Vogue Daily

Jak oslavit 17. listopad

Dnes si připomínáme jeden z nejdůležitějších milníků v novodobé historii České republiky. Sametová revoluce předznamenala nejen politický převrat u nás, ale také pojmenovala revoluční hnutí bez násilí po celém světě. 
K událostem, které vygradovaly právě 17. listopadu 1989, se schylovalo po celý rok. Narůstající nespokojenost lidí s ekonomickou a politickou situací vedla ke stupňujícím se protestům a demonstracím. Pod vedením Michaila Gorbačova tehdejší Sovětský svaz upustil od veškerých zásahů do dění, které nakonec vyústilo v hlubokou celospolečenskou změnu napříč celým bývalým východním blokem. Drtivé vítězství opozičních stran ve volbách v Polsku ovlivnilo události nejen u nás, ale posléze také v třeba v Maďarsku nebo Rumunsku. 
Foto: Getty Images
Celé období mezi 17. listopadem a 29. prosincem se neslo v duchu přeměny politického zřízení na pluralitní demokracii. Předzvěstí byly už lednové demonstrace k výročí úmrtí Jana Palacha a také svatořečení Anežky České 12. listopadu, které tehdy z Říma přenášela Česká televize. Navzdory tomu, že 17. listopadu došlo ke střetům mezi demonstranty a tehdejší Veřejnou bezpečností, nedošlo po celou dobu k žádným ztrátám na životech. Demonstrace k uctění památky Jana Opletala byla plánována jako studentská akce bez účasti tehdejších disidentů, 17. listopad se slaví také jako Mezinárodní den studentstva. Právě studenti společně s tehdejší kulturní scénou sehráli v revolučních událostech zásadní roli a později se z nich vyprofilovala řada politiků nové generace.
Václav Havel poprvé před diváky promluvil z balkonu Melantrichova nakladatelství na Václavském náměstí v Praze 21. listopadu a 29. prosince byl zvolen po více než čtyř desetiletích prvním nekomunistickým prezidentem Československa. Mohl tak započít proces postupné demokratizace země.
Sedmnáctý listopad je každoročně oslavou svobody a demokracie. V minulém roce se slavilo především online, letos se naplánované oslavy vrací do veřejného prostoru. Organizátoři však vyzývají k dodržování aktuálních nařízení a k vzájemné ohleduplnosti. Na tradičních místech oslav, jako jsou Národní třída nebo Albertov v Praze, budou umístěny značky informující o bezpečnostních rozestupech a dalších opatřeních. Oslavy se budou konat po celé České republice a také na Slovensku. 
Na Národní třídě bude po celý den probíhat Korzo Národní, které již tradičně pořádá spolek Díky, že můžem, letos s mottem „Svoboda volby?”. Většinu akcí bude možné sledovat také online. Na místě se navíc můžete projet třeba vzdělávací tramvají, nebo zapálit svíčky. Protože si připomínáme nejen události roku 1989, ale také 1939, převezmou si protinacističtí a protikomunističtí odbojáři večer v Národním divadle Ceny paměti národa, které uděluje Post Bellum. Knihovna Václava Havla nabídne rozhovory mezi rodiči a dětmi na téma svoboda a demokracie. 
Od 10:00 hodin se v Chrámu Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském uskuteční Mše svatá následovaná průvodem k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Průvod od památníku T. G. Masaryka na Hradčanském námestí začne ve 13 hodin. Spolek mimilión chvilek pro demokracii pořádá na Staroměstkém náměstí od 13:30 happening Cesta změny: Klíčem k demokracii jste vy! a od 14:30 vznikne od Železné ulice poblíž Staroměnstkého náměstí lidský řetěz na podporu politických věznů v Bělorusku a Rusku. Ve spodní části Václavského náměstí se od 15 hodin uskuteční debata nazvaná Sametový Můstek do Evropy. Tradiční Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí zahájí v 16.30 a je součástí zastřešujícího Festivalu svobody. V 17 hodin a 11 minut zazní na většině rozhlasových stanic Modlitba pro Martu, letos v podání Jany Kirschner, a po celé zemi se v barvách státní vlajky rozsvítí více než čtyři desítky významných budov či objektů.