Prahou po stopách Franze Kafky

Patrně nejznámějším románem německy píšícího českého spisovatele židovského původu je Proces. Příznačně byl vydán až po jeho smrti jedním z nejbližších přátel z Pražského kruhu Maxem Brodem a navzdory přání, aby celá pozůstalost byla zničena. Z povídek je to Proměna, která se dočkala také řady filmových zpracování. Vyšla také jeho korespondence s Milenou Jesenskou a Felice Bauer a část jeho soukromých deníků. 

Narodil se v domě U věže, který stával na dnešním náměstí Franze Kafky. Jeho rodina krátce bydlela v Sixtově domě v Celetné ulici (čp. 553/2) a v Domě U Minuty na Staroměstském náměstí (čp. 3/2) měl Kafkův otec svůj obchod. Později se rodina i rodinný obchod vrátily do Celetné ulice do domu U Tří králů (čp. 602/3), kde měl Kafka poprvé svůj vlastní pokoj a možná i díky tomu právě tady začal psát své první texty. 

Své první samostatné bydlení si našel v domě U Lodi v dnešní Pařížské ulici v místech, kde dnes stojí Hotel InterContinental, a pak v Oppeltově domě na Staroměstské náměstí (čp. 934/5). Když se poté usadil U Zlaté štiky v Dlouhé ulici (čp. 705/16), chodíval často psát do Zlaté uličky (do domu čp. 14), kde později našel své nejoblíbenější bydlení v maličkém domku (čp. 22) s výhledem do Jeleního příkopu. Podle svých slov tu měl skutečný klid a také tu napsal většinu svých děl. Nakonec se přestěhoval do Schönbornského paláce v ulici Tržiště (čp. 365/15), kde dnes sídlí velvyslanectví Spojených států amerických. V té době už trpěl tuberkulózou, která jeho život nakonec předčasně ukončila. Pohřben je v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

Jeho prvním zaměstnáním bylo úřednické místo u pojišťovny Assicurazioni Generali na Václavském náměstí (čp. 832/19), praxi předtím absolvoval u pražského advokáta Richarda Löwyho ve Štorchově domě na Staroměstské náměstí (čp. 552/16) a poté působil v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české v ulici Na Poříčí (čp. 1075/7). Podílel se také na chodu rodinné továrny na azbest v ulici Bořivojova (čp. 918/27) na Žižkově.

Franz Kafka často navštěvoval Staronovou synagogu, rád se procházel po Karlově mostě a neodmyslitelně se k němu pojí také Karolinum, kde dnes sídlí rektorát Univerzity Karlovy, a Klementinum, kam chodil na přednášky a do knihovny. S otcem občas zašli na pivo do Občanské plovárny a s přáteli do Café Savoy nebo Café Louvre, kde se jednou za dva týdny scházel Německý filosofický spolek.

Muzeum Franze Kafky se nachází v ulici Cihelná 2b a jeho pomník z roku 2003 poblíž Španělské synagogy u pěšího průchodu mezi Vězeňskou a Dušní ulicí. Od roku 2014 se dominantou náměstí za obchodním domem Quadrio stala mechanická hlava Franze Kafky, kterou vytvořil výtvarník a sochař David Černý ze 42 pohybujících se vrstev a která zejména v podvečerním světle působí úchvatně. 

Kafka inspiroval mezi jinými například Ludvíka Vaculíka nebo Bohumila Hrabala a jeho odkazy lze nalézt napříč světovou literaturou. A i lidé, kteří žádné z děl Franze Kafky nikdy nečetli, budou možná znát slovo kafkovský nebo kafkovina, které, jako něco nepochopitelného, nesmyslného a absurdního, má svůj ekvivalent i mnoha světových jazycích.