Jsou běžecké kluby nový Tinder? Proč se přes běh seznamuje stále více lidí

Když jsem před mnoha lety začínala běhat, byla jsem single a už mě nebavily neustálé dotazy typu: Tak co, už máš chlapa? Jakmile jsem se začala věnovat novému koníčku, moje hlava se začala točit okolo tempa, vzdálenosti, správné výživy či vhodné výbavy. Na to, že nikoho nemám, jsem už na přemýšlení prostě neměla kapacitu. Také mí známí mě přestali vztahovými věcmi terorizovat a začali se ptát na běhání. To bylo skvělé a já začala pravidelně běhat v běžeckém klubu, avšak pro ženy. Připadalo mi skvělé trénovat ve skupině, kterou vedou trenéři. Nemusela jsem svoje tréninky vymýšlet, měla jsem pravidelnost, motivaci a také jsem se začala hodně zlepšovat. A proč holčičí parta? Protože ženy mají podobnou výkonnost a cítila jsem se tak jako mezi svými. Netušila jsem však, že smíšené skupiny toho nabízejí mnohem více!

Proto když jsem asi po roce stála na startu pražského půlmaratonu, nešlo si nevšimnout, kolik je tady mužů. A fakt hezkých! Nevěděla jsem skoro, kam s očima. Vypadali tak zdravě, svěže a také v pohodě. Jak by ne, když běhání tak dobře čistí hlavu a dělá lidi šťastnějšími. Připadala jsem si, jako by mi někdo nabídl luxusní bonboniéru a já přemýšlela, který kousek si z ní vytáhnout. 

Závod jsem zaběhla skvěle a co se nestalo? Byla jsem tak happy a v euforii, že jsem po závodě potkala i svoji běžeckou lásku. Byl to přesně ten bonbón, který víte, že je ten pravý a že vám bude chutnat. A tu lásku jsem si pak i vzala. Běhání tak proniklo do celého mého života, a dokonce i do práce – začala jsem vést běžecké kluby. Ne pro ženy, ale pro všechny. Běhají tu malí i velcí, rychlí i pomalí. Běžeckých komunit je mnoho, můžete si je vybrat například podle výkonnosti, podle značky, za kterou běhají, nebo třeba podle dnů, kdy se schází, či podle daného místa. Máte tak naprostou svobodu a většina z klubů je i zadarmo, takže vás to nic nestojí, jen čas a energii.

Jestliže se začnete scházet pravidelně, poznáváte nové členy komunity. Běžíte a vyprávíte si, budujete si mezi sebou pouto a bavíte se s těmi, na které byste možná ani nikdy nenarazili. Jsou tady právníci, prodavačky, bankovní úředníci, IT specialisté, manažerky, účetní, lékaři, umělci i kreativci. Všichni jsou tu mají společný zájem, a tak vznikají vazby i díky společnému koníčku. A ty vazby můžou přejít do vztahů. Baví vás podobná věc, jste na stejné vlně. 

A přesně tak se do sebe zamilovali také Martina s Petrem – oba po čtyřicítce. Sice byli v dlouhodobých vztazích, ale skřípalo to tam a nebyli šťastní. „Ano, my dva jsme se potkali právě v běžeckém klubu. Pro mě bylo nepředstavitelné hledat partnera na anonymních seznamkách. Při společném výběhu nebo na závodech se člověk může seznámit přirozeným způsobem. A zároveň vlastně můžete najít protějšek se stejným koníčkem. A někdy to prostě přijde samo, když to ani nečekáte,“ říká Martina, která s námi často běhá a potkáváme se i na závodech. Oba s Petrem jsou jako nerozlučná dvojka. Nešlo si nevšimnout, jak okolo sebe nejprve jen kroužili, ale pak všem začalo být jasné, že tohle bude „něco víc“. 

Nemusíte se bát, že novému partnerovi nebudete v běžeckém klubu rychlostně stačit. Toto bývá často předmětem sváru různých párů, když většinou muž nasadí rychlé tempo a žena mu nestačí, takže pak dochází k různým hádkám a nedorozuměním. 

V běžeckém klubu to je jiné: Buď jste všichni na stejné úrovni, nebo máte rychlejší a pomalejší skupiny. Bavit se spolu můžete před začátkem běhu, při počátečním rozklusání nebo ke konci, kdy se také běží pomalu. Navíc mnoho párů pak společné hobby dost propojuje, což potvrzuje i Martina: „Podle mě je opravdu důležité mít společný koníček. Není nezbytně nutné, aby můj partner také běhal maratony jako já, ale je fajn se moci společně proběhnout nebo vyrazit na závody. Každý běží svoji vzdálenost, svoje tempo a zbytek sdílíme společně, a to je to nejdůležitější. Společný prožitek.“  

A čem je síla běžecké komunity? V tom, že nikdy nejste sami, máte okolo sebe lidi s podobnými zájmy, kteří vás podpoří, máte motivaci, ale také pravidelnost a bezpečí. Také Martina hodnotí pozitiva běžeckých klubů: „Člověk se pozná s reálnými lidmi, nehrozí zklamání z anonymního inzerátu, který v dnešní době AI může vytvořit i umělá inteligence. Běžecké kluby a komunity se většinou scházejí na veřejných místech a pravidelně, takže takové setkání může být i motivací, když se chce člověk rozběhat,“ vysvětluje Martina. Navíc jde tady i o bezpečnost. Na schůzku nejdete sami a většina lidí v komunitě se mezi sebou zná. Takový Tinder nebo jiné seznamovací platformy můžou být rizikové. Navíc běžci bývají velmi pozitivní lidé s vyčištěnou hlavou. 

Ale pozor! Od running klubů ale nečekejte, že plně zastoupí klasické seznamky. Nemusí to být to pravé ořechové pro každého, zvlášť když třeba fakt nenávidíte běh. A opravdu ne všem vyhovuje flirtovat při pětikilometrovém tempu a ne každé setkání musí skončit romanticky. Často z něj ale vznikne něco možná ještě cennějšího: přátelství, pravidelná tréninková rutina nebo i pocit, že někam patříte. Ale proč to nezkusit, když to mnohým včetně mě tak zafungovalo?