Šárka Heyna Fuchsová, první Češka ve vedení automobilky. Proč musela přestat kopírovat muže, aby uspěla.

Když jsem do Volva nastoupila, měla jsem jediný cíl: dostat se do automobilového světa, který byl tehdy pro ženy téměř nepřístupný. V devadesátkách to skutečně nebyl svět, který by na nás čekal s otevřenou náručí. Já sama jsem zažila odmítnutí u jiné značky jen proto, že jsem žena. To by se dnes už asi nestalo. Takže když přišla nabídka od Volva, byla to výzva, kterou jsem chtěla přijmout. A víte, co je paradox? Ta auta se mi tehdy vlastně vůbec nelíbila. Bylo mi pětadvacet a v tomhle věku nechcete řídit něco, co má design v pravých úhlech. Bylo to rozumné, spolehlivé… ale rozhodně ne sexy. Jenže když vstoupíte dovnitř, zjistíte, že Volvo má úplně jiné magnetické pole, než vidíte zvenku. Uvnitř jsem objevila svět, který mě upoutal tím, jaké se do něj propisují hodnoty. Svébytnost, konzistence, orientace na člověka. A mně během pár týdnů došlo, že mě tahle značka dostala. Ne kvůli designu aut – ten jsem ocenila až později –, ale kvůli tomu, co Volvo skutečně je: kultura, která si váží lidí. 

Myslím, že žádný takový jeden „aha“ moment nepřišel. Spíš jsem si postupně začala uvědomovat, že si s sebou nesu historii značky, která mě utvářela. A v mém případě šlo o čtvrt století. To už se zaryje pod kůži. 

Když dnes stojím na pódiu jako speaker, lidé vidí mě, Šárku. Slyší můj hlas, můj příběh, vnímají moji energii. Ale já vím, že mluvím i jménem světa, který mě naučil víc, než jsem kdy čekala. Volvo není jen moje kariéra, je to vlastně kus mé identity. Půlka mého života. Odvaha, disciplína, leadership… to všechno jsem si osvojila v prostředí, které mi dovolilo růst – až do mezinárodního vedení. Když dnes mluvím o mezinárodní zkušenosti nebo o leadershipu, mluvím o věcech, které jsem mohla prožít jen díky tomu, že mi Volvo otevřelo dveře. A to s sebou nese velký kus odpovědnosti. Možná i proto se vyhýbám tématům, která by mohla působit polarizačně, jako je například politika. Ne proto, že bych neměla názor, ale protože vím, že moje slova vždy nesou i otisk značky, se kterou jsem spojená. A chci, aby ten otisk byl čistý, hodnotový.

Když mě tehdy odmítli jen proto, že jsem žena, nechtěla jsem to přijmout jako konec, ale spíš jako odrazový můstek. Místo abych bojovala o dveře, které se nechtěly otevřít, našla jsem si jiné. Začala jsem spolupracovat s DAF Trucks, což je vysoce racionální byznys, kde rozhodují výsledky, ne stereotypy. A právě tahle zkušenost mě nakonec přivedla k Volvu. Co mě mělo zastavit, mě vlastně posunulo. 

Přijmout, že výsledky samy o sobě někdy nestačí. Na trhu mluví jasně. V centrále ale hrají roli i jiné dovednosti: politika, pozice, dynamika vztahů. To nikdy nebyl můj svět, a proto jsem o růst do nejvyšších pater nikdy neusilovala. Dnes přesně vím, kde jsem nejsilnější: na trhu. Tam můžu skutečně ovlivňovat byznys, lidi i výsledek. A to mi dává smysl. To jsem si ověřila i během svého čtyřletého angažmá v Dánsku, kde jsem vedla lokální pobočku Volvo.

Popravdě – já to neřeším. Kdyby mi to okolí nepřipomínalo, možná by mě to ani nenapadlo. Chci být vnímaná jako profesionál. A skoro 27 let v byznysu mi dalo jistotu v tom, co přináším. Největší příležitostí je pro mě kombinace zkušeností a zralosti: vidět věci v souvislostech, umět zjednodušovat a být oporou pro tým. Pokud je to tlak, pak ten dobrý, který posouvá.

Trvalo mi téměř deset let, než jsem pochopila, že moje odlišnost je moje síla. Nemusím zapadat. Na začátku jsem se snažila přizpůsobit, mluvit, chovat se a fungovat podle prostředí. Jak ale přicházely výsledky, rostlo i moje sebevědomí. Dnes to vidím i u žen, které mentoruji: často čekáme, až budeme dost připravené, než si řekneme o místo stolu. Muži takhle nepřemýšlejí. A možná právě proto jich tam stále sedí víc.

Zásadně. Když roky pracujete se značkou, která má největší množství dat o tom, co se děje před, během i po nehodě, ovlivní to způsob, jakým přemýšlíte. Rychlost, riziko, detaily. Kabelka na zadním sedadle, pes v autě, špatně upevněný náklad: věci, které vypadají banálně, ale při nárazu mění fyziku a v podstatě vás mohou zabít, protože při nárazu v padesátikilometrové rychlosti váží třeba tunu. Bezpečnost pro mě není slogan, ale každodenní vědomé rozhodování.

Obojí. Mám silný cit pro to, co je s DNA značky v souladu a co už ne. Zároveň ale vím, že značka s téměř stoletou historií se musí vyvíjet. Podstata Volva je nadčasová. Její projev ale nikdy nesmí působit archaicky. 

Opírám se o zkušenosti. Ty mi pomáhají odhadnout riziko i dopad rozhodnutí. Nebojím se inovací ani vystoupení z komfortní zóny. Dnes často chybí jasný benchmarking. Musíte si zvolit směr, jít po něm, průběžně ho ověřovat a mít odvahu ho změnit. To funguje jen v otevřené kultuře, kde se nebojíme chyb ani upřímné zpětné vazby.

Pořád mě baví auta. Značka, pro kterou pracuji. A práce s lidmi. Současná proměna automotive je obrovská příležitost učit se nové věci a učení je pro mě forma radosti. A když se něco povede? Ten pocit se neomrzí.