Vogue LeadersYrsa Sigurðardóttir: Sdílíme zálibu v literatuře a úctu k významu kultury
Michaela Dombrovská15. 12. 2023
Severská literatura patří u nás k oblíbenému žánru a Yrsa Sigurðardóttir mezi královny takzvané fiction noir. Letos jí v češtině vyšla novinka Není úniku, která u čtenářů opět zabodovala. Magický Island přitom hraje v jejím životě i tvorbě zásadní roli.
Foto: courtesy of Yrsa Sigurðardóttir
Severská krimi literatura je takový fenomén, až se zdá, že většina autorů ze severských zemí píše temné detektivní romány. Co právě vás k tomuto žánru přivedlo?
Začínala jsem psaním knih pro děti. Ale po pěti knihách jsem pocítila potřebu psát pro dospělé, abych se mohla zabývat tématy, která v knihách pro děti nemají co dělat. Myslím si, že všichni autoři píší knihy, které by rádi četli, a já miluji kriminální romány a horory. Takže to pro mě byla snadná volba.
Severská krimi bývají ponuré a dost drsné. Je to klimatem, ve kterém se rodí?
Ano, myslím, že to souvisí se severskou kulturou, která se zrodila z naší historie (a v případě Islandu byla velmi drsná a ponurá). Jsme velmi spjatí s přírodou a uvědomujeme si koloběh života a smrti. Nevyhýbáme se tomu, že vražda je strašná, nesnažíme se skrývat, jak velký dopad má na ty, kteří jsou v jejím dosahu. Na žánr má vliv i počasí, a aniž bych to udělala záměrně, pouze jednu knihu jsem zasadila do léta, protože zima se svými dlouhými, temnými nocemi mi připadá vhodnější než jasné letní dny. Také si myslím, že malá rozloha severských zemí souvisí s naším zaměřením na sociální problémy, které v severských krimi románech hrají roli velmi často.
Podle recenzí čeští čtenáři oceňují zejména popisy islandské krajiny a atmosféru místa, které příběh umocňují. Hraje prostředí ve vašich příbězích významnou roli?
Prostředí je pro mě velmi důležitou součástí příběhu. Román se skládá z mnoha faktorů. Postavy, zápletka, časové období a prostředí mají největší vliv na to, co se odehrává na stránkách. O prostředí vždy přemýšlím jako o scéně, na kterou umisťuji svůj příběh. Chci, aby ve čtenářově představivosti ožilo, protože pomáhá učinit příběh věrohodným a snáze pochopitelným.
Velmi fandím silným ženám.
Nedávno se ve vaší zemi konala velká demonstrace za rovná práva. Jaká je současná agenda žen na Islandu?
Přestože je Island na špici žebříčku Gender Gap Index a je považován za nejlepší zemi na světě, pokud jde o práva žen, stojí před ním ještě kus cesty. Rozdíly v odměňování se dosud nepodařilo odstranit a ženy mají tendenci nést větší část pracovní zátěže v domácnostech. Dalším tématem, které hrálo na demonstraci velkou roli, bylo genderově podmíněné násilí. Přáli bychom si, aby se snížilo, anebo nejlépe úplně vymizelo.
Na Islandu je po část roku většinou tma a zima, počasí nepředvídatelné, ale zároveň spousta přírodních krás. Co pro vás znamená být Islanďankou — na co jste ve své zemi hrdá?
Znamená to pro mě být s touto zemí svázána jakousi neviditelnou nití, vždy najít cestu domů, i když jsem třeba dlouho žila jinde. Znamená to velmi úzký vztah k rodině, lásku ke knihám, neustálé přemýšlení o počasí, lásku k naší přírodě a umění přijmout záležitosti, které nemůžete sami ovlivnit. Jsem hrdá na to, že využíváme ekologické zdroje, protože elektřina vyrobená na Islandu je z více než z 99 % ekologická a vytápění domů je z 90 % geotermální. Jsem také hrdá na naše literární dědictví a náš jazyk, který, jak doufám, přežije i zvýšenou přítomnost angličtiny, a to prostřednictvím sociálních médií a streamovacích služeb.
Jaké knihy lidé na Islandu nejraději čtou?
Nejoblíbenějšími knihami jsou často krimi romány, ale máme v oblibě i jiné žánry. Zároveň u nás funguje vánoční tradice darovat knihy jako dárek, říká se tomu vánoční záplava knih. Většinou každý dostane alespoň jednu knihu jako dárek a během vánočních večírků lidé mezi sebou probírají, co čtou a jakou knihu nebo knihy dostali. Je to ta nejlepší věc na světě: ležet po štědrovečení večeři na pohovce a číst si.
Máte nějaké vzory mezi ostatními spisovateli detektivek? Inspirují vás zajímavé ženy?
Znám mnoho spisovatelů a spisovatelek detektivek, ať už osobně, nebo díky četbě jejich děl. Jsem fanouškem mnoha severských autorů, patří mezi ně třeba Sara Blædel a Ragnar Jónasson, a také těch z jiných zemí, kteří píší s hororovými prvky, jako je C. J. Tudor. Fandím silným ženám a největší vliv na mě má moje máma, která jako první žena na Islandu získala doktorát z matematiky. Už jen tím, že jsme byly spolu se sestrou u toho, nám dala najevo, že fakt, že jste žena, by vám neměl bránit v dosažení vašeho snu. Pokud jste ochotná na něm tvrdě pracovat.
Jak vypadá vaše spisovatelská rutina? Jak vznikají příběhy, které tvoříte?
Je tak neuspořádaná, že se nedá popsat jednou větou. Začínám pomalu a každý den píšu tím víc, čím víc se blížím k termínu uzávěrky. Myslím, že součástí toho je i to, že na začátku jsou všechny dveře otevřené, zatímco čím víc se blížím ke konci, tím víc je určující, co se v příběhu dosud odehrálo. Takže při psaní závěrečných kapitol je to trochu jako vzít příběh za ruku a dovést ho za cílovou pásku. Mám tendenci psát během dne, na pohovce, zatímco si v televizi pouštím horory. Ve skutečnosti se na ně nedívám, jen skrze hudební podkres a výkřiky vytvářím atmosféru, kterou potřebuji k navození pocitu strachu.
Existují podle vás mezi našimi zeměmi nějaké podobnosti, důvody, proč si rozumíme a sdílíme literární vkus?
Myslím, že je tu mnoho podobností, zejména pokud jde o zálibu v literatuře a úctu k významu kultury. Také jsem si všimla, že lidé jsou velmi přátelští, což je i případ Islandu. Největší rozdíl tkví v tom, že vy máte tak krásné budovy a infrastrukturu, zatímco Island byl až do poloviny minulého století chudý, takže naše staré domy a budovy nejsou příliš velkolepé. Praha je jedno z mých nejoblíbenějších měst. Je tak krásná, jídlo je skvělé a vždycky se cítím velmi dobře, kdykoliv ji navštívím.
Yrsa Sigurðardóttir je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál, kterým se okamžitě proslavila, a od té doby byly její knihy přeloženy do více než 30 jazyků. Mrazivou novinku Není úniku vydalo v češtině na sklonku roku 2023 nakladarelství Grada.