Moje nejnovější módní inspirace jsou strašidelné panenky

Upřímně řečeno jsem nikdy moc nerozuměla, co některé dospělé ženy nutí oblékat se jako jejich dětské panenky. Zdobené krejzlíky a krajkové lemování není nic pro mě. Ani když jsem byla ve věku, kdy by bylo OK oblékat se, jako bych právě šla k prvnímu svatému příjímání, nechtěla jsem to.

Teď se ovšem něco změnilo a já se posledních několik měsíců snažím dostat do svého šatníku přesně ty detaily, které mě kdysi výsostně odpuzovaly. Ale místo toho, abych se oblékala jako dokonale zachovaná sběratelská porcelánová panna, mě inspirují strašidelně vypadající panenky z blešáku. Jistě víte, o čem mluvím. Mají skleněné, a tak trochu hrozivé oči, šatičky zažloutlé, potrhané a obnošené. Jejich nedokonalý a zašlý vzhled je v přímém protikladu s jejich původním sběratelským účelem.

Nejsem jediná, kdo propadl jejich magickému kouzlu, v uplynulých sezonách byl styl začarovaných panenek všudypřítomný. Chemena Kamali předvedla v kolekci Chloé na jaro – léto 2025 vrstvy a vrstvy tylu a krajky. Seàn McGirr u McQueena nabídl v tu samou dobu vysoké historizující límce a potrhané lemy. Dokonstruovaný styl newyorské návrhářky Zoe Gustavii Anny Whalen mi připomněl vyhozenou, potrhanou panenku, zatímco viktoriánské siluety Colleen Allen působily jako dobové spodní prádlo. A všimla jsem si toho i v běžné konfekci: ve Free People prodávají bloomerky lemované krajkou coby alternativu k luxusním kouskům v tomto stylu.

Myslím, že není lepší příklad toho, jak to vypadá, když se oblékáte jako strašidelná panenka, než postava Miss Havisham z Nadějných vyhlídek. Jako by ji nechal Charles Dickens opuštěnou u oltáře, odsouzenou trávit zbytek života v roztrhaných svatebních šatech a s hostinou nedotčenou na stole pomalu obrůstajícím pavučinami. Ale nedokážu si pomoct, přijde mi to vlastně okouzlující. V podání Heleny Bonham Carter ve filmové verzi příběhu z roku 2012 staré svatební šaty s jejich vířivou organzovou sukní a roztřepenými zvonovými rukávy Miss Havisham dočista pohlcují.

Oděv je nositelem emocí a odráží, jak chceme, aby nás vnímalo okolí. Oblékat se do velmi ženských, ale opotřebovaných šatů je jako jít s kůží na trh. Je to připomínka, že ne všechno musí být za všech okolností dokonalé, a přesto to může být krásné a hodné naší skříně. I když jsem nikdy nebyla ta holčička, co nosí outfit sladěný se svojí Barbie, dnes jsem dospěla do bodu, kdy se inspiruji starými strašidelnými panenkami. A evidentně nejsem jediná...