Sustainability

Jak a proč veganství může pomoci řešit klimatickou krizi

Rok 2019 je oficiálně rokem veganství. Hashtag #vegan dosáhl 85,8 milionu příspěvků na Instagramu a jde možná o největší symbol mileniálů, který se stal mainstreamem.
Foto: Denise Taylor/Getty Images
Rostlinná strava už není vnímána jako omezení, najdete ji v supermarketech, restauracích a existují i čistě rostlinné kuchařky. The Economist uvádí, že veganský potravinářský průmysl vzkvétá a tržby veganských potravin loni rostly desetkrát rychleji než celkový prodej potravin v Americe. Dokonce i bývalý generální ředitel společnosti McDonalds, Don Thompson, nyní působí ve správní radě jednoho z předních veganských výrobců burgerů, Beyond Meat.
Je dobře známo, že veganství může mít pozitivní dopad na naše zdraví i životní prostředí. Ale s množstvím dostupných informací není snadné se v tématu orientovat. Takže ať už už jste vegani, nebo jen přemýšlíte o větším podílu rostlinné stravy, Vogue přináší souhrn toho, jak veganství pomáhá čelit současné klimatické krizi. 

Půda

Čistá rozloha půdy, která se používá po celém světě k chovu hospodářských zvířat, je ohromující. Podle zprávy časopisu Science z roku 2018 (podložená průzkumem na téměř 4000 farmách ve 119 zemích) maso, ryby, vejce a mléčné výrobky potřebují 83 % světové zemědělské půdy. Což znamená, že výroba pouhých 5 % spotřebovaných kalorií vytváří 40 % celosvětové ekologické zátěže. I produkty živočišného původu s nejmenším dopadem překračují průměrné dopady rostlinných alternativ.
Podle odhadů Global Citizen až 700 milionů tun potravin, které by mohli konzumovat lidé, připadne každý rok ke krmení hospodářských zvířat. A s populací, která má do roku 2050 dosáhnout téměř 10 miliard obyvatel, je při současném tempu růstu nepravděpodobné, že na planetě zůstane dost půdy k chovu hospodářských zvířat pro živočišnou výrobu. Větší důraz na rostlinnou produkci je proto udržitelnějším řešením. 
Foto: Getty Images
Brazílie

Voda

Kromě ohromné spotřeby vody způsobuje navíc živočišná výroba její další znečištění, protože zvířecí odpad je vypouštěn do vodních toků. Zpráva OSN s názvem Livestock's Long Shadow ukazuje, že ve většině rozvojových zemí nezpracovaný hnůj prostupuje do vody používané lidmi k pití, mytí a koupání. Navíc obsahuje množství pesticidů, antibiotik a hormonů, které mohou zabíjet ryby a řasy, což dále ohrožuje sladkovodní toky. Omezení živočišného zemědělství a zvýšení poptávky po rostlinných produktech proto může ovlivnit i zlepšení stavu světových vodních zdrojů.

Lesy

Svět každoročně kvůli odlesňování ztrácí lesní porost na rozloze zhruba velikosti Panamy, což zvyšuje rychlost změny klimatu. Lesy totiž pohlcují až 45 % uhlíku rostlinami nad zemí (stromy, keře, byliny), v úrovni země (spadané listí a mrtvé dřevo) i pod zemí (kořeny rostlin a půda). Velká část odlesňování je přímým důsledkem chovu hospodářských zvířat. Společnost Carbon Brief informovala o nedávné studii, podle které vysázení dalších druhů stromů do monokulturních plantáží zlepšuje pohlcování uhlíku až o 6,4 %.
Foto: Claudia Totir/Getty Images

Emise

Emise ze zemědělství, které produkuje metan, tvoří mezi 14,5 a 18 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Pro srovnání, doprava, která produkuje CO2, je zodpovědná za přibližně 14 procent emisí. Podle Eco Watch je přitom metan v procesu oteplování planety až 23krát nebezpečnější. 
Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN s názvem Tackling Climate Change Through Livestock produkce hovězího masa a mléka způsobuje nejvyšší podíl emisí (20 %). Existuje přímá souvislost mezi intenzitou emisí skleníkových plynů a mírou, v jaké zemědělci využívají přírodní zdroje. To znamená, že zmírnění klimatické krize přímo závisí na postupech šetrných k životnímu prostředí. Další studie zaměřená na živočišné zemědělství v Americe jde ještě dále a naznačuje, že pokud by živočišná produkce zcela vymizela, emise zemědělských skleníkových plynů by klesly o 28 procent.

Etika

Podle Philipa Lymberyho z organizace Farmaggeddon domácnosti vyhodí každoročně přibližně 570 000 tun čerstvého masa. Což obnáší 50 milionů kuřat, 1,5 milionů prasat a 100 000 kusů hovězího dobytka. Celosvětově se tak doslova plýtvá životy až 12 miliard zvířat. 
Rozhodnutí vzdát se masa může mít mnoho příčin, ať už jde o snižování odpadu a udržitelnost, nebo etické otázky zacházení se zvířaty či péči o životní prostředí. Veganství je osobní volba a je to zásadní změna, ale je to něco, co můžeme všichni udělat pro změny v globálním a dokonce planetárním měřítku.
Foto: Arthur Elgort/Conde Nast via Getty Images
Karen Elson, Vogue 2003