Wellness
Alina Huseynli: Lázně nejsou luxus, ale investice do zdraví
Michal Josephy6. 11. 2026
Lázně založené na medicíně a vědeckém poznání se u nás začaly budovat v 18. století. O tom, kam směřují dnes, si povídáme s ředitelkou Institutu lázeňství a balneologie Alinou Huseynli.
Foto: S laskavým svolením, archiv Aliny Huseynli
Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie
Jaká je vaše první vzpomínka na lázně? Kdy jste se s nimi setkala?
Myslím, že mi tehdy bylo kolem dvanácti let, a pamatuji si, jak mě celé město ohromilo. Především architekturou, atmosférou a samozřejmě Vřídlem. Karlovy Vary mají zvláštní schopnost udělat na člověka dojem, i když o jejich historii nebo lázeňství samotném neví téměř nic.
Tehdy jsem také samozřejmě neměla ani tušení, jaké účinky mohou mít místní minerální prameny na lidský organismus. Vnímala jsem je spíše jako součást něčeho krásného a výjimečného. Dnes se na stejné město dívám úplně jinýma očima. A možná mě Karlovy Vary fascinují dnes ještě víc než tehdy. Protože čím více se o lázeňství dozvídám, tím více si uvědomuji, jak zajímavý a vědecky dosud ne zcela probádaný obor to je.
A jen tak mimochodem, na rozdíl od mnoha jiných návštěvníků mi karlovarské prameny chutnaly už před dvaceti lety. A chutnají mi dodnes. (úsměv)
Já mám podobné vzpomínky, protože jsem jako dítě jezdil do Varů za příbuznými. Od té doby jsem tam však byl jen na filmovém festivalu. Co vlastně dnes znamená „jet do lázní“?
Když dnes někomu řeknete, že jedete do lázní, může si představit téměř cokoli od wellness víkendu s masáží a sklenkou prosecca až po několikatýdenní léčbu po operaci. Mezi těmito přístupy je však rozdíl, který velká část veřejnosti příliš nerozlišuje.
České léčebné lázeňství má přitom poměrně specifické postavení. Je součástí zdravotního systému, má své indikace, lékařský dohled a využívá přírodní léčivé zdroje. Pacient absolvuje péči sestavenou podle svého zdravotního stavu, která zahrnuje balneoterapii, fyzioterapii, edukaci, pohybové aktivity a další léčebné postupy.
Do lázní ale nemusíte jezdit jen na doporučení lékaře. Můžete si také sami zaplatit pobyt zaměřený na své zdraví, s odborně sestaveným programem a lékařským dohledem. A to je něco úplně jiného než wellness víkend.
V českém prostředí jsou lázně spojené s několika vžitými představami. První z nich je „švihák lázeňský“ a spojení lázeňského pobytu se společenským povyražením a milostnými avantýrami. Je to jen románová představa?
Lázeňská města byla vždy místem společenského života. Setkávala se tu aristokracie, umělci, politici, intelektuálové. Lidé se zde dostávali mimo své každodenní prostředí, poznávali nové lidi, trávili čas v přírodě, měli prostor věnovat se sami sobě. To všechno mohlo ovlivňovat jejich psychickou pohodu. Dnes víme, že sociální vztahy a psychické zdraví mají významný vliv na celkové zdraví člověka. Takže i společenský rozměr lázeňství stojí za pozornost. A pokud někdo během pobytu navíc potká životní lásku, tak předpokládám, že si stěžovat nebude.
Druhá zakořeněná představa je, že do lázní se jezdí jen na stará kolena či na léčebnou rehabilitaci…
Z velké části je to pravda. České lázeňství je tradičně zaměřené především na pacienty s konkrétními diagnózami, v rámci následné péče a rehabilitace. A to je jeho velmi důležitá role, kterou bych rozhodně nechtěla upozadit. Já osobně bych ale byla ráda, kdyby lidé tuto možnost více využívali i preventivně. Pokud totiž chceme dlouhodobě udržitelný zdravotní systém, nemůžeme se soustředit pouze na léčbu již vzniklých onemocnění či závažných zdravotních potíží.
Foto: S laskavým svolením, archiv Aliny Huseynli
Alina Huseynli na konferenci Modern Technologies in Spa Industry 2026
Velkou výhodou lázeňské léčby je totiž komplexnost. V běžném životě se snažíme řešit jednotlivé zdravotní problémy často izolovaně. Na bolest zad dostaneme léky, na stres doporučení odpočívat, na nadváhu radu více se hýbat. V lázních se s těmito problémy může pracovat současně, a to v prostředí, kde má člověk na své zdraví čas a odborné vedení. Chronický stres, poruchy spánku, nedostatek pohybu nebo metabolická onemocnění se netýkají pouze seniorů. Naopak, stále častěji se s nimi potýkají lidé v produktivním věku.
Velkým tématem je dnes také syndrom vyhoření, kterému často předchází dlouhodobé pracovní přetížení, psychické vyčerpání a nedostatek prostoru pro regeneraci. V našem výzkumu jsme se v tomto ohledu zabývali účinky týdenního komplexního lázeňského pobytu na psychické zdraví. Pozorovali jsme příznivé změny nálady, únavy a psychického napětí. Výsledky byly povzbudivé.
A konečně za třetí: Lázeňský pobyt, pokud není hrazený pojišťovnou, je považovaný za luxus, který si obyčejný člověk nemůže dovolit. Je to jen předsudek?
Nemyslím si, že je to pouze předsudek. Kvalitní lázeňská péče něco stojí a pro řadu lidí může být komerční pobyt finančně náročný. Bylo by pokrytecké tvrdit opak. Na druhou stranu bychom měli rozlišovat mezi luxusním hotelovým pobytem a investicí do vlastního zdraví.
Když si spočítáte, kolik během roku utratíte za doplňky stravy, soukromou fyzioterapii nebo různé přípravky na podporu zdraví, nemusí najednou týdenní lázeňský pobyt působit jako tak nedostupný luxus. Samozřejmě záleží na konkrétním programu a jeho odborné kvalitě, ale osobně považuji smysluplně sestavený preventivní pobyt za rozumnou investici do sebe.
Co mě ale mrzí možná ještě víc než samotná cena, je skutečnost, jak málo lidé využívají možnosti lázeňské péče. A to dokonce i ti, kteří žijí přímo v lázeňských městech. Letos jsme v rámci našeho výzkumu oslovili více než devět set obyvatel pěti lázeňských měst Karlovarského kraje a zajímalo nás mimo jiné, zda a jak místní lidé lázeňskou péči využívají. Výsledky nebyly tak příznivé, jak bychom možná u lidí žijících doslova vedle léčivých pramenů očekávali.
Léčivé prameny jsou součástí léčivých přírodních zdrojů, jejichž účinky na lidský organismus se zabývá balneologie. Jaká je vlastně úloha ILaBu, v jehož čele stojíte?
Když jsem v roce 2023 nastoupila do vedení Institutu lázeňství a balneologie, čekala mě poměrně náročná práce, protože řadu věcí bylo potřeba vybudovat prakticky od začátku. A přiznám se, že uplynulé tři roky byly opravdu intenzivní. Za tu dobu se nám podařilo zdesetinásobit rozpočet instituce, rozšířit tým z původních šesti na současných čtyřicet zaměstnanců, získat evropská ocenění a vybudovat rozsáhlou síť mezinárodních partnerství. Dnes k nám přijíždějí odborné delegace z celého světa a spolupracujeme se zahraničními univerzitami a výzkumnými pracovišti.
Velkou pozornost věnujeme vzdělávání a zdravotní osvětě. Rozvíjíme také přenos znalostí a technologií, tedy spolupráci s lázeňskými zařízeními, firmami a dalšími partnery, kteří mohou výsledky výzkumu využívat v praxi. A důležitá je pro nás i komunikace. Českému lázeňství podle mě dlouho chyběl silnější odborný hlas, který dokáže srozumitelně vysvětlovat jeho přínosy, ale zároveň otevřeně mluvit o tom, co ještě vědecky prokázané nemáme.
Foto: S laskavým svolením, archiv Aliny Huseynli
Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie
Co patří k vašim největším úspěchům a v jakých případech je účinek přírodních léčivých zdrojů nejvyšší?
Za jeden z největších úspěchů považuji projekt Centrum lázeňského výzkumu, který představuje investici přibližně 10 milionů eur. Svým rozsahem a zaměřením jde o mimořádný projekt i v evropském kontextu. Díky němu rozvíjíme výzkum ve třech hlavních oblastech. První je klinický výzkum, kde se snažíme objektivně hodnotit účinky komplexní lázeňské léčby na lidské zdraví. Druhou oblastí je výzkum přírodních léčivých zdrojů a lázeňské krajiny. Třetí oblastí je socioekonomický výzkum, který slouží především veřejné správě.
Pokud jde o účinnost lázeňské péče, nejvíce poznatků máme u některých onemocnění pohybového aparátu a v oblasti rehabilitace. Velmi zajímavá je také oblast pitných kúr, zejména jejich působení na trávicí a metabolické procesy.
Ale pozor. Nyní možná řeknu něco, co se ode mě jako od ředitelky balneologického institutu úplně neočekává. Ne každá tradičně používaná procedura musí být automaticky účinná. Pokud chceme, aby nás odborná komunita brala vážně, musíme přijmout i výsledky, které naše očekávání nepotvrdí. Věda nemá sloužit k obhajobě tradice.
Karlovarské minerální prameny mají dlouhou tradici. Co tedy o jejich účincích víme dnes? Podařilo se vám některé z nich vědecky prokázat?
Jedním z témat, kterým se věnujeme, je nealkoholická jaterní steatóza, tedy ztukovatění jater. Je to poměrně rozšířený problém, o kterém ale člověk často vůbec neví, protože nemusí mít žádné příznaky. V rámci pilotního výzkumu jsme sledovali obyvatele Karlových Varů, kteří se do studie přihlásili preventivně a absolvovali třítýdenní pitnou kúru. Zajímavé bylo už samotné vstupní vyšetření. U téměř 80 % účastníků jsme zjistili alespoň první stupeň jaterní steatózy, přestože neměli žádné zdravotní obtíže, a někteří dokonce ani nadváhu. Přiznám se, že tak vysoké číslo jsme nečekali.
Po třech týdnech byly výsledky velmi povzbudivé. Účastníci sami popisovali, že se cítí lépe, a příznivé změny jsme zaznamenali také při objektivním vyšetření pomocí elastografie jater. Samozřejmě zatím mluvíme o pilotní studii, ale výsledky nám dávají dobrý důvod pokračovat.
Zaměřuje se váš výzkum také speciálně na ženy? V jakých oblastech jim může být balneoterapie přínosná?
Lázeňská medicína má dlouhou tradici například v péči o ženy s některými gynekologickými onemocněními, včetně stavů souvisejících s neplodností. Nově se věnujeme také postonkologické rehabilitaci žen po karcinomu prsu. Díky pokroku v onkologické léčbě dnes stále více žen žije dlouhé roky po úspěšně zvládnutém onemocnění. Jenže ukončením léčby jejich obtíže často nekončí. Potýkají se s únavou, bolestí, omezenou pohyblivostí nebo psychickými následky onemocnění. A nás zajímá, jak může komplexní lázeňská rehabilitace podpořit jejich návrat do běžného života. Osobně považuji za důležité, abychom v medicíně nehodnotili pouze úspěšné zvládnutí samotného onemocnění. Pro pacientku je stejně důležité, jak bude žít poté.
Vedle spojování tradiční balneologické péče s moderní medicínou se věnujete i přesahu lázeňství do oblasti současného životního stylu. Myslím tím třeba populární longevity…
Přiznám se, že mám k současnému boomu longevity trochu rozporuplný vztah. Těší mě, že se lidé více zajímají o své zdraví, ale současně se z dlouhověkosti stal velmi výnosný byznys. Někdy mám pocit, že se pod tímto pojmem prodává téměř cokoli.
Přitom longevity je seriózní vědecká oblast, která vychází z poznatků biologie stárnutí, epidemiologie i klinické medicíny. Problém je, že marketing často předbíhá vědu. Některé komerční intervence mají velmi omezené důkazy o účinnosti, přesto jsou prezentovány téměř jako recept na dlouhověkost. Víte, co je na tom paradoxní?
Nevím, možná tuším…
Že některé z nejlépe doložených faktorů zdravého stárnutí jsou současně ty nejméně atraktivní z marketingového hlediska. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava nebo sociální vztahy. Lázeňství může řadu těchto intervencí nabídnout v jednom prostředí. Proto jsem iniciovala vznik European Spa and Longevity Living Lab. Chtěla jsem vytvořit prostor, kde se budou setkávat vědci, lékaři, lázeňská zařízení, firmy i samotní obyvatelé a společně hledat, jak mohou lázeňská města přispívat ke zdravějšímu a kvalitnějšímu životu.
Foto: S laskavým svolením, archiv Aliny Huseynli
Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie
Součástí zdravého životního stylu může být i „lázeňská turistika“. Jak vy k tomuto tématu v době, kterou charakterizuje uspěchanost a overtourismus, vlastně přistupujete?
Pokud jde o overtourismus, Karlovy Vary jsou dobrým příkladem. Jako město zapsané na seznamu UNESCO přitahují množství jednodenních návštěvníků, kteří se projdou po kolonádě a pokračují dál. Tradiční lázeňský host je ale jiný. Přijíždí na delší dobu, využívá místní služby a postupně se stává součástí života města. Z pohledu udržitelného cestovního ruchu je to velmi zajímavý model, který tu máme už několik století. Možná jsme jen trochu zapomněli, jakou má hodnotu.
Vaše práce vychází z mnohasetleté lázeňské tradice. Kam směřují vaše budoucí kroky a jaké cíle byste ráda naplnila?
Mým cílem je vybudovat z ILaB respektované evropské výzkumné pracoviště. Velmi důležité je pro mě mezinárodní působení. V současnosti jsem členkou vědecké komise European Historic Thermal Towns Association (EHTTA), vystupuji na mezinárodních kongresech, včetně akcí UN Tourism, a podílím se na odborných diskusích o budoucnosti lázeňství na půdě Evropského parlamentu.
Možnost přinášet do těchto debat české zkušenosti a zároveň se učit od zahraničních kolegů považuji za nesmírně cennou. Těší mě, že se nám daří zvyšovat mezinárodní prestiž nejen našeho institutu, ale i Karlovarského kraje, který za jeho vznikem a rozvojem stojí.
Vedle své práce dokončuji doktorát v oblasti preventivní medicíny na lékařské fakultě Univerzity Karlovy a zároveň jsem začala studovat zdravotnické právo na právnické fakultě. Stále více mě zajímá také zdravotní politika a fungování veřejných institucí. Ráda bych se v budoucnu podílela na rozhodnutích, která ovlivňují směřování českého zdravotnictví. Zkušenosti z výzkumu, vedení instituce i mezinárodní spolupráce mi ukazují, jak důležité je, aby se odborné poznatky skutečně promítaly do praxe.
Nikdy jsem se netajila tím, že mám vysoké ambice. Zároveň ale vím, že žádná funkce ani titul nemají samy o sobě velkou hodnotu, pokud za nimi nejsou výsledky. Dnes mám před sebou jasný úkol: pokračovat v rozvoji institutu, který jsme za poslední roky vybudovali, a dát mu pevné místo na evropské vědecké mapě. Co přijde potom, ukáže čas. Rozhodně ale nechci přestat hledat nové výzvy.
Kdo je Alina Huseynli
Foto: S laskavým svolením, archiv Aliny Huseynli
Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie
Ing. Alina Huseynli, MBA, vystudovala ochranu a využívání přírodních zdrojů, titul MBA získala v oboru managementu zdravotnictví. Dokončuje doktorské studium hygieny, preventivní medicíny a epidemiologie na UK, kde se zaměřuje na úlohu lázeňské péče v prevenci a léčbě civilizačních onemocnění. Od roku 2023 stojí v čele Institutu lázeňství a balneologie, veřejné výzkumné instituce Karlovarského kraje. Je autorkou projektu Centrum lázeňského výzkumu, financovaného z Fondu pro spravedlivou transformaci, a iniciátorkou European Spa and Longevity Living Lab. Je členkou vědeckého výboru Evropské asociace historických lázeňských měst (EHTTA) a redakčních rad mezinárodních vědeckých časopisů. Vystupuje na odborných konferencích, včetně akcí Evropské lázeňské asociace (ESPA) a UN Tourism. Publikuje v mezinárodních odborných časopisech.
Vogue
Doporučuje
Společnost
Přitažlivost nedostupných. Proč nás víc zajímá ten, kdo nám nepíše, než ten, kdo je nablízku
Natálie Debnárová5. 11. 2026
Společnost
Jak si zlepšit vztahy a duševní zdraví s virální teorií Let them od Mel Robbins
Marie Bladt4. 11. 2026
Health