Od Winony přes Helenu až po Jennu: Chmurné múzy Tima Burtona

Jeho potemnělé animace, pruhovaně černobílý vizuální rukopis a slabost pro outsidery rozpoznáte okamžitě. Režisér Tim Burton celý život hledá krásu v podivnostech a postupně to naučil i filmové publikum. Už jako dítě si do sešitů čmáral groteskní malůvky a psal bizarní příběhy, což mu mimochodem zůstalo. Ke každému svému velkému projektu nejprve vytváří detailní kresby, jak mají jednotlivé charaktery podle jeho představ vypadat. První větší animátorskou práci získal u Disneyho, kde pomáhal vytvořit snímek Liška a pes z roku 1981. I když se jedná o jeden z pochmurnějších disneyovských příběhů, Burtonovi nevyhovovalo být součástí mašinérie. Chtěl tvořit podle sebe. A naštěstí jeho talent nezůstal bez povšimnutí.

Studio mu umožnilo vytvořit dva krátké filmy: animovaného Vincenta, který vypráví o malém chlapci a fanatickém fanouškovi hororové legendy Vincenta Price, a hraného Frankenweenieho, v němž kluk jménem Victor Frankenstein pomocí elektřiny oživí svého milovaného psa Sparkyho. Druhý počin velmi zaujal samotného krále literárního hororu Stephena Kinga. Zatahal za nitky a nadějného filmaře dostal do studia Warner Bros. Tak vznikla komedie Pee-Weeho velké dobrodružství (1985), jejíž úspěch u diváků Burtonovi vysloužil větší rozpočet na jeho další projekt, kultovního Beetlejuice (1988). Pak přišel Batman (1989). Potom druhý Batman (1992). Mezitím Střihoruký Edward (1990). A zbytek, jak se říká, je historie.

Melancholická vánoční story o osamělém Edwardovi, který se ztratí v bláznivě pastelovém světě pokryteckého předměstí a pozná lásku i laskavost, ale také zradu a nenávist, svedl dohromady Burtona a Johnnyho Deppa. Hlavní role v dodnes milovaném snímku herce proslavila, zároveň jej katapultovala do pozice režisérovy dvorní hvězdy: do dnešního dne spolu pracovali na osmi projektech. Navíc režisér znovu obsadil Winonu Ryder, v dané době teprve budoucí idol 90. let. Naznačil tak, že s některými herci rád pracuje opakovaně, při výběru celého štábu mu totiž záleží především na vzájemné důvěře, osobním souznění i na sdílené kreativní vizi. Ze stejného důvodu je Burton dlouhodobě věrný například i stejné kostýmní designérce.

Ryder možná byla první, rozhodně ale ne poslední pomyslnou Burtonovou múzou. Osobitých hereček, které do jeho snových světů dokázaly perfektně zapadnout a zároveň do nich přinést něco vlastního a mnohdy nezapomenutelného, je celá řada. A další stále přibývají.

V roli plavovlasé Kim, která je vůči výstřednímu, mlčenlivému Edwardovi nejprve ostražitá, ale postupně odhalí jeho vřelé, křehké srdce, jenž se rozhodne opečovat, byla Winona Ryder okouzlující. Hořkosladké finále snímku je definováno nejen tím, co Kim udělá, aby zachránila svého milého, ale i obrazem herečky ve sněhové bílých saténových šatech se zapínáním na knoflíčky a odhalenými rameny potřísněnými krví. Její hereckou kariéru nicméně nastartoval už part Lydie Deetz, náctileté gotičky fascinované nadpřirozenem. Když ji Ryder hrála poprvé, bylo jí jen šestnáct let. Podruhé se k ní vrátila o šestatřicet let později v pokračování, jež jsme v kinech viděli v roce 2024. Herečka při té příležitost prohlásila, že i když maskéři s její proměnou v Lydii neměli moc práce, pro ni samotnou bylo dlouho těžké představit si ji jako dospělou, navíc matku. „Vždy jsem si ji představovala spíš jako starou pannu z vlastního rozhodnutí, která žije skrytá před světem někde na půdě,“ prozradila herečka v rozhovoru pro Entertainment Weekly. S Burtonem proto vedla dlouhé rozhovory o tom, jak ukázat životní vývoj charakteru, ale přitom zachovat jeho původní podstatu.

S herečkou Lisou Marií pojil Burtona nejen pracovní, ale i milostný vztah. Životními partnery byli od roku 1992 do roku 2001, a tak Lisa v pozici režisérovy múzy strávila celou dekádu. Menší, ale důležité role hrála ve filmu Mars útočí! (1996) nebo v Planetě opic (2001), ale také v mysteriózní dobové detektivce Ospalá díra (1999), kde ztvárnila matku hlavního hrdiny. Nejvýraznější však byla coby Vampira, ikonická televizní uvaděčka hororů z 50. let, v Edu Woodovi (1994). V kuloárech se zároveň proslýchá, že byla předobrazem hadrové panenky Sally z animovaného filmu Ukradené Vánoce (1993). Dává to smysl, neboť její velké oči a výrazné rysy v počátcích kariéry inspirovaly i Roberta Mapplethorpea nebo Bruce Webera, pro něž pózovala jako modelka. Fotografii se věnovala také z druhé strany objektivu a magazín Vanity Fair jednou dokonce otiskl fotoeditorial, v němž její fotky propojil s těmi, které pořídil Burton.

Vztah Marie a Burtona nicméně neskončil nejšťastněji. Už při natáčení Planety opic se totiž režisér zamiloval do Heleny Bonham Carter, která v nepříliš povedeném remaku filmové klasiky hraje šimpanzici Ari. Lisa na celou situaci reagovala tak, že několik let po rozchodu uspořádala veřejnou aukci Burtonových osobních věcí, které si u ní zapomněl vyzvednout. Nicméně s Helenou pak tvůrce tvořil jeden z proslule stabilních hvězdných párů až do roku 2014 a mají spolu dvě děti, syna a dceru. Nikdy nebylo zcela jasné, zda jsou manželé, nebo spolu žijí takříkajíc na hromádce. Jasno do toho vnesl až The Independent, který v roce 2023, tedy skoro deset let po skončení vztahu, přinesl informaci, že Bonham Carter a Burton byli dlouhé roky sezdáni.

Kromě potomstva tento pár společně vytvořil celkem sedm filmů – Helena hrála v každém Timově filmu, který natočil od roku 2001 do roku 2012. Krásnou vedlejší dvojroli čarodějnice a učitelky Jenny jí svěřil ve skvělé Velké rybě (2003), která se z jeho obvyklé tvorby vymyká nejen vizuálně. V Mrtvé nevěstě (2005) propůjčila hlas dívce, již zradil snoubenec, a ona tak ze záhrobí hledá jiného, který by ji vysvobodil. Ve stejném roce hrála také maminku v předělávce Karlíka a továrny na čokoládu. Skutečný prostor nicméně herečka dostala až v muzikálu Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007), kde po boku Johnnyho Deppa skutečně ukázala, co v ní je. A zbytek pak předvedla v úloze vzteklé a záštiplné Srdcové královny v Alence v říši divů (2010). Zatím poslední spolupráci mezi herečkou a režisérem jsou Temné stíny (2012), filmový remake kultovního amerického seriálu z přelomu 60. a 70. let.

V roce 2012 se režisérovou novou múzou stala Eva Green. Bulvár chvíli spekuloval i o intimním vztahu, oba ale spekulace vyvrátili. On řekl, že je na lidské úrovni spojilo, že na základě jejich image je oba lidé většinou považují za temné a výstřední, skrývá se v nich ale mnohem víc. Po profesní stránce pak Burton v minulosti opakovaně vyzdvihoval, že se Green nebojí jít na hranice svých fyzických možností a charakterům dokáže dodat komplexnost. Ona na něm zase prý obdivuje jeho oddanost tvůrčí vizi i fakt, že je z pozice režiséra velmi otevřený připomínkám svých herců a rád je do výsledného filmu zapracovává. Poprvé spolu dělali na Temných stínech, kde Green hrála hlavní antagonistku příběhu, čarodějnici Angeliku. V adaptaci knihy Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016) pak ztvárnila právě striktní ředitelku zvláštního ústavu pro ještě zvláštnější děti. Burton ji prý při natáčení ráda přezdíval Scary Poppins. Herečka se rovněž objevila v live action verzi Disneyho Dumba (2019).

Mezi Burtonovy múzy dokonale zapadá také Christina Ricci, byť s ní režisér dosud pracoval pouze dvakrát. V obou případech ale jejím obsazením uhodil hřebíček na hlavičku. V Ospalé díře jí svěřil hlavní ženskou roli a úlohu osudové lásky detektiva Ichaboda Cranea Katriny Van Tassel. Byť se tato gotická fantasy sama o sobě může zdát spíš jako víkendová oddechovka pro temné duše, jedinečná atmosféra a herecké výkony hvězdného castu z ní dělají opravdu skvělou podívanou. Původně dětská herečka už tehdy byla maximálně zkušená, ale jako Katrina se pomyslně přehoupla do kategorie dospělých. Jejich profesní cesty s Burtonem se znovu zkřížily při natáčení seriálu Wednesday (2022–), kde Ricci fungovala tak trochu jako fanservis: v první sérii sice hrála učitelku bylinkářství Marilyn Thornhill, sama ale slavně ztvárnila Wednesday ve dvojici filmů o Addamsově rodině z let 1991 a 1993 – právě ty z ní udělaly hvězdu.

Právě Wednesday je Burtonovým aktuálním tvůrčím úspěchem. Jeden z největších seriálových hitů posledních let udělal star z Jenny Ortegy, která v působí tak trochu jako přísnější a otřískanější verze Winony. Ostatně obě herečky se v roli matky a dcery sešly v pokračování Beetlejuice a aby toho nebylo málo, Ortega právě postavu Lydie označuje za svou velkou inspiraci během dospívání. Na začátku srpna se na Netflixu objevily první čtyři epizody druhé série, další část uvidíme až začátkem září. Burton, který kdysi velmi stál o režii zmiňovaných devadesátkových filmů o Addamsově rodině, seriál produkoval a sám natočil čtyři díly první řady. Stejně je tomu i u druhé sezony. 

Tim Burton má nyní na stole nový filmový projekt. Je jím remake sci-fi hororu z roku 1958 Attack of the Fifty Foot Woman. Hlavní hrdinka příběhu je milionářka, kterou trápí, že její manžel je s ní jen pro peníze. Když se setká s obřím mimozemšťanem, návštěvník z vesmíru ji obdaří speciálními schopnostmi, díky kterým si možná podmaní nejen svého muže. Film je zatím v plenkách, režisérovi fanoušci už si ale šuškají o obsazení. Podle dosavadní Burtonovy logiky by se minimálně ve vedlejší roli měla objevit Monica Bellucci. S italskou herečkou a mimo jiné cover star Vogue CS tvůrce tvoří oficiální pár od roku 2023 a jeden z vedlejších partů ztvárnila už ve snímku Beetlejuice Beetlejuice.