Vogue Daily

Srdce Václava Havla

Typický podpis se srdcem nebo známé motto „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. To vše bez pochyb přiřadí ke jménu Václava Havla, dramatika, disidenta, posledního prezidenta Československa a prvního prezidenta České republiky, nejen krajané, ale celý svět. 
Jeho první básnická sbírka nese název Antikódy, hned jeho druhou hru Zahradní slavnost uvedlo v roce 1963 Divadlo na zábradlí a jednu z nejpůsobovějších esejí Moc bezmocných napsal v roce 1978. Na podzim 1968 se stal členem ústředního výboru Svazu československých spisovatelů. Po násilném potlačení Pražského jara musel opustit divadlo a přišel o možnost publikovat, přesto už byl v té době uznáván i ve světě. V roce 1968 obdržel Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a v New Yorku dvakrát získal cenu Obie za hry Vyrozumění a Ztížená možnost soustředění. Premiéra Havlovy hry Žebrácká opera, kterou bez uvedení jména autora nastudovalo amatérské divadlo Na tahu, se odehrála v roce 1975. O rok později se postavil na obranu The Plastic People of the Universe a stal se jedním z prvních mluvčích Charty. Několik následujících let strávil výslechy a ve vyšetřovací vazbě. V období sametové revoluce stál u zrodu Několika vět. 
Foto: Chris Niedenthal/The LIFE Images Collection via Getty Images
Václav Havel
Prezidentem se stal v roce 1989 a zůstal jím až do roku 2003, přestože mezitím došlo k mnoha změnám, včetně rozdělení země. On sám přitom působil jako symbol stability, morální obrody a jeho jméno znali lidé po celém světě. Michael Žantovský ve své knize „Havel“ z roku 2014 uvádí: „Tak mimořádné popularitě, ať už u svých příznivců, nebo kritiků, jako Václav Havel se v moderních českých nebo československých dějinách těšil zřejmě jen prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ale ani ten snad nebyl předmětem tolika hodnocení, debat, analýz a nejrůznějších rozhovorů jako právě Havel.“
Měl slabost pro ženy, ale pouze dvě osudové lásky. Jeho první žena Olga byla významnou postavou českého disentu a manželovi stála po boku v přelomové době sametové revoluce i počátečních letech v politice. Poctu jí vzdala na vůbec první obálce Vogue CS Karolína Kurková, kterou zdobí Antikódy. Jeho druhá žena Dagmar je známou českou herečkou a je předsedkyní správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Stala se rovněž cover star červencového čísla Vogue CS v letošním roce. 
Ještě za Havlova života vznikla Knihovna Václava Havla, po náměstí s jeho jménem se pak můžete projít mezi mezi historickou a novou budovou Národního divadla. Jeho podobu navrhl český architekt Karel Prager a oživuje jej instalace sochaře Kurta Gebauera v podobě 160 centimetrů velkého žulového srdce, na které mohou lidé psát vzkazy. Vosková socha srdce ze svíček, které lidé nosili na různá místa po Havlově skonu v roce 2011 a jejímž autorem je Lukáš Gavlovský, se natrvalo usídlila ve sklepení státního zámku Litomyšl. V Brně najdete Uličku Václava Havla v těsné blízkosti Divadla Husa na provázku u Zelného trhu. Bulvár Václava Havla najdete také od roku 2016 v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. 
Foto: Stringer/Anadolu Agency/Getty Images
Náměstí Václava Havla
Jméno prvního českého prezidenta nese od roku 2012 ruzyňské letiště a do roku 2017 také nová budova Evropského parlamentu a úřad Evropského ombudsmana. Po celém světě navíc postupně vzniká síť Laviček Václava Havla, kterou inicioval Petr Gandalovič a ztvárnil Bořek Šípek; mají sloužit jako místa k zastavení, zamyšlení a dialogu. Například lavička v zámeckém parku v Jičíně připomíná 85. výročí narození Václava Havla a desáté výročí jeho úmrtí v minulém roce. Další z nich symbolicky najdete také v sídle jednotné Evropské unie, o kterou se Václav Havel během svého života neochvějně zasazoval, v parku Leopold v Bruselu. V letošním roce pak přibyly nové lavičky také v Paříži nebo v Poděbradech. 
Pamětní deska k desátému výročí Havlovy skonu byla odhalena 17. prosince v centru Varšavy. Nachází se v parčíku Václava Havla na křižovatce u českého velvyslanectví a nese Havlův výrok: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Parlamentní shromáždění Rady Evropy bude na svém zasedání ve Štrasburku 10. října 2022 udělovat Cenu Václava Havla za lidská práva, k poctě jejího laureáta či její laureátky se poté od dva dny později v Knihovně Václava Havla bude konat jubilejní konference Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti. Připomenout si můžete také film Slávka Horáka z roku 2020 nazvaný Havel, který zachycuje především lidskou podstatu a složitou dobu formování jednoho z největších státníků novodobých dějin.