Tajemství Švédů? Filosofie Lagom pomáhá zvládat stres i FOMO

„Ctnost spočívá ve středu,“ napsal Aristotelés. Princip zlaté střední cesty nachází překvapivě aktuální ozvěnu i na severu Evropy, ve švédské životní filozofii Lagom, jejíž význam se nejčastěji překládá jako „ani příliš, ani málo“. Nejde o soubor přísných pravidel, ale o způsob, jak přistupovat ke každodennímu životu. Lagom vybízí k hledání správné míry, vyhýbání se extrémům a soustředění na to, co je skutečně podstatné. Není proto překvapivé, že s jeho principy souhlasí i řada psychologů. Například psycholožka Lara Ferreiro doporučuje uplatňovat filozofii Lagom v osobním i pracovním životě. „Znamená to dávat prioritu tomu podstatnému, plánovat si čas na odpočinek a vyhýbat se přetížení, které může v pracovním prostředí snadno přerůst v syndrom vyhoření. Nejde o extrémní produktivitu, ale o dlouhodobě udržitelnou duševní pohodu,“ vysvětluje.

Podle expertky na wellbeing Ellen af Petersens, bývalé lektorky jógy a zakladatelky švédské beauty značky Colekt, má tento způsob uvažování hluboké kořeny ve skandinávské historii a kultuře. „Máme dlouhé zimy a často drsné klima. V minulosti lidé čelili náročným životním podmínkám, a proto jsme se naučili neokázalosti a nepřitahovat na sebe zbytečně pozornost. Lagom znamená nepřehánět to a nechlubit se,“ říká. Podle ní není náhodou, že právě značky jako IKEA nebo Volvo tak dobře vystihují švédské hodnoty. „Jsou praktické, funkční a navržené pro každého, nikoliv jako symbol společenského statusu.“ Lagom proto není soupisem pravidel, ale principem, který se promítá do drobných každodenních rozhodnutí. Shrnuli jsme proto pro vás pět způsobů, jak ho můžete snadno zařadit do svého života.

Uplatnit filozofii Lagom v produktivitě neznamená pracovat více, ale efektivněji. Ellen af Petersens přiznává, že ve chvílích největšího stresu spoléhá na intuici a rozděluje si problémy na malé, konkrétní a zvládnutelné kroky. Podobný přístup doporučuje i Lara Ferreiro. Radí každý den určit tři realistické priority. Podle psycholožky lidé, kteří si den organizují tímto způsobem, mnohem častěji dokončí skutečně důležité úkoly. Mozek totiž reaguje lépe na konkrétní a dosažitelné cíle než na nekonečné seznamy povinností.

Jedním z nejtypičtějších symbolů filozofie Lagom je fika – tradiční švédská přestávka na kávu. Nejde jen o to něco vypít, ale vědomě si dopřát chvíli klidu a připomenout si, že odpočinek je nedílnou součástí zdravé rovnováhy. Podle Ferreiro mohou pravidelně zařazené přestávky zlepšovat kognitivní výkon a snižovat riziko emočního vyčerpání. Af Petersens zase říká, že si fiku často spojuje s krátkou lekcí restorativní jógy nebo několika minutami protahování během pracovního dne. Díky tomu si odpočine tělo i mysl ještě před návratem k práci.

Také čas strávený venku dokonale odráží principy Lagom. Procházky, turistika nebo prosté pobývání v přírodě pomáhají obnovit rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a osobní pohodou. Z psychologického hlediska může podle Lary Ferreiro obyčejná procházka zlepšit náladu, podpořit kreativitu i flexibilitu myšlení. Pro Ellen af Petersens je pobyt v lesích nepostradatelnou součástí života. Ve Švédsku tomu nahrává také Allemansrätten – právo veřejnosti na volný přístup do většiny lesů, hor, jezer i pobřežních oblastí. Tato tradice podporuje jednoduché aktivity, jako jsou chůze, cyklistika, lyžování nebo trekking, a proměňuje přírodu v každodenní prostor pro regeneraci i větší všímavost.

Také způsob stravování odráží filozofii Lagom. Nejde o konkrétní dietu, ale o výběr jednoduchých, lokálních a sezónních potravin, které jsou výživné, praktické a udržitelné. Ve švédské kuchyni proto mají své místo fermentované potraviny, například kefír, lokální suroviny jako řepkový olej i tradiční způsoby konzervace, například nakládání do octa. Jedním z typických pokrmů je marinovaný sleď bohatý na omega-3 mastné kyseliny. Právě dlouhé zimy vedly ke vzniku kulinářské tradice, která staví na minimalizaci odpadu a maximálním využití dostupných surovin.

Základem filozofie Lagom je schopnost uvědomit si, že to, co máme, může být už dostatečné. Podle Ellen af Petersens spočívá skutečná rovnováha ve vytváření životního stylu, který přináší klid, hlubší smysl a umožňuje nejen dobře žít dnes, ale také zdravě stárnout. „Ve Skandinávii přikládáme velký význam spokojenosti, vděčnosti za to, co máme, a schopnosti žít přítomným okamžikem,“ říká. „Více než kdo jiný víme, že život se může velmi rychle změnit. Po krásném dni může přijít sněhová bouře nebo výpadek elektřiny.“ Jednoduchým způsobem, jak tuto mentalitu rozvíjet, může být například každovečerní zapisování tří věcí, za které jste ten den vděční. Pomáhá to hledat správnou míru, místo neustálého honu za něčím dalším.

V době sociálních sítí jsme neustále vystaveni zážitkům, úspěchům a životům ostatních. Strach, že nám něco uteče, známý jako FOMO (Fear of Missing Out), se stal stále častějším jevem, zejména mezi příslušníky generace Z. Psychologové i odborné studie se shodují, že tento pocit může podporovat úzkost, nespokojenost i neustálou potřebu být online a u všeho přítomen ze strachu, že přijdeme o nějakou příležitost, událost nebo zkušenost. Právě tady nabízí filozofie Lagom jiný pohled. Pokud jejím hlavním principem je hledání toho, co je „tak akorát“, pak postupně slábne i potřeba stihnout všechno a být všude. „Pokud vám něco dodává energii a cítíte se díky tomu živí, pravděpodobně je to správná volba,“ říká Ellen af Petersens. „Pokud tomu tak není, pak vám ve skutečnosti nic neuniká. Většinou totiž velmi dobře víme, co je pro nás správné, a měli bychom této intuici důvěřovat.“

Jinými slovy, Lagom nás učí nahradit strach z toho, že něco propásneme, schopností vybírat si to, na čem skutečně záleží – bez neustálého srovnávání s ostatními a bez pocitu, že musíme říkat ano úplně všemu.