Benátky: Být gondoliérem je pocta. Ale stát se gondoliérkou? Téměř nemožné

První zmínka o gondolách pochází z roku 1094. Gondoly byly hlavním dopravním prostředkem v benátské laguně, přepravovalo se na nich zboží. K osobní přepravě je ale využívaly spíše chudší vrstvy obyvatelstva. Aristokraté preferovali koně pro jízdu v úzkých benátských ulicích. Gondolám přišli na chuť až ve 14. století, kdy byli koně z ulic vykázáni.  

Každá gondola je 10,6 metrů dlouhá, má ploché dno, je vyrobená z osmi druhů dřeva a váží kolem 700 kilogramů. Gondoliér ovládá loď pomocí speciálního vesla, které je zasazené do vyřezávané dřevěné podložky. Tvarovaná je tak, aby veslo vyčnívalo ze strany plavidla a umožňovalo lodi plynulý pohyb dopředu i zpět. Veslo se vyrábí na míru každému gondoliérovi. 

Gondoly ale dříve vypadaly zcela jinak než dnes. Zářily v pestrých barvách a uprostřed každé lodi se nacházela kabinka s okny. Výletníci tak byli sice chráněni před nepřízní počasí, ale to je zároveň okrádalo o malebné výhledy. V 16. století navíc vyšlo nařízení, že všechny gondoly musí mít jednotnou barvu – černou. Thomas Mann, nositel Nobelovy ceny za literaturu, k tomu napsal: „Nic na světě není tak černé, leda rakve.“ Do 16. století se v Benátkách plavilo odhadem 10 000 gondol. Dnes jich je 425. V jedné z nich se proháněl i Roger Moore jako James Bond ve snímku Moonraker.

Být gondoliérem v Benátkách, to je pocta. Vykonávat tuto fyzicky náročnou profesi mohli ale výhradně muži, přičemž tradice se předávala z otce na syna. I Giorgia Boscolo, první gondoliérka v historii, šla ve stopách svého otce, Danteho. Ten pracoval jako gondoliér celých čtyřicet let. Jeho dcera absolvovala náročný kurz a úspěšně složila zkoušku. Co všechno musí gondoliér(ka) umět? Je toho víc než dost: musí například sledovat počasí, ovládat navigaci. Musí znát místopis. Nutností je také složit zkoušky z historie a angličtiny a také absolvování 400 hodin praktické výuky ve squeru, tradiční dílně, kde se staví a opravují gondoly. Samozřejmostí je v gondole odřídit pevně stanovený počet hodin. Neméně záleží i na zdravotním stavu. 

Giorgia Boscolo získala licenci 13. srpna 2010. Cech gondoliérů se předtím vstupu žen do téhle profese urputně bránil. Ještě před Giorgiou o stejnou práci usilovala Alex Hai. Gondoliérskou zkoušku skládala celkem čtyřikrát, pokaždé neuspěla. 

Nakonec 425člennou asociaci obvinila, že ji kvůli pohlaví úmyslně vyloučila. Asociace tohle tvrzení vyvrátila. Alex Hai hnala celou věc k soudu. V roce 2015 soudní spor vyhrála a začala pracovat jako gondoliérka pro hotelový řetězec. Nicméně o dva roky později si prošla změnou pohlaví a dnes je z ní gondoliér-muž.

V současnosti devětatřicetiletá Giorgia Boscolo jako první žena oblékla černé kalhoty, pruhované tričko a tenisky. Její domovskou stanicí je gondolový dok San Tomà. Tady každé ráno začíná svou denní rutinu, po práci se vrací domů ke svým třem dětem a manželovi. Svým úsilím vydláždila cestu dalším ženám. V roce 2022 následovala jejího příkladu Gioia Monti. Dnes už brázdí benátské kanály celkem čtrnáct gondoliérek. Jedna z nich, Sara Pilla, je aktivní na sociálních sítích. Jakmile na její profil kliknete, zjistíte, že není jen gondoliérkou, ale i písničkářkou, a dokonce se pyšní titulem Miss Italia Social 2022.