Society

Odvážná Božena Němcová

Pohádky Tři oříšky pro Popelku nebo S čerty nejsou žerty zná u nás snad úplně každý. Méně už se ví, že byly natočeny podle předlohy Boženy Němcové. Právě dnes uplyne 200 let od narození výjimečné ženy, jejíž portrét pravděpodobně nosíte v peněžence. 
Božena Němcová patří mezi naše nejvýznamnější spisovatelky, inspirovala řadu osobností české i světové kultury. Její tvorba přetrvala staletí a odolala každému režimu. Vladislav Vančura o jejím díle v roce 1940 napsal, že se „přebudovává podle potřeb a rytmu současného života, pokaždé vstupuje do popředí jiná jeho složka.“ V témže roce napsal Jaroslav Seifert báseň Vějíř Boženy Němcové, ve které spisovatelku líčí jako prototyp silné ženy, matky a vlastenky, a František Halas o ní vydal sbírku s podtitulem Světice a patronka českého národa
Všude je zem páně, ale svá vlast je každému nejmilejší.
K jejímu odkazu se hlásil Vítězslav Nezval a její dílo obdivoval také Franz Kafka, jehož přítel Max Brod tvrdil, že Kafkův Zámek je do jisté míry inspirován Babičkou. Knihou, která do dnešních dnů dosáhla téměř čtyř stovek různých vydání a řadu filmových zpracování. Tu s ilustracemi Adolfa Kašpara měl Franz Kafka ve své knihovně. Portrét Boženy Němcové zdobí jednu z českých bankovek, což je pocta, které se jinak dostalo například Karlu IV., Janu Amosi Komenskému nebo Tomáši Garriguu Masarykovi. 
Narodila se v roce 1820 ve Vídni a dětství jako Barbora Panklová prožila v České Skalici, kde se dnes  nachází její muzeum. Její původ je zahalen tajemstvím a o tom, kdo byli její skuteční rodiče, se stále vedou spory. Příjmení získala v nepříliš šťastném manželství s Josefem Němcem, se kterým měli čtyři děti, a křestní jméno si údajně zvolila podle legendy o Oldřichovi a Boženě, čímž hned zpočátku předznamenala své vlastenectví, zájem o české kulturní dědictví i vlastní odvahu a sílu. Vrstevníky byla považována za duchaplnou osobnost, obdařenou inteligencí a krásou. Zemřela v roce 1862 v pouhých 41 letech. Na Vyšehradě, kde je pohřbena, si dnes můžete poslechnout přednášky o životě této mimořádné ženy, součástí akce je i komentovaná prohlídka hřbitova. Na divadelní představení inspirované pohnutým životem spisovatelky Neumím jinak než s láskou zajděte do divadla Viola 29. února nebo 11. března. 
Čtenáři Boženu Němcovou znají nejen jako autorku Babičky, ale také řady nezapomenutelných pohádek. Po svém přetvářela lidové motivy, což jí kritici vytýkali a ona sama komentovala slovy: „Přidám, kde je potřeba, ze svého, a to nehezké vynechám.“ 
Díky její předloze vznikly v roce 1973 nepřekonatelné Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli a v roce 2015 vstoupila do kin digitálně upravená renovovaná verze. Libuše Šafránková, která patří mezi nejvýraznější české herečky, přitom o dva roky dříve debutovala právě rolí ve filmovém zpracování Babičky scenáristy Františka Pavlíčka. O několik let později pak hrála také v pohádce Princ a Večernice po boku Vladimíra Menšíka nebo Radoslava Brzobohatého a její herecký kolega Karel Heřmánek zazářil v pohádce s Čerty nejsou žerty. Kromě těch nejznámějších budete možná znát také Sůl nad zlato, v jejíž verzi pod názvem Byl jednou jeden král rozehráli v padesátých letech minulého století herecký koncert Jan Werich s Vlastou Burianem.
Foto: Česká televize
Česká televize k výročí narození Boženy Němcové natáčí minisérii Božena, v níž se hlavní role ujala Aňa Geislerová. Ještě předtím roli této výjimečné ženy ztvárnily mimo jiné také Lenka Vlasáková v hraném dokumentu České televize nazvaném Obrazy ze života Boženy Němcové nebo Jana Březinová v kritiky oceňované inscenaci Vlčí halíř z roku 1971. 
Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova za dvě stě let...
V dopise psala jednomu ze svých přátel: „Mužovi se nelíbí, že se tak zcela oddávám spisovatelství, raději by viděl, abych virtuosní hospodyní byla.“ Deset let před svou smrtí si povzdechla: „Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.” Ještě o dvě století později jsou to stesky, které v různých obdobách stále znají ženy po celém světě. Podobně jako pochyby okolí, zda dokáže být vedle své práce také dobrou matkou a hospodyní, kterým Božena Němcová čelila. I díky ní a dalším odvážným ženám už jde, alespoň tady u nás, jen o dozvuky někdejšího boje o důstojnost. Její snaha o nezávislost a vlastní příjem byla ve své době vyloženě pobuřující a jako jedna z prvních prosazovala myšlenku, že pokud vyřadíme z tvoření lidské společnosti ženy, zmizí s tím celá polovina lidské energie.  Zemřela v bídě a strádání, do dějin se však nesmazatelně zapsala nejen jako talentovaná spisovatelka, ale také významná vlastenka a feministka.