nový rok, nový tým. V 75. budově areálu Svit dokázalo studenstvo Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, pod vedením hlavní manažerky Karin Dugasové, uspořádat již potřinácté módní přehlídku s následnou benefiční aukcí na podporu Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s. Pro letošní ročník bylo zvoleno téma Prolog neboli úvod či počátek nové kapitoly. Jména přinejmenším dvou autorek těch nejzajímavějších prací večera už ze stránek Vogue určitě znáte – Sofia Blahútová a Zuzana Hliněná. 

Zdá se, že Blahutová se na předchozí, více folklorní kolekci s názvem Dear Diary With Love, Sofia naučila pracovat s nafukováním dimenzí, které jí letos posloužilo v daleko dramatičtějším celku, který vytvořila spolu s Lindou Minarčíkovou. Společná kolekce Mirror of Ballade připomínala velmi intuitivní práci, byla jako první tah štětcem. Autor si najde předlohu, zamiluje se do ní, rozvine nad ní svou fantazii, kreslí a pak špendlí, realizuje. Při druhé části procesu však nastává okamžik zlomu, který odděluje dobré oděvní celky od těch špatných. Aby tak silný motiv fungoval ve výsledku plného napětí a emocí, musí designér přistoupit k precizní práci se siluetou a detaily. Vše musí být vyzkoušené, nic nesmí jen tak nahodile dopadnout a každý z looků musí projít i podrobnou myšlenkovou revizí: Co je moc, kde ubrat a kde naopak? Sofia tento proces vyvážila například i castingem. Její tři pomyslní panoši se prostorem takřka vznášeli pyšně i neohrabaně, angažovaně i naprosto znuděně.   

V prostoru haly tak byla cítit úcta k teatrálnosti z dob Galliana, Westwood a McQueena, na níž si teď designéři z generace Z z dobrých důvodů ujíždějí. Podobně vyznívala i kolekce Zuzany Hliněné, která tvořila v tandemu s Emou Strnadovou. Jejich kolekce Le destin fatal de la femme je inspirovaná Mary Shelley. Životní příběh spisovatelky rozdělil kolekci do tří částí – tří životních rolí. „Naivní dcera má na sobě kabátek připomínající teplou peřinu a domácí pohodu. Milenka je oblečená ve spodním prádle, a přestože se cítí být dospělá, její naivita ji činí zranitelnou. Matka naopak již mnohé zažila a na více zahaleném a stylizovaném těle nese jizvy, znázorněné vzorováním pomocí laseru,“ vysvětluje Zuzana Hliněná. Hail Mary byla opravdová, syrová i přeleštěná, je vidět, že obě návrhářky vycházely ze svých prožitků. Nic domnělého, nic cizího. Podařilo se jim proto vytvořit uvěřitelné charaktery, na kterých si cvičily tvarové variace. Důkazem jsou šaty milenky z fialového sametu s propracovaným revealem – modelka na catwalku odhodila svrchní pelerínu, a odhalila tak korzetem podpořený výstřih. 

Překvapivá byla i série Kláry Kozderkové, kterou měla při zasedání poroty teprve napůl hotovou. Dotažení pomocí zdobných detailů, potisků a průstřihů výrazně pomohlo kolekce zvýraznit. A jakýmsi romantickým ohromením večera se staly šaty Tamary Koperové. Působivá kombinace postelových barev a splývavých ploch jako by připomněla odkaz dobových oděvů Theodora Pištěka.  

Téma feminismu, sebevědomí a nezávislosti zpracovala i Denisa Šopíková v kolekci Dcery odporu, která oslavuje ženskou sílu. Další designérka, Nina Peschlová se ve své práci Nesuď mě! snažila poukázat na korporátní prostředí, jehož prvky mohou vytvářet předsudky k dané osobě. Návrhy se staly kombinací dvou životních etap matky s dcerou. Rodinné vzpomínky a život na vinohradu využila ve svých návrzích kolekce Na vinici Apolena Nováková, ta se snažila vykreslit skrz jednotlivé modely fáze, které na vinicích během roku nastávají, a s nimi spojené práce a povinnosti. Též přírodním motivům a pohanským rituálům se věnují v Cestách tradic Eliška Štukavcová a Marie Smirnova.

Vcelku tak zlínský večer prostupovala atmosféra odvahy. Ač byla architektura prostoru prodchnutá sentimentálním připomínáním předmětů minulosti, designérky představené na Doteku s kuráží vyhlížejí budoucnost.