3 výstavy v Itálii, které vás potěší (nejen) o prodlouženém víkendu

Paláci Venier dei Leoni se říká il palazzo incompiuto – nedokončený palác. Důvod? Bylo totiž postaveno pouze jedno z pěti původně plánovaných podlaží. Skvostná vila z 18. století ve svých útrobách ukrývá uměleckou sbírku mecenášky Peggy Guggenheim.

Sbírka Peggy Guggenheim patří v současnosti nejen k nejvýznamnějším muzeím v Itálii, ale i na světě. Zaměřuje se na moderní evropské a americké umění. Uchvátí vás tu díla kubismu, surrealismu, abstrakce, futurismu, raného amerického abstraktního expresionismu, metafyzické malby, obdivovat můžete i díla moderního sochařství.

Současná výstava Maria Helena Vieira da Silva: Anatomie prostoru je věnovaná dílu francouzsko-portugalské malířky, nositelky Řádu čestné legie. Maria Helena Vieira da Silva byla jednou z jednatřiceti umělkyň zařazených do sběratelské výstavy výtvarných objektů, která se konala v newyorské galerii Peggy Guggenheim v roce 1943. Během své šedesátileté kariéry, která trvala od třicátých do osmdesátých let 20. století, se Maria Helena Vieira da Silva zaměřovala na kosmopolitní pařížské prostředí, které zažila jako studentka, i na léta v exilu v Rio de Janeiru, kam uprchla za druhé světové války.

Umělkyně redukuje krajinu na lineární a geometrické tvary a uchvacuje barevnými skvrnami na neutrálním pozadí. Odkazuje na portugalskou dekorativní tradici, stejně jako na kubismus a futurismus. Z většiny jejích pláten je patrný údiv nad proměnami okolního světa. Častým tématem jejích děl je labyrint moderního velkoměsta.

Na výstavě je k vidění okolo 70 jejích děl zapůjčených z mezinárodních muzeí, jako je Centre Georges Pompidou v Paříži, Guggenheim New York, Muzeum moderního umění v New Yorku a Tate Modern v Londýně, ale i z renomovaných galerií, například z Jeanne Bucher Jaeger v Paříži, a kulturních institucí Comité Arpad Szenes-Viera da Silva v Paříži a Arpad Szenes-Viera da Silva Foundation v Lisabonu.

Multimediální britská umělkyně a nositelka Řádu britského impéria Tracey Emin je známá autobiografickými a provokativními díly. Jejími uměleckými vzory byli expresionisté Edvard Munch a Egon Schiele. Koncem osmdesátých let 20. století byla nepřehlédnutelnou členkou skupiny Young British Artists, šokovala svým vystupováním nebo porušováním společenských norem. Získanou publicitu umně využívala k propagaci svých prací. Jako umělecké médium používá své tělo, ať už v autoportrétech, nebo performancích.

V nádherném renesančním paláci v samém srdci historického centra Florencie jsou k vidění její kresby, malby, sochy, video, fotografie, neonové texty i šité aplikace. Okolo šedesátky děl.

Uchvátí vás její instalace, série s ženskými akty nebo jen částmi těl, malované akrylovými barvami na plátně. Autorka sbírá zbytky záclon, prostěradel nebo prádla a těm pak dá nový život ve své umělecké tvorbě. Její díla vyprávějí příběhy, ať už je to potah se vzkazy na babiččině křesle, nebo ručně šitá slova a obrázky. K vidění je i instalace Moje postel z roku 1999, která byla nominovaná na Turnerovu cenu. Diváky láká výtvarnice do místnosti s rozestlanou postelí s ušpiněnými prostěradly, která je obklopena různými předměty. Jsou to prázdné láhve od alkoholu, kondomy, antikoncepční pilulky, cigaretové nedopalky, spodní prádlo, kbelíky s barvou...

Po velkých vyleštěných kamenech z mramoru bílé a růžové barvy dokloužete ve Veroně na náměstí Piazza delle Erbe. Lemují ho měšťanské domy a starobylé paláce. Ve fontáně to zurčí a zdobí ji socha, které místní říkají Madona di Verona. V paláci s barokní fasádou Palazzo Maffei vklouzněte do obrazové galerie. Cestu k jednotlivým exponátům si užijete po rafinovaném točitém schodišti.

Umělecká sbírka Luigi Carlona vám představí 600 prací od nálezů z antiky přes staré veronské mistry, od italského futurismu až po metafyzické umění. K vidění jsou i velcí umělci 20. století: Pablo Picasso, Giorgio de Chirico, René Magritte, Lucio Fontana, Alberto Burri, Piero Manzoni, Max Ernst, Marcel Duchamp. Nechybí ani aplikované umění – nábytek, starožitné sklo, keramika z renesančních časů, majolika ze 17. století, stříbrné příbory, krásné kousky ze slonoviny, vzácné knihy, dřevěné artefakty.

Nejskvostnější kousek v Pallazo Maffei? Trůn benátského dóžete. Mají tu i kabinet kuriozit. Neváhejte vyšplhat až úplně nahoru. Z panoramatické terasy je nádherný výhled na Piazza delle Erbe i Veronu.