Cesta do historie kávy od italského espressa přes řecké frappé po kávovou pěnu plněnou dusíkem

Do Itálie přivezl první zrna cestovatel Pietro della Valle z Turecka kolem roku 1615. Zatímco v pěstování kávy se našly zejména Nizozemí a Francie, díky kterým se dostala například do Brazílie, Itálie zůstala velmocí, pokud jde o přípravu nápoje, jenž si v nějaké podobě oblíbil celý svět. Espresso, které známe díky patentu Angela Morionda z roku 1884, stejně jako ikonická moka konvička Bialetti mají domov právě zde.

Do českých zemí kávu údajně přivezli ze svých cest po blízkém východě Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic na samém konci 17. století. Protože se jí u nás nedařilo, byla vzácná, takže prostor dostaly také dodnes oblíbené kávové náhražky (kávoviny), které se stejně jako káva v našich končinách pijí velmi často s mlékem a oslazené. První kavárna spatřila světlo světa v Brně už v roce 1702 a teprve o zhruba desetiletí později následovala kavárna v Praze. Některé z kaváren té doby fungují dodnes, například kavárna Slavia, kavárna v domě u Černé Matky Boží nebo kavárna Savoy. A dodnes také známe jména prvních podnikatelů s kávou Juliuse Meinla a Arnošta Dadáka. Káva je také u nás neodmyslitelně spjata s porcelánem, který tu má rovněž silnou tradici. Patent Klášterecké porcelánky (Thun) z přelomu 19. a 20. století známý jako Karlovarský příbor a byl předchůdcem dnešního dripperu. Dnes už kavárny patří ke koloritu každého města i obce bez ohledu na velikost. A stále se objevují novinky, které překvapují chutí nebo způsobem přípravy.

V roce 2008 k nám jako do první středoevropské země expandoval také americký kávový řetězec Starbucks, který je mimo jiné známý přípravou signature směsí a limitovaných kávových specialit. Toto léto můžete na Jungmannově náměstí v Praze ochutnat prémiové letní speciality z prvotřídní kávy a zmrzliny. Reserve™ Affogato Cold Brew znamená porci vanilkové zmrzliny ponořené v pomalu louhované kávě a Reserve™ Nitro Cold Brew zase novinku sycenou dusíkem pro hladkou a sametovou texturu. Navíc jsou k dostání také letní limitované edice Reserve™ zrnkových káv: Sun-dried Papua New Guinea Ulya s tóny borůvek a fíků, Rwanda Hingakawa s nádechem mandarinky a mléčného karamelu a Ecuador Loja s vůní sušených meruněk a karamelu.

Dvě zajímavé varianty kofeinového nápoje pocházejí také z Řecka, které patří mezi největší konzumenty kávy na světě. A protože se jedná o jednu z nejoblíbenějších letních destinací, můžete se spolehnout, že se hodí i do horkého počasí. Řeckou kávu (greco) budete možná znát jako tureckou kávu, ale místní by vám vysvětlili, že je původní a specifická. Vaří se v konvičce s dlouhou rukojetí (s cukrem podle chuti), původně v horkém písku, a dvakrát prochází varem. Výsledkem je jemná pěnová textura. Doma ji zvládnete se správnými ingrediencemi a trochou cviku, pamatujte jen, že autentická řecká káva se nikdy nedochucuje mlékem. V Athénách si pro kávovou směs zajděte do pražírny Rizopoulos poblíž náměstí Syntagma, která funguje nepřetržitě od roku 1901. 

V domácích podmínkách si ale určitě bez problému přichystáte řecké frappé, které vzniklo víceméně náhodou v roce 1957 na mezinárodním veletrhu v Soluni. Frappé chystejte s pomocí koktejlového šejkru, napěňovače mléka nebo mixéru na mléčné koktejly. Smíchejte instantní kávu, trochu cukru (nemusí být) a menší množství vody, dokud se nevytvoří hustá pěna. Do vyšší sklenice si nachystejte studenou vodu, kostky ledu a podle chuti i trochu mléka. Zalijte kávovou pěnou a pak pijte brčkem vždy odspodu (kávová pěna je sama o sobě totiž opravdu silná). Vyzkoušet můžete i variantu, kdy rozmixujete směs už s několika kostkami ledu, takže vznikne kávová tříšť, kterou pak zalijete vodu s ledem ve sklenici a opět si nápoj vychutnáte brčkem. K jakékoliv řecké kávě patří vždy i další sklenice studené vody, hydrataci není radno podceňovat. Poslední nezbytnou ingrediencí je meraki, což je řecký výraz pro péči, lásku a skutečné zaujetí při jakékoliv činnosti, včetně přípravy té nejlahodnější kávy.