Vogue DailyJak oslavit 17. listopad
Michaela Dombrovská17. 11. 2022
Dnes si připomínáme jeden z nejdůležitějších milníků v novodobé historii České republiky. Sametová revoluce předznamenala nejen politický převrat u nás, ale také pojmenovala revoluční hnutí bez násilí po celém světě.
K událostem, které vygradovaly právě 17. listopadu 1989, se schylovalo po celý rok. Narůstající nespokojenost lidí s ekonomickou a politickou situací vedla ke stupňujícím se protestům a demonstracím. Pod vedením Michaila Gorbačova tehdejší Sovětský svaz upustil od veškerých zásahů do dění, které nakonec vyústilo v hlubokou celospolečenskou změnu napříč celým bývalým východním blokem. Drtivé vítězství opozičních stran ve volbách v Polsku ovlivnilo události nejen u nás, ale posléze také v třeba v Maďarsku nebo Rumunsku.
Celé období mezi 17. listopadem a 29. prosincem se neslo v duchu přeměny politického zřízení na pluralitní demokracii. Předzvěstí byly už lednové demonstrace k výročí úmrtí Jana Palacha a také svatořečení Anežky České 12. listopadu, které tehdy z Říma přenášela Česká televize. Navzdory tomu, že 17. listopadu došlo ke střetům mezi demonstranty a tehdejší Veřejnou bezpečností, nedošlo po celou dobu k žádným ztrátám na životech. Demonstrace k uctění památky Jana Opletala byla původně plánována jako studentská akce bez účasti tehdejších disidentů, 17. listopad se slaví také jako Mezinárodní den studentstva. Právě studenti pak společně s tehdejší kulturní scénou sehráli v revolučních událostech zásadní roli a později se z nich vyprofilovala řada politiků nové generace.
Václav Havel poprvé před diváky promluvil z balkonu Melantrichova nakladatelství na Václavském náměstí v Praze 21. listopadu a 29. prosince byl zvolen po více než čtyřech desetiletích prvním nekomunistickým prezidentem Československa. Mohl tak započít proces postupné demokratizace země.
Sedmnáctý listopad je každoročně oslavou svobody a demokracie. Tradičně se akce konají především na Národní třídě nebo Albertově v Praze, v menším rozsahu také na ostatních místech v České republice i na Slovensku. Tradiční je už také návštěva slovenské prezdentky Zuzany Čaputové v předvečer oslav na Národní třídě a její projev na půdě Karlovy Univerzity.
Na Národní třídě bude po celý den probíhat
Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem. Letošní novinkou je projekt, který připomíná často přehlížené skupiny obyvatel. Na náměstí Václava Havla stojí (až konce měsíce) dobročinná budka nazvaná
Voláme o pomoc odkrývající příběhy ze sociálně ohrožených skupin. Jinak čeká návštěvníky
pestrý program zahrnující autorské instalace, divadelní představení nebo koncerty. Knihovna Václava Havla nabídne
Obývák Václava Havla s ukázkami z děl prvního českého prezidenta. Letos budou součástí programu navíc také debaty k prezidentským volbám. Svíčku na pietním místě u Kaňkova paláce bude možné
zapálit i na dálku.
Protože si připomínáme nejen události roku 1989, ale také 1939, převezmou si protinacističtí a protikomunističtí odbojáři večer v Národním divadle Ceny paměti národa, které uděluje
Post Bellum.
Od 10 hodin se v chrámu Panny Marie Sněžné uskuteční
Mše svatá na poděkování Bohu a Anežce České za dar svobody, kterou celebruje J.E. Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český, a která bude následovaná průvodem k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Tradiční
Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí zahájí v 16.30 a je součástí zastřešujícího
Festivalu svobody, kde najdete také seznam dalších akcí. V 17 hodin a 11 minut zazní na většině rozhlasových stanic Modlitba pro Martu.