Než udeří bouřka: Proč jsme unavení, podráždění a bolí nás hlava

Když se mluví o takzvané weather headache (bolesti hlavy související se změnami počasí), většina lidí ji svede na blížící se bouřku. Podle meteorologa Waltera Heilbocka z německé společnosti WetterOnline, která v Česku provozuje aplikaci Počasí & Radar, je ale situace mnohem složitější.

„Atmosféra je neustále v pohybu, což znamená, že se mění teplota, vlhkost vzduchu i atmosférický tlak. Během mnoha bouřkových dnů se setkáváme s teplým a velmi vlhkým vzduchem, který vnímáme jako dusno. Právě to může u citlivějších lidí způsobovat únavu, malátnost a celkovou slabost. Dosud ale neexistují jednoznačné vědecké důkazy o tom, že by tyto obtíže způsobovala samotná blížící se bouřka,“ vysvětluje. Znamená to tedy, že nás nemusí vyčerpávat jen samotná změna počasí, ale především podmínky, které jí předcházejí.

Náš organismus je prostě chytrý. Jakmile se zahřeje, začne se potit a odpařující se pot odvádí z těla přebytečné teplo. Problém však nastává ve chvíli, kdy se k vysoké teplotě přidá ještě vlhkost. „Kombinace vysoké teploty a vysoké vlhkosti vzduchu může mít prokazatelný vliv na lidský organismus. Dusný vzduch ztěžuje tělu odvádění tepla, protože pot se hůře odpařuje. Organismus se proto snaží kompenzovat situaci intenzivnějším pocením, což představuje zvýšenou zátěž především pro kardiovaskulární systém,“ vysvětluje meteorolog.

Právě tehdy se objevují bolesti hlavy, únava, horší soustředění nebo pocit, že nám dochází energie. Podobně situaci popisuje i Jiří Zikmund, lékař preventivní a funkční medicíny z Institutu funkční medicíny a výživy. „V horku se tělo intenzivněji potí, takže snadněji ztrácíme vodu i minerály. Výsledkem může být únava, pokles koncentrace a bolest hlavy. Weather headache není žádným výmyslem. Počasí bývá často spíše poslední kapkou v již přetíženém systému než jedinou příčinou obtíží.“

Podle něj citlivost výrazně roste při nedostatku spánku, chronickém stresu, nepravidelném stravování nebo dehydrataci. Počasí pak pouze odhalí, že organismus už nemá dostatečnou rezervu.

Určitě znáte někoho, kdo běhá i ve třicetistupňových vedrech bez sebemenších obtíží. Já to rozhodně nejsem a stává se mi, že mi při takovém počasí už od rána třeští hlava. No a trénujte v tom! „Nejčastěji na takové počasí reagují lidé trpící migrénou, protože jejich nervový systém hůře filtruje změny prostředí – od světla přes teplotu až po kolísání tlaku. Horko více zatěžuje také seniory, těhotné ženy, osoby s onemocněním srdce, ledvin či diabetem nebo lidi užívající diuretika,“ upozorňuje lékař. 

Meteorolog Walter Heilbock zase připomíná, že samotné změny atmosférického tlaku nejsou univerzálním vysvětlením všech obtíží. „Některé studie sice poukazují na možnou souvislost mezi změnami tlaku vzduchu a migrénou, tyto souvislosti ale neplatí pro všechny lidi. Na rozdíl od dusného počasí, jehož vliv na organismus je vědecky doložen, nelze změny tlaku považovat za obecnou zátěž.“

Pokud víte, že vám horké dny nedělají dobře, je dobré být připraveni. Vyplatí se sledovat předpověď počasí, ale měly by vás zajímat i jiné ukazatele než jen maximální denní teplota. „Dobrým ukazatelem je především pocitová teplota, která zohledňuje nejen teplotu vzduchu, ale také vlhkost a vítr. Pokud plánujete pobyt venku, je vhodné sledovat i UV index. Během delších období veder se vyplatí kontrolovat také noční minima, aby bylo možné správně načasovat větrání bytu. Přehřátá ložnice totiž zhoršuje kvalitu spánku a představuje další zátěž pro organismus,“ doporučuje meteorolog. Právě nekvalitní spánek bývá často přehlíženým článkem celé skládačky. Jedna špatně prospaná noc totiž může citlivost na vedro výrazně zvýšit.

Dobrou zprávou je, že k úlevě nevede složitá cesta. „Největší efekt mají paradoxně opravdu jednoduché návyky – pít průběžně, ne až při velké žízni, přesunout pohyb do ranních nebo večerních hodin a organismus ochlazovat vlažnou sprchou, mokrým ručníkem nebo pobytem v chladnější místnosti,“ doporučuje MUDr. Zikmund.

Důležitá je také lehká, ale nutričně plnohodnotná strava. Při větším pocení totiž neztrácíme jen vodu, ale také minerály. Organismus proto potřebuje dostatek bílkovin a – pokud tomu nebrání zdravotní stav – i přiměřené množství soli. Naopak alkohol, nadměrné množství kofeinu nebo dlouhé hladovění odolnost vůči horku ještě snižují.

Pokud si myslíte, že takové počasí je jen letos, budete zklamaní. Podle meteorologů nejde o výjimečné léto, ale o skutečnost, která bude pokračovat. „V mnoha částech Evropy přibývá horkých dnů i délek vln veder. Více tepla v atmosféře znamená také více energie pro vznik bouřek. Teplý vzduch navíc pojme více vodní páry, což může vést k intenzivnějším přívalovým srážkám. Vlny veder začínají dříve, trvají déle a letní bouřky mohou být lokálně mnohem intenzivnější. Všechny tyto změny mají dopad i na naši pohodu a zdraví,“ uzavírá Walter Heilbock.

Pokud vás tedy během dusných dnů přepadne bolest hlavy nebo nezvyklá únava, nemusí to být jen vaše představivost. Zároveň ale platí, že počasí bychom neměli používat jako univerzální vysvětlení všech zdravotních obtíží. Jak upozorňuje lékař Jiří Zikmund, nově vzniklá, velmi silná nebo rychle se zhoršující bolest hlavy, poruchy vidění, řeči či hybnosti, zmatenost, mdloby nebo bolest na hrudi vždy vyžadují lékařské vyšetření. Počasí může být spouštěčem, nikdy by ale nemělo zakrýt skutečnou příčinu zdravotních problémů.