Vogue Daily

Oslava české státnosti

Den české státnosti, svébytnosti a suverenity připadá na dnešní den už podvacáté. Mezi státní svátky byl navržen zkraje nového tisíciletí a dnes už tradiční prezidentský projev měl tehdy poprvé jmenovec patrona českých zemí Václav Havel.
Foto: Getty Images
Česká republika slaví každoročně hned třikrát. Den vzniku samostatného československého státu (v roce 1918) si připomínáme 28. října a Den obnovy samostatného českého státu (v roce 2003) pak 1. ledna. Přestože Den české státnosti, který připadá na 28. září, patří mezi nejmladší české státní svátky, světce a patrona českých zemí svatého Václava si lidé připomínají už několik staletí a mezi významné dny patří od počátků samostatného Československa. V roce 1929 vyvrcholily v tento den oslavy Svatováclavského milénia za účasti prezidenta T. G. Masaryka a první prezidentský projev poté, co byl Den české státnosti zařazen mezi státní svátky, přednesl v roce 2000 Václav Havel. Právě Václavské náměstí v Praze je také místem, kde se odehrávaly nejdůležitější okamžiky československých a českých dějin. 
Pokud někdo ohrožuje naši svébytnost danou určitým typem lidských měřítek, norem standardů, pravidel a zvyklostí, jakož i určitou sdílenou etikou a estetikou, pak jsme to my sami, kteří tak činíme z vlastní volby, nedbalosti a pohodlnosti. — Václav Havel
Den české státnosti odkazuje na dvě významné události středověku. V roce 935 přemyslovského knížete Václava, vnuka prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje a světice Ludmily a také významného šiřitele křesťanství, zavraždil mladší bratr Boleslav. V roce 995 jeho syn Boleslav II. nechal vyvraždit rod Slavníkovců. Oba z dnešního pohledu jinak diskutabilní činy mají své místo v historii budování celistvosti a politické jednoty českých zemí. Státní svátek připomíná především kulturní a státnický význam svatého Václava a jeho následovníků v českých dějinách a národním uvědomění; se životem, smrtí i zázraky, které měl vykonat, se však pojí řada legend, které už počátkem 11. století vedly k jeho svatořečení.
Foto: Getty Images
Podle jedné z pověstí spí svatý Václav ve středočeské hoře Blaník se svými rytíři a české zemi vyjede na pomoc, až jí bude nejhůř. Jiná z legend zase vypráví, že to byl právě on, kdo u nás zavedl tradici pěstování vína. Je po něm pojmenovaná jedna z nejstarších českých vinic ve východní části areálu Pražského hradu v prostoru pod dolní bránou, kde měl kdysi sázet révu a sklízet hrozny pro výrobu mešního vína. Zářijový státní svátek je tak po celé zemi tradičně spojen s vinobraním, přestože to Svatováclavské na Pražském hradě se letos s ohledem na aktuální situaci nekoná. Opatření se pravděpodobně dotknou také Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi, která bývá zakončena bohoslužbou na Mariánském náměstí. 

Remember the past, get ready for the future

Po patronovi českých zemí je pojmenována řada náměstí a je námětem mnoha uměleckých děl. Okolí jezdecké sochy svatého Václava od sochaře J. V. Myslbeka v horní část Václavského náměstí je oblíbeným místem srazů, i když spíše než jezdce si možná vybavíte jeho koně. Patrně nejznámější je socha svatého Václava od Petra Parléře ve Svatováclavské kapli v katedrále svatého Víta, ale jeho vyobrazení najdete i ve své peněžence, zdobí totiž dvacetikorunové mince. Vogue na přelomu září a října symbolicky vychází s mottem Remember the past, get ready for the future. Protože z pochopení dějin, historie i vlastní minulosti se rodí budoucnost. 
Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování. — George Santayana
Český kníže se však zapsal nejen do národního povědomí. Dobrý král Václav (Good King Wenceslas) je také ve Velké Británii a později i USA oblíbená koleda z roku 1853, která v Anglii vznikla na text českého básníka a dramatika V. A. Svobody. Vypráví o jednom ze zázraků, které sv. Václavovi připisuje lidová slovesnost, a je zachována v mnoha provedeních. V podání světoznámého smíšeného dobrovolnického pěveckého sboru Mormon Tabernacle Choir, založeného v roce 1847, se vyprávění prolíná s výpravnou produkcí a hlavní role se ujala Jane Seymour. Stejný název (Good King Wenceslas) nese také například americký historický film z roku 1994, který mimo jiné také v Česku natočil režisér Michael John Tuchner.