Jak pít kávu správně? Zapomeňte na kafe nalačno i na ovesné mléko, radí výživová poradkyně

Káva má ve světě wellness poměrně komplikovanou pověst. Možná už jste slyšeli, že dokáže zvýšit hladinu kortizolu, narušit spánek, podráždit žaludek nebo vás naprosto dehydratovat. Zároveň je ale doslova nabitá antioxidanty a může nabídnout skutečné zdravotní benefity. Kde je tedy pravda? Podle odbornice na výživu a naturopatky Laure Hyvernat nespočívá odpověď ani tak v samotné kávě, ale spíše v tom, jak a dokonce i kdy ji vlastně pijeme.

„Káva může být mocným spojencem pro podporu metabolismu, pokud si ji moudře vyberete, zkonzumujete ji ve správném množství a vypijete ve správnou denní dobu,“ vysvětluje Hyvernat. „Když se ale konzumuje zcela bezmyšlenkovitě, jen aby kompenzovala akutní nedostatek energie, stává se jasným signálem hlubší nerovnováhy.“

Jak tedy ono „moudré“ pití kávy vypadá v praxi? Od té nejzdravější objednávky v oblíbené kavárně až po nejvhodnější denní dobu, odbornice v oblasti celostní přírodní medicíny Hyvernat připravila praktického průvodce, díky kterému bude váš každodenní šálek kávy tak zdravý, jak jen to jde.

Chyťte se stolu. Pokud máte svou ranní kávu rádi sladkou a se smetanou, tahle zpráva vás totiž trochu zarmoutí. „Klasická silná černá káva, jako je espresso nebo ristretto bez cukru a mléka, je tou naprosto nejlepší volbou, protože je extrémně bohatá na polyfenoly,“ říká expertka. „Obsah kofeinu je podobný jako u velké kávy, ale její menší objem omezuje zátěž pro trávení. Z toho důvodu jde o preferovanou volbu pro ty, kteří mají citlivý žaludek a střeva.“

A co oblíbené caffè latte, cappuccino nebo macchiato? Hyvernat tvrdí, že nejsou nutně špatné, ale skutečně záleží na typu zvoleného mléka, frekvenci pití a na vašem individuálním metabolickém a hormonálním profilu. „Důrazně je nedoporučuji svým pacientům, kteří trpí inzulinovou rezistencí, mají zjevnou hormonální nerovnováhu, jako je PCOS, potýkají se s estrogenovou dominancí (endometrióza, hormonálně závislé nádory) nebo je trápí hormonální akné.“

A která káva je naopak tou úplně nejméně zdravou? Tato zpráva vás možná překvapí. Podle Hyvernat jsou na samém chvostu rozpustná káva a káva bez kofeinu. „Instantní káva se velmi silně praží, je proto bohatší na akrylamid a naopak chudší na ochranné polyfenoly. Ztrácíme tak veškeré výhody kávy a zůstávají nám pouze její stimulující a návykové nevýhody.“

Co se týče kávy bez kofeinu, nesmírně záleží na metodě zpracování. „Pokud je káva bez kofeinu díky vodě a vznikla takzvaným švýcarským vodním procesem, může to být schůdná varianta. Výrobci ale většinou používají k dekofeinizaci chemické metody, které za sebou v zrnech zanechávají nežádoucí zbytky.“

A pak jsou tu nápoje, kterým Hyvernat říká „maskovaná“ káva. Jde o drinky plné sirupů, cukru a sezonních aromat. Znáte to: podzimní dýňové latte nebo karamelové macchiato. „Tyto kalorické bomby způsobí obrovský skokový nárůst krevního cukru a nevyhnutelně po nich budete ještě před obědem naprosto vyčerpaní,“ varuje.

Káva se smetanou je sice klasika, ale Hyvernat má jasno: „Kombinaci kofeinu a laktózy důrazně nedoporučuji. Jde o dvě velké molekuly, které játra musí složitě metabolizovat, což vaše tělo zcela zbytečně obere o energii.“

To ale neznamená, že se musíte svého milovaného mléčného nápoje vzdát nadobro. „Pokud je malé café au lait vaší jediným hříšným potěšením a netrpíte intolerancí laktózy a/nebo hormonální poruchou, pak místo odtučněných variant zvolte velmi kvalitní plnotučné mléko, ideálně v bio kvalitě a neupravované UHT (vysokoteplotní pasterizací).“

A rozhodně nepředpokládejte, že „rostlinné“ automaticky znamená zdravější. „Některá rostlinná mléka jsou plná přidaného cukru,“ říká. S ohledem na to preferuje Hyvernat neslazené ořechové varianty rostlinných mlék, jako je mandlové, lískooříškové nebo kokosové mléko, před obilnými alternativami, jako je vysoce populární ovesné mléko, které má tendenci obsahovat mnohem více sacharidů.

Začít den hezky sladce může být velmi lákavé, ale „problém s cukrem v kávě je dvojí: způsobí prudký výkyv krevního cukru a masivní nárůst kortizolu,“ vysvětluje Hyvernat. „Nesladit si kávu vůbec bude vždy tou úplně nejlepší volbou, a to i v případě, že běžně používáte přírodní sladidla jako stévie nebo med.“

Sama dodává, že si u pacientů, kteří pravidelně kombinují kávu a cukr, často všímá silných chutí na sladké už kolem jedenácté hodiny dopolední.

Pokud si ale zkrátka nedokážete představit, že byste kávu pili bez trochy sladkosti, doporučuje Hyvernat pít ji zásadně po jídle bohatém na bílkoviny, případně ji spárovat s kvalitním zdrojem vlákniny, například se lžičkou psyllia přidanou do ranního smoothie, aby se zmírnila následná reakce krevního cukru.

Podle odbornice na výživu záleží na čase, kdy kávu pijete, téměř stejně jako na tom, co přesně máte v šálku. „Nikdy nepijte kávu na prázdný žaludek. Berte to jako pravidlo. Pití kávy nalačno totiž dráždí trávicí trakt, zvyšuje produkci žaludečních kyselin a způsobuje nežádoucí nárůst kortizolu, který je hned po probuzení už tak dost přirozeně vysoký. Vaše nervová soustava vám poděkuje.“

Zároveň doporučuje nechat mezi kávou a jídlem určitý časový odstup kvůli potenciálnímu vlivu kofeinu na vstřebávání základních živin. „Ideálně počkejte po jídle alespoň dvě hodiny, abyste maximálně omezili negativní vliv kofeinu na vstřebávání esenciálních živin, jako je železo a vitamin C. Kofein totiž dokáže snížit absorpci nehemového železa (železa z rostlinných zdrojů – pozn. red.) až o 40 %.“

Tento ohled je podle ní obzvláště důležitý pro menstruující ženy, aktivní sportovce a vegetariány. Kofein navíc může interagovat s některými léky, včetně L-tyroxinu, některých léků proti úzkosti a léků na srdce, takže je vždy důležitá individuální lékařská konzultace.

A jaká je její ideální přestávka na kávu? „Někde mezi půl jedenáctou a jedenáctou hodinou dopolední.“

Očividně i samotná nádoba, ze které kávu pijete, si zaslouží trochu zamyšlení. „Vyhněte se plastovým kelímkům, které jsou známými endokrinními disruptory a mají životnost pouhých pár minut, než nadobro skončí v koši,“ radí Hyvernat. Její alternativa je mnohem civilizovanější: „Proč si zkrátka ke kávě neudělat pauzu? V klidu se posaďte, čtěte si oblíbený časopis nebo si jen tak přemýšlejte.“

A co v těch uspěchaných ránech, kdy dlouhé vysedávání nad espressem prostě nepřipadá v úvahu? „Rychlou kávu s sebou si můžete vychutnat z roztomilého nerezového termohrnku, který můžete mít neustále u sebe v kabelce,“ doporučuje.

Příslib ranní kávy inspiruje mnohé z nás, abychom vůbec vstali z postele. Přesto „navzdory svým obrovským antioxidačním výhodám je káva stále primárně stimulantem,“ říká Hyvernat. Domnívá se proto, že jednou z nejdůležitějších věcí, kterým bychom měli věnovat pozornost, není jen to, jaké je naše denní množství kofeinu, ale především to, proč po něm vůbec saháme.

„Často pijeme kávu, abychom si narychlo dodali energii, i když kofein tělo naopak vyčerpává. Je velmi snadné stát se závislým na denní dávce stimulantu,“ poznamenává. Jaké jsou hlavní varovné signály? Potřeba kávy okamžitě po probuzení, silná odpolední únava, podrážděnost, úzkost, potíže se soustředěním, poruchy spánku a neutuchající chuť na sladké. Pokud pociťujete cokoli z výše uvedeného, možná je načase podívat se na svou závislost na kofeinu trochu zblízka.

„Jakmile se káva stane nezbytnou nutností pro to, abyste vůbec mohli fungovat, už to není primární zdroj energie, ale naopak to maskuje hlubokou zdravotní nerovnováhu,“ varuje Hyvernat.

Jaké je tedy absolutně ideální množství? Doporučení odbornice je překvapivě minimalistické: „Doporučuji maximálně jeden jediný šálek kávy denně. Nebo klidně i jen jeden za týden.“