Zapomeňte na diety, vsaďte na klimatický životní styl

Stále více lidí upřednostňuje veganskou nebo vegetariánskou stravu. Nejde pouze o chuťové preference, důvody mohou být také etické (nehumánní zacházení se zvířaty) či klimatické (ekologická zátěž spojená s živočišnou produkcí) nebo kombinace všech výše zmíněných. Určitým kompromisem je flexitariánství, tedy umírněná konzumace masa s důrazem na to, z jakých podmínek vzešlo. Přesto to podle některých odborníků nestačí a pozornost se obrací ke způsobu stravování, který zmírňuje dopad na planetu a který je založený na lokálních, sezonních, organických, udržitelných a převážně rostlinných zdrojích. Takzvané klimatické dietě propadl i britský král Karel III., který je znám svým důrazem na udržitelnost. Jeho zásady jsou jednoduché: dva dny v týdnu se stravuje přísně vegansky, další den si dopřeje maso, ale vynechává mléčné výrobky, a obecně jí spíše střídmě a převážně rostlinnou stravu. 

V roce 2019 vědci v odborné studii varovali, že způsob, jakým lidstvo produkuje a konzumuje potravu, se musí radikálně proměnit. S ohledem na klimatické dopady, ale také vzhledem k zajištění dostatku potravin pro rostoucí počet obyvatel naší planety. V roce 2020 se s doporučeními přidaly i Světová zdravotnická organizace a Organizace spojených národů, což je rozhodně o důvod víc brát je vážně. Zhruba miliarda lidí aktuálně trpí hladem, další zhruba dvě miliardy ohrožují civilizační choroby v důsledku nevhodných stravovacích návyků (včetně přejídání). Současný potravinový systém je navíc hlavním zdrojem skleníkových plynů, dokonce překonává dopravu a průmysl. Zemědělství v dnešní podobě spotřebovává až 70 % dostupné sladké vody. Logicky se tedy nabízí, že i úprava životního stylu a přístupu k jídlu, včetně zamezení nadprodukce a plýtvání, může pomoci řešit klimatickou krizi. Doporučení přitom zní celkem jednoduše, ale mohou být zásadní svým dopadem: lidé by měli v budoucnu jíst přibližně polovinu červeného masa a cukrů než dnes, naopak mají zdvojnásobit příjem ovoce, zeleniny a ořechů. Ideální jídelníček má podle odborníků 2500 kilokalorií denně a je především lokální, sezonní, organický, udržitelný a převážně rostlinný. Neznamená to, že byste si už nikdy nemohli dopřát oblíbené avokádo, jen budete ve své spotřebě umírnění a budete mít na paměti svou ekologickou stopu. 

Termín klimatická dieta se poprvé objevil v roce 2015 v eseji psané pro New York Times, kde si také můžete udělat test, jaký má váš způsob stravování dopad na planetu. Už od osmdesátých let se ale mluví o takzvaném udržitelném způsobu stravování, který zohledňuje možnosti jednotlivce i celé společnosti. A právě o způsob stravování, nikoliv o dietu, jde především. Ladí například s umírněností lékaři doporučovaného přerušovaného půstu či takzvaného clean food nebo clean eating, ale vylučuje jakákoliv radikální a nezdravá omezení. Prospívá nejen fyzicky, ale také mentálně. Je to součást životního stylu člověka, který je ohleduplný, zodpovědný k sobě i svému okolí a přemýšlí nad dopady svých rozhodnutí a činů. 

Pokud vás klimaticky ohleduplný způsob stravování zaujal, omezte konzumaci především takových potravin, které:

Naopak se zaměřte na lokální, sezonní, organické, udržitelné a převážně rostlinné zdroje, preferujte čerstvé jídlo, omezte plýtvání i další zbytečný odpad a také zbytečné přejídání. Vaše strava by měla obsahovat: