Stres a nafouklé břicho, za tím může stát vysoký kortizol. Odbornice radí, jak z toho ven

Držet na uzdě kortizol – onen slavný stresový hormon, o kterém ještě nedávno většina z nás neměla ani tušení – je obrovskou posedlostí dnešní doby. A není se čemu divit. Zrychlené životní tempo, pocit, jako by nás honil lev v džungli, a náš nervový systém v permanentním režimu obrany dělají své. Zkrátka jsme přijali chronický stres jako normální způsob života (mimochodem, procento lidí, kteří přiznávají problémy s duševním zdravím, neustále stoupá). O tom, jak nás takový stav ničí, už se napsalo dost. Možná se ale málo mluví o tom, jak přesně to souvisí s nadýmáním a neustálým pocitem těžkosti.

Právě tenhle viditelný symptom, který nás paradoxně často děsí víc než samotný stres, funguje jako dokonalý budíček. A signalizuje, že musíme zpomalit. Že se břicho během dne nafoukne, může být totiž přímým důsledkem vysoké hladiny kortizolu a dlouhodobého tlaku. Můžeme donekonečna řešit konkrétní potraviny nebo speciální jídelníčky, ale naprostý základ leží jinde: musíme si odpočinout.

Irene Vilches, specialistka na manuální lymfodrenáž a ženský wellness, to trefila naprosto přesně: „Cítit se lehčeji často začíná tím, že se prostě zastavíte.“ Expertka trvá na tom, že tohle propojení těla a mysli je naprosto zásadní. V obdobích velkého vypětí se totiž řetězí zlozvyky, které vedou ke změnám v trávení, a to i v případě, že jíte pořád to samé.

„Když jsme dlouhodobě pod tlakem, tělo to dává najevo různě: hůř spíme, hromadíme v sobě napětí a špatně trávíme, je nám těžko od žaludku. Proto když se konečně uklidníme, často splaskneme. Neznamená to, že za všechno může výhradně kortizol nebo že je v břicho zánět. Dost často jde o obyčejnou distenzi břicha nebo zadržování vody v těle,“ upřesňuje.

Vilches zároveň připomíná, že nafouklého břicha si sice často všimneme v období stresu, ale ne vždycky za ním stojí čistě jen vysoká hladina kortizolu. „Střeva a mozek spolu neustále komunikují. Když žijeme pod tlakem, mění se naše trávicí schopnosti a my mnohem intenzivněji vnímáme nepohodlí, jako je plynatost. Své dělá i menstruační cyklus, zácpa nebo samotná strava. Proto když říkám, že tělo k nám mluví, myslím tím, abychom věnovali pozornost tomu, co cítíme, a nebrali nafouknuté břicho hned jako definitivní lékařskou diagnózu.“

Farmaceutka a odbornice na menopauzu Marta Masi souhlasí. „Břicho opravdu poslouchá mozek. Když se stres protáhne, reakce organismu dokáže rozhodit střevní rytmus i to, jak vůbec vnímáme fyzické pocity. Stres k tomu samozřejmě přispívá, ale nadýmání má spoustu příčin a každý případ je třeba posuzovat individuálně.“

Takže i když se za nadmutým břichem může skrývat vícero důvodů, v obrovském množství případů se stresem opravdu úzce souvisí. Ovlivňuje trávicí procesy i střevní mikrobiom. Z rovnice vychází jediné: pokud zpomalíme a uvolníme se, dokážeme nervový systém stabilizovat a trávení začne znovu normálně fungovat.

Odbornice na vědomou výživu Klau Gago vidí u svých klientek v ordinaci naprosto běžný a dost nebezpečný trend: ženy v sobě cíleně drží stres, který nutí tělo adaptovat se na neustálý stav pohotovosti. „Spousta z těchhle žen jí na první pohled ukázkově, cvičí a starají se o sebe. A přesto se u nich objeví přetrvávající únava, nafouklé břicho, citlivá pleť, bolesti hlavy nebo nespavost. To proto, že jedou moc dlouho ve stejném, nesmyslně náročném tempu,“ vysvětluje.

Právě tento stav pohotovosti v kombinaci s vysokou hladinou stresového hormonu vysílá signály, které si mylně vykládáme jako izolované fyzické problémy. Proto Gago tolik lpí na holistickém přístupu ke zdraví. „Nebylo to tím jídlem. Byla to moje hlava,“ připojuje praktickou ukázku, jak máme v takovém případě změnit své myšlení.

Když už tohle všechno víme, jak tedy s vyčerpáním reálně bojovat? Základem je a vždycky bude fungující rovnováha mezi kvalitním spánkem, dobrou stravou a fyzickým pohybem. Pokud ale potřebujete jeden konkrétní, okamžitě použitelný nástroj, Irene Vilches radí tohle: „Základem je každodenní chůze a to, abychom se často zvedali, pokud trávíme hodiny sezením u počítače. S každým dalším krokem pomáhají svaly na nohou pumpovat krev zpět k srdci a skvěle rozproudí pohyb lymfy. Je to to nejjednodušší pohyb, který můžeme do svého dne zařadit hned teď.“