Jak se obléct na konec světa aneb Léto ve stylu bílé paní

Všimla jsem si jí před pár dny, když jsem čekala na přechodu pro chodce před berlínským dopravním uzlem Ostkreuz. Bílá paní. Ležérně se opírala o kolo, v jehož košíku měla stylovou slaměnou kabelku (patřičně uválenou), na nohou kožené sandály, které trochu připomínaly ty, co byly nesmírně populární mezi důchodci v devadesátých letech a teď patří mezi módní hity, a na sobě běloskvoucí šaty. Čistě bílý len zářil na kilometry daleko.

Přestože jsem nestála hned vedle ní, dokázala jsem rozeznat nezaměnitelnou strukturu materiálu, ocenit hrubou krajkovou výšivku kolem rovného dekoltu i malý volánek, který šaty lemoval. Extra působivý dojem zářivě bílých šatů podtrhovala olivová barva její kůže a krátké vlasy ostříhané na kluka. Nic víc. Vypadala, jako by sestoupila z dobového obrazu, ustřihla si cop, popadla kolo a chtěla se ztratit v rušných ulicích metropole. Ale její look byl natolik jiný, že to dost dobře nešlo. Nevím, zda tato náhodná kolemjdoucí sleduje niche trendy, ale rozhodně jeden z nich svým vzhledem dokonale vystihla – trend haunted fashion neboli zakleté módy.

„Je to jako večírek na oslavu konce světa,“ vysvětlila pro Guardian profesorka Catherine Spooner, která pracuje na knize o bílých šatech v gotické literatuře a filmu. Podle Spooner je hauted fashion odpovědí na aktuální politické napětí. Připomíná, že se do veřejných debat dostává například období Velké francouzské revoluce, a to z důvodu aktuálních stále se zvětšujících ekonomických nerovností mezi společenskými třídami. Spooner zdůrazňuje, že právě Marie Antoinetta byla ve své době velkou pionýrkou oděvního stylu, jenž vycházel ze spodního prádla. Na portrétu od Élisabeth Louise Vigée Le Brun z roku 1783 má Marie Antoinette takzvanou robe en chemise, šaty vycházející z tehdejší spodničky a spodní košile (prostě z prádla, které rozhodně nebylo zvykem nosit jinak než pod šaty), z nichž francouzská královna udělala trend. Jak ale vypadá zakletá móda dnes?

Na módních přehlídkách jsme ji mohli vidět třeba koncem května v Římě na poslední show Marie Grazie Chiuri pro Dior. Kolekce resort 2026 představila celou plejádu šatů a modelů, které připomínaly přízraky. Přízraky starých časů, duchy zjevující se ve starobylých vilách, na hradech či zámcích, zjevení nedefinovaná idealizovanou minulosti. A nutno říci, že přízraky krásné a velice stylové. 

Kolekci značky Zimmermann na podzim – zimu 2025/2026 zase inspiroval kultovní australský film Piknik na Hanging Rock z roku 1975. Mysteriózní dílo o skupině dívek, jež za záhadných okolností v roce 1900 zmizí, inspirovalo i poslední kapsulovou kolekci Martina Kohouta. Zakleté léto je skutečně ve vzduchu a není to náhoda. Spooner poukazuje na zajímavou souvislost – a to, že v době kolem premiéry tohoto filmu v roce 1975 módě vévodila bílá, konkrétně bílé šaty: „A jsou tu i další paralely dneška a raných sedmdesátek, jako je vzestup kultury hippies a důraz na klimatické změny.“ 

Nepřehledná, a především nejistá doba, v níž žijeme, jako by v nás probouzela postapokalyptickou imaginaci. Co se stane po konci světa? ptáme se skrze oblečení, které připomíná ducha minulosti, hledícího do rozmlžené a nejasné budoucnosti. 

Hauted couture se těžko definuje, ale jakmile ji uvidíte, pochopíte. Součástí zakleté módy je staré nebo starobylé prádlo v roli šatů nebo sloužící jako módní inspirace, ať už jde o noční košile a košilky, nebo třeba o kraťasy ve stylu bloomerek, nařasené, nadýchané, volánkové, žabičkované, jako jsou ty z dílny Anny Tran. Ale také šifonové slip dresy, kombiné, průsvitné šaty, saténové šaty zdobené krajkami, starobylé krajkové nebo vyšívané halenky. Taft, krajka, šifon, len. Ale také dlouhé nadýchané sukně, velké rukávy a vysoké límečky. Šaty, co připomínají zahalující viktoriánskou módu, ale s nečekaným twistem – jsou třeba zcela průhledné a odhalují prádlo. Poklady z babiččiny truhly doplněné o kožené mokasíny nebo martensky. Do vizuálního jazyka zakleté módy patří částečně i boho styl a historizující prvky. Kolekce Chemeny Kamali pro Chloé nebo Alessandra Micheleho pro Valentino jsou nejvýraznějšími příklady.

Zajímavým střípkem do mozaiky zakleté módy je také návrat konzervatismu do mainstreamu. Ještě před pár lety byly tradwives okrajovou záležitostí. Dnes je díky TikToku a vzestupu konzervativních politických a myšlenkových proudů tento trend známý snad všem. Tradwives, ženy, které si libují v tradičních ženských rolích a ještě tradičnějším pojetí módy, jsou dnes prostě v kurzu. Vzpomeňte si třeba na influencerku Naru Smith. Zakletá móda si tohle všechno uvědomuje. Reflektuje, že kolem zuří války a potýkáme se s různými nerovnostmi, že nás sužuje klimatická krize a možná nová éra fašismu. A tak nám nabízí únik nebo vyústění, a to jak skrze nostalgii, tak prostřednictvím nihilismu. Protože co dělat, když už je všechno jedno? Třeba se obléct jako bílá paní a strašit. Ale stylově.

Praktické tipy, jak tento trend vynosit, nabízí například Rachel Tashjian, módní kritička Washington Postu. Na svém instagramovém účtu radí, že skvělým základním kouskem se může stát třeba bílá noční košile po prababičce (vlastní nebo vašeho manžela) a k ní granátový náhrdelník (taktéž ideálně z pozůstalosti).

Mým tipem je košile – ideálně lněná s výšivkou, a úplně nejlépe z druhé ruky nebo též z vlastních rodinných archivů (já takovou vlastním po babičce), která snad nevyděsí ani coby pracovní outfit do kanceláře. A nikdy nic nezkazíte rozevlátými světlounkými slip šaty. Nebo čímkoli, v čem vás nebude mrzet přivítat konec světa a pořádně ho oslavit. A cool je také každý kousek, který v sobě bude mít trochu příběhu – něco starého, něco nového a něco půjčeného. Nebo něco, co je možná až příliš intimní. 

Právě v tomto momentu totiž tkví kouzlo starého prádla, když se nosí jako svrchní oděv. Dlouhé bílé lněné šaty jsou možná konzervativní letní kousek, který příliš neodhaluje, ale zároveň doručuje kus osobního příběhu a dává nositeli nebo nositelce zvláštní náboj až nepřístojné intimity a osobní blízkosti. Zakletá móda se špatně popisuje, ale jakmile ji uvidíte, už není cesty zpět. Najednou si jí budete všímat všude. Třeba v Berlíně na přechodu pro chodce u dopravního uzlu Ostkreuz.