Tají všichni, že mikrodávkují Ozempic?

To, co se dříve šeptalo o Ozempicu, se dnes všude probírá nahlas. Celebritami počínaje. Od Sereny Williams přes Oprah až po Kelly Clarkson. Všechny užívají léky jako Ozempic, Zepbound či Mounjaro. Tyto přípravky jsou syntetickou verzí hormonu GLP-1, který si naše tělo přirozeně vytváří. Výsledkem je obvykle úbytek váhy. Zdá se to jednoduché, že? Akorát že vůbec.

„GLP-1 je zkratka pro glukagonu podobný peptid-1, hormon, který produkujeme ve střevech po jídle,“ vysvětluje lékařka Rocio Salas-Whalen, specialistka na obezitologii a endokrinologii. Až 90 % jejích pacientů aktuálně užívá některou z verzí tohoto léku, což ji inspirovalo k napsání knihy Weightless, jež vyjde tento rok v prosinci. „Hlavní funkcí hormonu je regulace glukózy, ale také nám pomáhá cítit se po jídle sytí, snižuje chutě a zpomaluje vyprazdňování žaludku. Receptory pro tento hormon máme po celém těle. Léky typu Ozempic nebo Zepbound jsou dlouhodobě působící verzí GLP-1 a účinkují stejně.“

A jak je vidět, lidé na tyto injekce hromadně přecházejí. Loni každý osmý Američan přiznal, že některý z těchto léků, původně určených lidem s diabetem či obezitou, vyzkoušel kvůli jejich vedlejšímu efektu, tedy úbytku váhy. Jenže spolu s ním přišly i nežádoucí účinky: vypadávání vlasů či povolená pleť („Ozempic face“). Na trhu se také začaly šířit pochybné padělky těchto produktů. 

Nejnovější trend spojený s těmito léky? Mikrodávkování. Moderátor Watch What Happens Live Andy Cohen se nedávno přiznal v pořadu Radio Andy. „Protože už dvacet let zpovídám lidi ohledně jejich režimů a otevřeně mluvím o každé své dietě, přišlo by mi pokrytecké tohle nesdílet,“ řekl. „Toto léto jsem zhubl pořádný kus váhy právě mikrodávkováním GLP-1.“ Dodal, že kromě nespokojenosti s váhou hrály roli i obavy o zdraví. Jak sám uvedl, trápil ho plak v tepnách a vysoký tlak. 

„Mikrodávkování GLP-1 znamená užívání nižší dávky, než je terapeutická dávka schválená FDA,“ vysvětluje Dr. Salas-Whalen. Dave Asprey, zakladatel Bulletproof Coffee a průkopník biohackingu, ale tento trend odmítá. „Jsme posedlí GLP-1, protože přinášejí rychle viditelné výsledky. Žijeme ve světě, který miluje zkratky,“ říká. „U lidí s těžkou obezitou to může být průlom. Ale problém je, že většinou neztrácíte jen tuk, ale i svaly. A ne malé množství. Vědci přirovnávají úbytek svalů při užívání GLP-1 k těžkému hladovění.“ Asprey přiznává, že lék vyzkoušel jen jednou: „Cítil jsem se jako při ranní nevolnosti a pomyslel si, že takto žít opravdu nechci.“

Pro jednu anonymní zaměstnankyni Vogue se ale mikrodávkování Ozempicu stalo spásou. „Mám problém s přejídáním,“ svěřuje se. „Když jsem brala standardní dávku, lidé si toho všimli a komentovali, jak špatně vypadám. Pořád jsem slýchala: ‚Máš obrovskou hlavu.‘ Byla jsem navíc hrozně unavená.“ Spolu se svou lékařkou proto nastavila nejnižší schválenou dávku 0,5 ml, již bere jen jednou za dva týdny, nikoli každý týden, jak bývá zvykem. „A nyní jsem spokojená,“ říká.

Odborníci ovšem varují, že tohle není způsob, jakým mají být GLP-1 léky používány. „Myšlenka mikrodávkování vychází z představy, že menší dávka než terapeutická sníží nežádoucí účinky,“ vysvětluje Dr. Salas-Whalen. „Ale co to dělá s tělem? V podstatě nic. Pokud chcete zhubnout a regulovat glukózu, potřebujete terapeutické dávky, jejichž účinky byly prokázány.“ Připouští však jednu výjimku: „U některých pacientů je vidět pozitivní efekt u velmi nízkých udržovacích dávek, ale to pouze po dosažení cíle a vždy pod dohledem zkušeného lékaře.“