Hudba
Foto: Adam Baňas, Adam Laier
Foto: Valeria Kulas
Hellwana vydává nové album a zbrusu nový klip k singlu Full Send Love
Jana Patočková13. 11. 2026
„Album Monika je pro mě hodně osobní. Je to takový můj autoportrét, postupně v jednotlivých skladbách otevírám různé části svého života, vztahů, hodnot, touhy po svobodě, lásky k hudbě i k životu. Každá skladba je trochu jiný příběh, ale dohromady je to cesta ke mně jako k člověku i umělkyni,“ říká zpěvačka a rapperka Hellwana, jejíž album Monika vychází právě dnes, 13. listopadu. Na Vogue.cz můžete vidět v oficiální premiéře i klip k singlu Full Send Love.
Foto: Adam Baňas
Hellwana
Právě dnes vychází nové album zpěvačce a rapperce Hellwaně. Nese název Monika, protože právě tak se Hellwana jmenuje civilním jménem, a to stejně jako její babička. Album propojuje osobní identitu s příběhy a hodnotami, které hudebnici formovaly. Osm skladeb zachycuje různé podoby blízkosti, touhy po svobodě, nastavování hranic i odvahy jít vlastní cestou a žánrově se pohybují na pomezí popu, rapu a alternativního R&B. Je to osobní výpověď o vztazích, sebevědomí, ženské svobodě i lásce k hudbě.
Hellwana v hudebním prostředí vyrostla, odmalička hrála na klavír a studovala na umělecké škole. Její matka byla sama hudebnice, která se pohybovala na české reggae scéně. Ale hudbou to nekončí, činorodá Hellwana svůj hudební svět přirozeně proplétá s estetikou. Jako vystudovaná produktová designérka se zájmem o módu a architekturu je činorodou strůjkyní vlastních svébytných světů, kde hudba dostává zároveň vizuální zpodobnění. A to se samozřejmě odrazilo ve videoklipu k nové písni Full Send Love, který vám exkluzivně představujeme. Při této příležitosti jsme Hellwanu také vyzpovídali. Co ji inspiruje? Jak volí jazyky pro své texty? A kdo Hellwanu formoval? To všechno jsme probrali.
Vaše nové album se jmenuje Monika. Je to i vaše vlastní jméno a stejně tak se jmenuje i vaše babička. Co vás s ní ještě spojuje? Otiskla jste hledání vzájemného propojení do alba?
Po svojí babi Monice mám určitě taky svobodomyslnost, ta se hodně prolíná celým albem. Cover jsme fotili u prarodičů, kde jsem strávila většinu dětství, a na fotce mám na sobě babiččin oblíbený kožich. Chtěla jsem, aby album mělo i takový osobní rozměr. Název pro mě není jen odkazem na babičku, ale taky připomínkou, odkud pocházím a co si s sebou dál nesu. Přijde mi hezké, že se v jednom jméně potkávají dvě generace žen.
Co vás hudebně nejvíce formovalo a kam jste se posunula? A kam už byste se nevracela?
Alicia Keys. Miluju ji. Díky ní jsem začala zpívat a skládat svoje první skladby na klavír. Dodnes mě inspiruje její muzikálnost a způsob, jakým dokáže propojit hlas, emoce a songwriting. Když se podívám na vlastní tvorbu, myslím, že největší posun vnímám právě v práci s hlasem. Dneska se nebojím tolik experimentovat a používám ho jako další nástroj. A kam bych se nevracela? Asi nikam. Radši mířím kupředu. (smích)
Jak se jako žena a hudebnice definujete?
Řekla bych, že jsem svá. A jsem za to ráda. Nemám moc potřebu se někam zařazovat nebo naplňovat představy o tom, jaká bych měla být jako žena nebo umělkyně. Možná právě to se postupně propisuje i do mojí hudby. Čím jsem starší, tím méně se snažím sama sebe nějak vysvětlovat nebo obhajovat. Ve své hudbě jsem to já. Buď to miluješ, nebo ne.
1 / 5
Hellwana
Hellwana je vaše umělecké jméno, je to také svým způsobem nějaká persona, vaše veřejná tvář. V čem se liší od Moniky?
Hellwana je určitě moje umělecká identita, ale nevnímám ji jako úplně oddělenou osobu. Je to spíš prostor, v němž si dovoluju být ještě svobodnější, odvážnější a někdy možná trochu extrémnější. Monika je člověk, který vyrazí se psem do lesa, řeší každodenní věci. Hellwana je moje kreativní energie, která z toho všeho vytváří vlastní svět. Ale ve výsledku jsou obě jedna a ta samá osoba.
Podle čeho si vybíráte umělce a umělkyně ke spolupráci? Na této desce se objeví například Princip nebo Idea...
Nejvíc mě zajímá energie a autenticita. Nemám ráda spolupráce jen proto, že by dávaly smysl na papíře nebo že by se hodily do nějaké strategie. Musím cítit, že ten člověk přinese do skladby něco, co bych sama nevytvořila. U Idey i Principa je to právě jejich osobitost a přístup k hudbě. Baví mě, když se potkají dva různé světy a vznikne něco, co by ani jeden z nás samostatně neudělal.
Na desce se objevuje čeština i angličtina. V jakém jazyce při psaní přemýšlíte? Volíte jazyky spontánně, nebo máte určitá témata spojená s konkrétním jazykem?
Je to hlavně spontánní. Většinou začínám psát v jazyce, ve kterém mi daná myšlenka nebo melodie přijde přirozeně. Někdy mám pocit, že určitá emoce se dá mnohem lépe vyjádřit anglicky, jindy potřebuju češtinu, protože je syrovější. Nechci se jazykově omezovat. Oba jazyky jsou součástí mojí identity a přijde mi přirozené, že se potkávají i v hudbě.
Jak byste tuto desku popsala? A kdybyste téma alba musela vystihnout jedním slovem, jaké slovo by to bylo? A Monika se nepočítá. (smích)
Je to takový můj osobní manifest svobody. Je tam sebevědomí, vztahy, zranitelnost, ženskost, ale i určitá drzost a chuť dělat si věci po svém. Hudebně jsem se nechtěla držet jednoho žánru ani jedné nálady. Je to kombinace popu, rapu, alternativního R&B a punkové energie. Myslím, že jsem si na tom albu dovolila být mnohem víc sama sebou. Kdybych měla vybrat jedno slovo, tak svoboda.
Jste zároveň designérka, takže vizuální aspekt tvorby je vám vlastní. Pojďte nás vzít do zákulisí klipu k singlu Full Send Love. Jak nápad vznikl a věděla jste hned, koho oslovit ke spolupráci?
Vizuální stránka je pro mě stejně důležitá jako hudba. Už při tvorbě skladby často přemýšlím nad tím, jaký svět kolem ní chci vytvořit. U Full Send Love jsem chtěla pracovat s kontrasty, estetikou a určitou divadelností. Baví mě vizuály, které nejsou jen hezké, ale mají vlastní atmosféru a trochu vás vtáhnou do jiné reality. Při výběru lidí do kreativního týmu je pro mě důležité, aby rozuměli nejen tomu, co chci vytvořit, ale dokázali přinést i vlastní nápady. Nechci jen realizovat přesně to, co mám v hlavě. Baví mě, když se výsledná věc během spolupráce posune někam, kam bych sama nedošla. Takhle to bylo i u Full Send Love, který režíroval Adam Laier.
Jaké hudebnice a hudebníci vás formovali hudebně i vizuálním stylem?
Určitě FKA twigs. Miluju, jak propojuje hudbu, pohyb, módu a vizuální umění. Její tvorba je pro mě důkazem, že umělec nemusí být jen někdo, kdo vydává písničky, ale může kolem sebe vytvářet celý vlastní vesmír. Hodně mě baví také Tinashe, Charli XCX, Doja Cat nebo Doechii. Každá z nich má úplně jiný přístup k vizuální identitě, ale spojuje je odvaha experimentovat a nebát se být trochu nečekaná.
1 / 4
Hellwana
Jak byste popsala svůj módní styl? Kdo vás v tomto směru ovlivnil? Máte oblíbený módní dům nebo designéra*ku?
Můj styl je asi kombinace minimalismu a něčeho trochu provokativního. Baví mě jednoduché siluety, výrazné proporce a zajímavé detaily. Mám ráda, když outfit působí nenuceně, ale přitom má charakter. Inspiruje mě francouzský minimalismus, ale taky osobnosti jako Zoë Kravitz nebo Tina Kunakey. Z módních značek mě baví Acne Studios, protože mají zvláštní cit pro siluetu a dokážou i zdánlivě jednoduchý kousek udělat zajímavým. Nejsem ale věrná jednomu stylu. Móda je pro mě další způsob sebevyjádření.
Když píšete písničku, vidíte ji už v té první fázi v hlavě jako „video“? Máte u psaní hudby nějaké vizuální vjemy?
Poměrně často ano. Někdy mi jako první naskočí konkrétní obraz, barva, prostředí nebo třeba jen určitá atmosféra. Nemusí to být hned celý příběh, spíš takový pocit z vizuálního světa, do kterého skladba patří. Jindy vzniká všechno až postupně. Ale protože mě baví i design a vizuální tvorba, nedokážu hudbu úplně oddělit od obrazu. Vlastně si myslím, že obojí je pro mě součást jednoho kreativního procesu.
Kdybyste si měla vybrat jeden vizuální vjem, který by si s vámi sledující už navždy spojili, co by to bylo? Jak byste chtěla zůstat ve vzpomínkách lidí jako Hellwana 2026?
Chtěla bych, aby si mě lidé pamatovali jako někoho, kdo se nebál být sám sebou. Vizuálně mě přitahuje kombinace červené, černé a bílé, určitá ženská síla a sebevědomí. Ale nechci, aby mě definovala jen jedna estetika. Spíš bych chtěla, aby si lidé při vzpomínce na Hellwanu vybavili pocit svobody, autenticity a odvahy dělat věci jinak. Aby měli pocit, že jsem si nikdy nenechala diktovat, jak má vypadat moje hudba nebo kdo mám být. A aby i oni mohli být na koncertech sami sebou, bez předsudků.
A bez předsudků si pusťte také nový klip Full Send Love,
Vogue
Doporučuje
Celebrity
Je čas! Mariah Carey v kampani Gucci odhalila své osobní vánoční desatero
Christian Allaire4. 11. 2026
Hudba
Nová slovenská krev na mezinárodní scéně. Zpěvačka Petra představuje surreální singl I Am God
Natálie Debnárová4. 11. 2026
Umění