Vogue Daily
Nezdolná a nepřekonaná Lata Brandisová
Michaela Dombrovská1. 12. 2020
Zatím jediná žena, která zvítězila v dostihovém závodě Velké pardubické, musela pro svou lásku ke koním mnohé obětovat. Její nesnadná cesta na stupně vítězů ukazuje nezlomnost ducha a silné vnitřní odhodlání obdivuhodné ženy v tehdy výhradně mužském světě. Komtesa Marie Immaculata Brandisová otevřela cestu dalším, které její příběh dodnes inspiruje.
1 / 5
Foto: archiv Zámek Řitka
Narodila se v roce 1895 a později vyrůstala na zámku v Řitce u Mníšku pod Brdy. Na koních se učila jezdit od útlého věku a s otcem často navštěvovala dostihy ve Velké Chuchli. Láska ke koním se v rodině předávala z generace na generaci. Vynikala však nejen v jízdě, podílela se také na správě hospodářství a péči o rodinný majetek. Svůj první závod absolvovala krátce po jednadvacatých narozeninách.
Čarokrásné byly lesní vyjížďky za teplých, měsíčních nocí… Možná to byly vůbec nejšťastnější hodiny mého života.
První světová válka a majetková reforma po vzniku Československa měla dopad i na její rodinu, Lata přesto nepřestala trénovat a po válce se účastnila alespoň dámských dostihů. Po roce 1926 ji na svůj zámek pozval vzdálený příbuzný hrabě Zdenko Radslav Kinský, díky kterému se o rok později mohla přihlásit na svou první Velkou pardubickou. Vyvolala tehdy velký rozruch a její účast se řešila na mezinárodní úrovni. Vynikající jezdkyně sice nebyly ničím výjimečným, neúčastnily se však v té době ryze mužských závodů. V roce 1927 měla Lata ještě k vítězství daleko, ale publikum ohromila svou houževnatostí. Do cíle dojela po několika pádech.
Ve stejném roce se ve stájích hraběte Kinského narodila klisna Norma, se kterou Lata o šest let později na Velké pardubické v roce 1933 získala první medailové umístění, třetí místo.
Sedmnáctého října 1937 měla jet Norma svůj poslední dostih a opět s Latou vytvořily sehranou dvojici. Triumfovaly společně bez jediného pádu.
Krátce předtím zemřel prezident Tomáš Garrigue Masaryk a v zemi sílily spory mezi Čechy a Němci. Vítězství české jezdkyně na českém koni z českých stájí se stalo současně oslavou české státnosti a Lata miláčkem národa.
Nikdo tehdy netušil, že v příštích devíti letech politická situace dostihům (a nejen jim) přát nebude. Po druhé světové válce se sice Lata vrátila do sedla, ale poznamenaly ji následky úrazů i další zábory majetku rodiny. V roce 1949 kariéru po vážném zranění ukončila. O řadu let později, v roce 1965, byla pořadateli Velké pardubické poprvé pozvána do Pardubic jako host a právě v tomto ročníku se jako druhá umístila další jezdkyně Eva Palyzová. Lata Brandisová zůstává na dodnes nejtěžším a pro mnohé kontroverzním evropském závodě nepřekonanou vítězkou.
Poslední roky svého života, před smrtí v roce 1981, strávila u synovce v Rakousku, kde je také v Reitereggu v rodinné hrobce svobodných pánů Haanových pohřbena. Její příběh inspiruje silou odhodlání a nezlomným duchem, které musela prokázat na cestě za úspěchem v tehdy výhradně mužském světě. Komtesa Marie Immaculata Brandisová ale žila svým snem, následovala své srdce a nevzdávala se před žádnými překážkami. Ukázala cestu dalším ženám a dodnes svým příběhem inspiruje. #FollowYourHeart
Latu Brandisovou na obálce prosincového čísla Vogue ztvárnila polská modelka Małgosia Bela, příběh první a zatím nepřekonané vítězky Velké pardubické do něj obsáhle sepsal Martin Cáp na základě biografie Richarda Askwitha Nezlomná.
Vogue
Doporučuje

Společnost
Anna Freud. Odpůrkyně svého otce zaostřila psychoanalýzu na ženu
Romana Schützová2. 12. 2025
Doplňky
Ruce v teple aneb Kapesní historie rukávníku
Michal Josephy2. 12. 2025
Celebrity


