Vogue Daily

Fimfárum Jana Wericha

Jan Werich, člen souboru Osvobozeného divadla i slavného dua V+W, vstoupil do povědomí nezapomenutelnými rolemi, satirickými hrami i vtipnými bonmoty. Dnes uplyne 115 let od narození herce, scenáristy, dramatika a spisovatele, jehož tvorba patří k českému kulturnímu dědictví.
Narodil se v roce 1905 jako nositel honosně znějícího jména Jan Křtitel František Serafínský Werich, u nás i ve světě ho však známe prostě jako Jana Wericha. V autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem byl významným představitelem meziválečné divadelní avantgardy a také klíčovou osobností Osvobozeného divadla, které se proslavilo třeba Vest pocket revue, improvizovaným divadlem s více než dvěma stovkami repríz, nebo Baladou z hadrů, poctou francouzskému básníku Francoisi Villonovi. 
Původně vystudoval práva, ale svět divadla ho zlákal velmi brzy. Ve složitých časech sílící hrozby druhé světové války se věnoval satirické tvorbě. 
Před válkou uprchl do Spojených států, odkud se věnoval také protinacistickému pořadu pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky.
Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.
Po válce se oba členové slavného dua V+W vrátili do Československa, ale satira už nebyla možná a Jiří Voskovec brzy emigroval do Francie. Werich působil v řadě českých divadel, krátce na přelomu padesátých a šedesátých let také jako ředitel Divadla ABC, a nové herecké duo vytvořil s Miroslavem Horníčkem. V šedesátých letech získal titul národní umělec, ale bylo to už v době, kdy byla jeho tvorba omezována. Po roce 1968 přišel úplný zákaz jakéhokoliv veřejného vystupování, který až v sedmdesátých letech prolomila mimo jiné filmová série pro děti Pan Tau. 
Od návratu do Československa až do své smrti v roce 1980 bydlel na pražské Kampě, v domě, který dnes nese název Werichova vila a který sdílel s básníkem Vladimírem Holanem.
Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.
Byl vyhlášeným hostitelem a dokud mu to dovoloval zdravotní stav, často zval své přátele z uměleckých kruhů. Proslul tím, čemu se dnes říká dobré hlášky, z řady z nich se staly bonmoty. Werichova vila je dnes otevřena veřejnosti a je prodchnuta autentickými vzpomínkami na Jana Wericha a jeho herecké kolegy v různých obdobích, včetně originálních artefaktů z Osvobozeného divadla. 
Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.
Společně s Vlastou Burianem si Jan Werich například zahrál pohádce Byl jednou jeden král podle předlohy Boženy Němcové a ztvárnil hlavní dvojroli ve filmu Císařův pekař – Pekařův císař, který vzniknul podle úspěšné hry Osvobozeného divadla Golem. Naopak podle jeho námětu Jan Svěrák s Oldřichem Lipským napsali oblíbenou pohádku Tři veteráni. Až po jeho smrti vzniklo Fimfárum, kde z nahrávky divadelního představení zní hercův hlas, který diváka provází několika animovanými autorskými pohádkami. Jako divadelní představení pro děti jej můžete vidět také ve Werichově vile a je trvalou připomínkou jeho laskavého nadhledu, který mu pomáhal překonávat nesnadný osud.