Jak a proč veganství může pomoci řešit klimatickou krizi

Rostlinná strava už není vnímána jako omezení, najdete ji v supermarketech, restauracích a existují i čistě rostlinné kuchařky. The Economist uvádí, že veganský potravinářský průmysl vzkvétá a tržby veganských potravin loni rostly desetkrát rychleji než celkový prodej potravin v Americe. Dokonce i bývalý generální ředitel společnosti McDonalds, Don Thompson, nyní působí ve správní radě jednoho z předních veganských výrobců burgerů, Beyond Meat.

Čistá rozloha půdy, která se používá po celém světě k chovu hospodářských zvířat, je ohromující. Podle zprávy časopisu Science z roku 2018 (podložená průzkumem na téměř 4000 farmách ve 119 zemích) maso, ryby, vejce a mléčné výrobky potřebují 83 % světové zemědělské půdy. Což znamená, že výroba pouhých 5 % spotřebovaných kalorií vytváří 40 % celosvětové ekologické zátěže. I produkty živočišného původu s nejmenším dopadem překračují průměrné dopady rostlinných alternativ.

Podle odhadů Global Citizen až 700 milionů tun potravin, které by mohli konzumovat lidé, připadne každý rok ke krmení hospodářských zvířat. A s populací, která má do roku 2050 dosáhnout téměř 10 miliard obyvatel, je při současném tempu růstu nepravděpodobné, že na planetě zůstane dost půdy k chovu hospodářských zvířat pro živočišnou výrobu. Větší důraz na rostlinnou produkci je proto udržitelnějším řešením. 

Kromě ohromné spotřeby vody způsobuje navíc živočišná výroba její další znečištění, protože zvířecí odpad je vypouštěn do vodních toků. Zpráva OSN s názvem Livestock's Long Shadow ukazuje, že ve většině rozvojových zemí nezpracovaný hnůj prostupuje do vody používané lidmi k pití, mytí a koupání. Navíc obsahuje množství pesticidů, antibiotik a hormonů, které mohou zabíjet ryby a řasy, což dále ohrožuje sladkovodní toky. Omezení živočišného zemědělství a zvýšení poptávky po rostlinných produktech proto může ovlivnit i zlepšení stavu světových vodních zdrojů.

Svět každoročně kvůli odlesňování ztrácí lesní porost na rozloze zhruba velikosti Panamy, což zvyšuje rychlost změny klimatu. Lesy totiž pohlcují až 45 % uhlíku rostlinami nad zemí (stromy, keře, byliny), v úrovni země (spadané listí a mrtvé dřevo) i pod zemí (kořeny rostlin a půda). Velká část odlesňování je přímým důsledkem chovu hospodářských zvířat. Společnost Carbon Brief informovala o nedávné studii, podle které vysázení dalších druhů stromů do monokulturních plantáží zlepšuje pohlcování uhlíku až o 6,4 %.

Emise ze zemědělství, které produkuje metan, tvoří mezi 14,5 a 18 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Pro srovnání, doprava, která produkuje CO2, je zodpovědná za přibližně 14 procent emisí. Podle Eco Watch je přitom metan v procesu oteplování planety až 23krát nebezpečnější. 

Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN s názvem Tackling Climate Change Through Livestock produkce hovězího masa a mléka způsobuje nejvyšší podíl emisí (20 %). Existuje přímá souvislost mezi intenzitou emisí skleníkových plynů a mírou, v jaké zemědělci využívají přírodní zdroje. To znamená, že zmírnění klimatické krize přímo závisí na postupech šetrných k životnímu prostředí. Další studie zaměřená na živočišné zemědělství v Americe jde ještě dále a naznačuje, že pokud by živočišná produkce zcela vymizela, emise zemědělských skleníkových plynů by klesly o 28 procent.

Podle Philipa Lymberyho z organizace Farmaggeddon domácnosti vyhodí každoročně přibližně 570 000 tun čerstvého masa. Což obnáší 50 milionů kuřat, 1,5 milionů prasat a 100 000 kusů hovězího dobytka. Celosvětově se tak doslova plýtvá životy až 12 miliard zvířat. 

Rozhodnutí vzdát se masa může mít mnoho příčin, ať už jde o snižování odpadu a udržitelnost, nebo etické otázky zacházení se zvířaty či péči o životní prostředí. Veganství je osobní volba a je to zásadní změna, ale je to něco, co můžeme všichni udělat pro změny v globálním a dokonce planetárním měřítku.