Všichni řeší mobilitu kloubů. Měli byste i vy?

Jsem v malém moderním fitku Jdidosebe nedaleko Flóry. Klečím, předloktí mám položené na podložce, jednu ruku za hlavou a rotačním pohybem zvedám loket vzhůru. Je to makačka, dohlíží na mě trenér Honza Klouček, který mi předtím udělal test mobility. Musela jsem se různě předklánět, zaklánět, stoupat si na jednu nohu, zapažovat ruce a podobně. Zjistili jsme, že to není až tak zlé, ale že mám mezery v mobilitě hrudníku a také u palců u nohou a v kotnících, přičemž obojí coby aktivní běžkyně hodně potřebuji. Palce a kotníky jsou důležité pro správný běžecký odraz a hrudník zase ovlivňuje dýchání, což je alfou a omegou (nejenom) při běhu. U sportování je pro mne prioritou, aby byl pohyb zdravý a tělo ho dobře zvládalo. Jenže sama dobře vím, že dobrá příprava nepojednává jen o běhu, ale i o dalších věcech okolo, a právě cvičení mobility by mne zase mohlo posunout dále, zejména když mi přibývají roky. 

Mobilita znamená rozsah pohybu v jednotlivých kloubech nebo v celých pohybových řetězcích – třeba v rameni, lokti, zápěstí a prstech dohromady. Nejde ale jen o to, jak daleko se dostanu, ale i o to, jak kvalitně a kontrolovaně se v tom rozsahu umím pohybovat. 

O mobilitě se mluví hlavně proto, že je to populární téma na internetu, a zároveň se hodí jako praktická odpověď na typické problémy moderního života: sezení, ztuhlost, bolesti a horší držení těla. Toto téma není nic nového, jen se teď víc dostalo do mainstreamu. A jak říká Jakub Milý, zakladatel gymu a aplikace Jdidosebe.cz: „Mobilita není jen o extrémních polohách. Je to o tom, jak dobře dokážu svůj rozsah ovládat.“ Právě tahle kombinace rozsahu a kontroly je klíčová pro zdravý pohyb bez bolesti. Avšak pozor! Nepleťme si mobilitu s flexibilitou. Zatímco flexibilita je schopnost se „natáhnout“, mobilita zahrnuje i sílu, stabilitu a koordinaci v daném rozsahu. Jednoduše řečeno, nejde jenom o to se třeba dostat do hlubokého dřepu, ale taky v něm vydržet a umět se z něho taky jednoduše zvednout. 

Jedním z důvodů, proč mobilitu nyní tolik řeší lidí, může být právě sedavý způsob života a skutečnost, že se moc nehýbeme. Sedíme víc než kdykoli předtím. Ráno nasedneme do auta, pak sedíme celý den u počítače a večer se svalíme na gauč k televizi. Tělo je ale stavěné na pohyb, ne na dlouhé hodiny bez hnutí v jedné poloze. Výsledkem pak bývají zkrácené svaly, zatuhlé klouby, bolí nás záda, máme problémy s krční páteří nebo třeba kyčlemi. Mobilita ale není žádnou revoluční fitness novinkou, ale cestou k lepšímu a zdravějšímu výkonu, fungování těla. Je výborná také jako prevence zranění a ovlivňuje i naši dlouhověkost. Že je trénink mobility velice důležitý a funguje, potvrzuje například studie z roku 2024 publikovaná v The Journal of Sports Sciences . Zjistilo se, že u sportovců, kteří mobilitu procvičovali, se buď jejich sportovní výkon zlepšil, nebo byli schopní si ho udržet. Ale nejde jen o výkon, mobilita je důležitá i v běžném životě. Pokud vás trápí omezený rozsah pohybu v kloubech, můžete být pak náchylnější k bolestem a také vám hrozí vyšší riziko zranění i v běžných, každodenních činnostech. 

Procvičovat mobilitu by v zásadě měl každý, ale nejvíc ji ocení lidé, kteří jsou ztuhlí a mají menší rozsah pohybu. „Často to ale bývají muži nebo lidé s větším množstvím svalové hmoty, kteří mají tendenci být pevnější,“ vysvětluje Jakub Milý. U nich může cílené cvičení mobility výrazně zlepšit pohyb, snížit bolest a zvýšit komfort při sportu i v běžném životě. 

Zároveň ale platí, že víc není vždycky lépe. U některých lidí, často třeba u žen, může být rozsah pohybu naopak příliš velký. Pak mluvíme o hypermobilitě, která může vést k nestabilitě kloubů, přetížení a bolestem. „Neplatí, že čím víc mobility, tím lépe,“ říká Milý. Začít s cvičením mobility není nic složitého. Riziko zranění je většinou malé, takže se dá opatrně začít i doma, třeba podle jednoduchých videí nebo aplikací. Avšak je důležité mít na paměti, že každé tělo je jiné a že univerzální návod pro všechny neexistuje. „Nejlepší varianta bývá návštěva fyzioterapeuta nebo šikovného trenéra, který pozná, jaké máte omezení, a nastaví vhodný postup,“ doporučuje odborník. To, co jednomu pomůže, může být pro druhého zbytečné, nebo dokonce nevhodné.

Velkým tématem je v současné době mobilita a stárnutí, protože ať chceme, nebo ne, s věkem se náš rozsah pohybu v kloubech postupně snižuje. Když se k tomu přidá bolest, ztuhlost a méně pohybu, může se stav kloubů dál zhoršovat. Pravidelné hýbání se a práce na mobilitě může u starších lidí zlepšit soběstačnost, jistotu v chůzi i kvalitu života. Přesto Jakub Milý upozorňuje na jednu důležitou věc: „Pokud bych si měl vybrat, jestli se denně věnovat mobilitě, nebo silovému tréninku, u stárnoucího klienta bych upřednostnil silový trénink.“ Důvod je jasný, protože s věkem nám ubývá svalová hmota i hustota kostní tkáně. Takový stav zvyšuje riziko pádů, zlomenin a ztráty soběstačnosti. Silový trénink zpomaluje řídnutí kostí, zlepšuje stabilitu kloubů, často snižuje bolest a výrazně snižuje riziko pádů. A ty mohou být ve vyšším věku fatální. Cvičení mobility mě samotnou tedy zaujalo a chci ho pravidelně praktikovat. Od skvělého trenéra Jana Kloučka, který mi vše vysvětlil a ukázal, jsem dostala návod na cvičení na doma, které budu každý den dělat. Jsem zvědavá, jak se za pár měsíců moje mobilita promění. Vedle síly, vytrvalosti a koordinace právě totiž mobilita pomůže mému tělu se přirozeně hýbat, což je opravdu důležité.