Vogue Leaders

Co je to syndrom Wonder Woman

Být dokonalá, vše zvládnout a nejlépe sama, bez pomoci a s úsměvem na rtech. Zní vám to jako velká osobní touha, k jejímuž naplnění směřujete? V tom případě čtěte, co je to Wonder Woman syndrom, k čemu vede, proč ho fakt nechcete, a jak se mu tedy vyhnout.
Foto: Claire Rothstein for Vogue CS
Wonder Woman, ikona odvahy a síly, slouží jako inspirace milionům žen. Ty si dennodenně nasazují masku superhrdinky a fungují v přesvědčení, že musejí být dokonalými zaměstnankyněmi, hospodyněmi, matkami a manželkami. A to vše ideálně se stálým úsměvem na tváři. Fenomén, který popisujeme, se volně nazývá Wonder Woman syndrom, a ačkoliv odkazuje na jednu z nejikoničtějších hrdinek všech dob, v reálném světě spíš než vítězstvím nad zlem končívá vyhořením.

Bojovat za ty, kteří to sami nedokážou

Wonder Woman syndrom je název poměrně trefný, protože ženy, které jsou jím nejčastěji postiženy, mívají s komiksovou hrdinkou mnoho společného. Wonder Woman je soucitná, tvrdohlavá, vysoce soutěživá a nikdy se nevzdává. Stejnými vlastnostmi spolu s neustálým tlakem na perfektnost často oplývají i úspěšné ženy. Ze statistik také víme, že vyhořením bývají nejčastěji postiženi lidé, kteří zasvěcují svůj život péči o ostatní. A mottem samotné Wonder Woman je „bojovat za ty, kteří to sami nedokážou“. 
Důležité je naučit se hledat rovnováhu mezi péčí o ostatní a péčí o sebe."
Kdyby pojem superhrdinství neměl v tomto článku negativní konotaci, za jednu z českých Wonder Woman by se dala bezpečně označit průkopnice průmyslového sektoru Klára Sobotková. V oblasti, kde dříve dominovali muži, zaujala už jako velmi mladá klíčové pozice. Působila jako programová ředitelka společnosti Panattoni, která se specializuje na vývoj průmyslových nemovitostí, a kromě práce manažerky pořádá také mentoringová setkání pro ženy v realitách. Založila školku, podporuje cirkulární půjčovnu pro děti a je maminkou dvou dcer. Po tomto výčtu musí být jasné, že Wonder Woman syndrom je něčím, co Kláře Sobotkové není cizí: „Především od doby, kdy se mi narodila druhá dcera a seznam každodenních povinností ještě narostl a já se začala topit, jsem si uvědomila, že se musím naučit říkat ne a neváhat vyjádřit své potřeby. Nejen kvůli sobě, ale také kvůli tomu, abych mohla být vzorem svým dětem.“ 
A právě tady se dostáváme k jádru problému. Ačkoliv to může působit, že Wonder Woman syndrom vzniká tlakem zvenčí, daleko významnější roli u něj hraje vnitřní nastavení. Ženy, kterých se týká, totiž nejvíc ze všeho chtějí obstát samy před sebou. „Důležité je naučit se hledat rovnováhu mezi péčí o ostatní a péčí o sebe. Není to sobecké, ale nezbytné pro zachování osobního zdraví,“ doplňuje Sobotková.

Being a woman in man’s world

Zajímavé je, že Wonder Woman syndromem často postiženy ženy pracující v převážně mužských kolektivech. Proč tomu tak je, není úplně jasné, ale pravděpodobně i tady hraje roli vnitřní nastavení: Pocit, že musím všem dokázat, že jsem tu správně. Význam může mít také přístup některých mužských spolupracovníků, kteří nejsou zvyklí zohledňovat odlišné potřeby nebo časové možnosti žen ve svých týmech. 
Ženy pracující v původně mužských prostředích také někdy narážejí na otázku, s jakou energií ke své profesi přistupovat. „Domnívám se, že ženy nemusejí používat ostré lokty, aby uspěly v mužských pracovních prostředích. Místo toho je důležité, abychom byly sebevědomé, kompetentní a přizpůsobivé. Klíčem je nalézt rovnováhu mezi asertivitou a empatií, což umožňuje efektivní komunikaci a spolupráci,“ sdílí svoji zkušenost Klára Sobotková. 

Být super bez masky superhrdinky

Stává se vám, že kývnete na další projekt, ačkoliv víte, že už jsou vaše časové a energetické možnosti naplněné? Nemůžete spát, protože myslíte na to, co vše musíte zítra stihnout? Rozhodujete se, jestli by pro vás nebylo užitečnější místo večeře s přáteli odpovědět na emaily nebo uklidit prádlo? Pokud se v těchto situacích poznáváte, je dost dobře možné, že nejenomže trpíte Wonder Woman syndromem, ale skutečně vám hrozí vyhoření. 
Věnujte se tomu, co vám přináší radost, a mějte soucit sami se sebou."
Ptáte se, jak z toho ven? Zásadní je nastavit si své hranice a priority. Rozpoznejte oblasti svého života, které jsou pro vás nejdůležitější, a zaměřte se na ně. Musíte si uvědomit, že nelze dosáhnout dokonalosti ve všem a je nejen v pořádku, ale dokonce nutné od některých svých nároků na sebe upustit. Psychologové v souvislosti s vyhořením také často varují před perfekcionismem. Právě ten totiž bývá osobnostním rysem, který jejich klientům utahuje pomyslnou smyčku kolem krku. Více než na dokonalost se tedy zkuste zaměřit na pokrok a přijetí faktu, že chyby jsou přirozenou součástí života. A na závěr upřednostněte péči o sebe: Udělejte si čas na péči o své fyzické, duševní a emocionální zdraví. Věnujte se činnostem, které vám přinášejí radost, a buďte soucitní se sebou samými. 
Pokud se vám nepodaří skutečně změnit své vnitřní nastavení, zmiňované rady vám pomohou jen krátkodobě. Jestliže je pro vás náročné osvobodit se od syndromu superženy a jeho negativních dopadů na vaše fyzické a psychické zdraví, neváhejte vyhledat radu odborníka, který vám pomůže najít potřebný balanc tak, jako ho našla i Klára Sobotková: „Zvlášť v práci mezi muži jsem v minulosti cítila tlak syndromu Superženy. Měla jsem pocit, že musím zvládnout všechno sama a nedávat najevo, že něco potřebuji. Ale postupně jsem si uvědomila, že je důležité požádat o pomoc, když ji potřebuji, a sdílet břemeno odpovědnosti s ostatními členy týmu.“