Co musíte udělat, aby nedostatek vitaminu D nebyl i váš problém

Nedostatek vitaminu D, o kterém se v poslední době tolik mluví, není ničím neobvyklým. V jižních částech Evropy deficitem vitaminu D dle průzkumů trpí 30 až 60 % populace, na severu dokonce až 80 %. Může za to nejen nevhodná strava, ale především počasí. Ne náhodu se mu také říká „sluneční vitamín“, do těla se totiž nejlépe dostává vystavením se slunečním paprskům. Není pak divu, že zejména během podzimu a zimy, kdy je obloha neustále zatažená a příjem denního světla značně omezený, nám vitamin D chybí nejvíce. 

Zásadní roli však hraje v udržení si hormonální rovnováhy, správném fungování imunitního systému (což je zejména důležité v souvislosti s chřipkami a Covid-19), ale potřebný je i pro zdravé zuby, kosti a svaly. Je  maximálně důležitý také pro tvorbu serotoninu, hormonu štěstí, takže pokud trpíte sezonní afektivní poruchou, případně máte dlouhodobě mizernou náladu, může v tom mít prsty právě nedostatek vitaminu D. Jeho nízká hladina může zvyšovat riziko vzniku cukrovky a onemocnění srdce, v těhotenství je zase nezbytný pro vývoj zdravého plodu. Pozor na nízkou hladinu si dejte také, pokud patříte mezi vegany, trpíte alergií na mléčné výrobky, nadváhou. Tukové buňky vitamin D totiž více absorbují, ukládají a mohou ho do oběhu uvolňovat až o 50 % méně. Pravdou však je, že fakt, že zrovna vy trpíte „déčkovým“ deficitem, nemusíte rozpoznat hned. Problémy se zpravidla objevují až po čase...

Co je vitamin D, kolik ho skutečně naše tělo potřebuje a jak a kdy ho nejlépe doplníte, vysvětluje docent MUDr. Lubomír Novák, CSc., vedoucí lékař preventivní medicíny z Kliniky YES VISAGE. 

Vitamin D je souborné označení pro skupinu látek, které primárně ovlivňují metabolismus vápníku i dalších minerálů. Prekurzory vitaminu D vznikají z cholesterolu, přičemž lidské tělo oplývá enzymy, které je umí přeměnit na vitamin D. Tento proces probíhá v kůži a je stimulován UV zářením. Konečným produktem jsou cholekalciferol (vitamin D3) a ergokalciferol (vitamin D2). Jelikož je tedy lidský organismus schopen syntézy výše uvedených látek, vitamin D nesplňuje kritéria vitaminu. Oficiálně je tedy řazen mezi hormony. Označení vitamin D je spíše tradiční. 

Denní potřeba vitaminu D se pohybuje v rozmezí 5-10 ug, tj. 400–800 UI denně. Toto množství získáme přirozenou potravou nebo suplementací. Za bezpečnou je považována suplementace do 2000 UI denně. Větší chybou je tedy spíše absence doporučených dávek než jejich překročení. Vitamin D navíc stimuluje tvorbu bílkoviny, která v těle odpovídá za vstřebávání vápníku. U starších osob je proto vhodné k suplementaci vitaminem D přidat i vápník. Optimální prevenci osteoporózy (zejména postmenopauzální) tak představuje 800 UI vitaminu D a 1000 mg elementárního vápníku denně. 

Vitamin D patří k vitaminům rozpustným v tucích, v organismu je akumulován —  jeho nedostatečný příjem se tím pádem nemusí projevit bezprostředně. Při dlouhodobějším deficitu však dochází k poklesu vstřebávání vápníku s následným odvápněním a měknutím kostí. Dalším důsledkem mohou být změny nervosvalové dráždivosti či stomatologické obtíže. Vitamin D podporuje proteosyntézu a má určitý anabolický účinek, jeho nedostatek bývá spjat s celou řadou poruch imunity či únavovým syndromem, poruchami imunity. Starší jedince postihují obvykle kostní změny, u mladších jde spíše o defekty imunity.

V našich zeměpisných podmínkách je vitamin D vhodné doplňovat dlouhodoběji — s výjimkou letních měsíců. Benefit se týká zejména bakteriálních i virových infekcí a imunity, zlepšení tělesné kompozice (anabolický účinek) a zpomalení degenerativních změn. 

Intenzita syntézy vitaminu D závisí na expozici slunečnímu záření. Jeho absence spolu s dietními zvyklostmi jsou u středoevropské populace příčinou nízké hladiny vitaminu D. Deficit vitaminu není zpravidla absolutní, u většiny lidí se hladiny nacházejí převážně na dolní mezi.

Při výběru suplementu s vitaminem D je třeba respektovat denní dávku. Jako bezpečné jsou uváděny dávky do 2 000 UI , pro dlouhodobější suplementaci a při běžných dietních zvyklostech 800-1200 UI denně. Z praktického hlediska existují pro prevenci osteoporózy tablety obsahující 800 UI vitaminu D a 1 g vápníku. Rozpustné lékové formy mohou mít ovšem horší snášenlivost, proto může být vhodnější olejový roztok (kapky Vigantol).

Dietologicky mají vysoký obsah vitaminu D ryby a rybí produkty, hovězí maso, vajíčka, mléko a mléčné výrobky.

Syntéza cholekalciferolu (D3) v kůži probíhá za působení ultrafialového světla o vlnové délce 256-313 nm. Tyto vlnové délky se shodují s charakterem záření UVB (280-315 nm). UVB proniká do horní vrstvy kůže. Opaluje, způsobuje zčervenání, spálení, při opakované expozici může mít na svědomí dokonce až rakovinu kůže. Ochranné opalovací roztoky a krémy pohlcují UVB i UVA (315-380 nm), spolu s prevencí omezují i spektrum nezbytné pro tvorbu cholekalciferolu. Při opakované či dlouhodobější aplikaci opalovacích krémů absorbujících UVB proto lze základní suplementaci vitaminem D doporučit.