Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Svátek má připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. Podle dostupných údajů totiž celosvětově ve vědě působí pouze 30 % žen, technické obory přitom volí už při studiu méně než 30 % studentek a v oblasti ICT jsou to dokonce pouhá 3 %. Již dříve generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres prohlásil: „Genderové stereotypy, malá pozornost úspěšným vědkyním, které mohou sloužit jako vzor, a nedostatečná nebo dokonce nepřející atmosféra v akademickém a vědeckém prostředí. To jsou pravděpodobně hlavní příčiny nízkého zastoupení žen ve vědě. Nemůžeme si dovolit plýtvat potenciálem poloviny lidstva.“ Na to mimochodem jako jedna z prvních, i když v trochu jiných souvislostech, upozorňovala už Božena Němcová.

Leaders nepůsobí vždy jen v čele firem nebo institucí, někdy jsou to jednoduše lidé, kteří svými činy, myšlením a postoji mění společnost, zatvrzelé předsudky a zaběhnutá klišé. Slovo scientist razila v 19. století Mary Fairfax Somerville, propagátorka práva žen na vzdělání, které vadilo do té doby běžné označení man of science. Na to, jak jazyk dokáže určovat realitu, se mezi jinými zaměřila i soudkyně Kateřina Šimáčková v knize Mužské právo. 

Ambasadorkou zapojení žen do vědy by mohla být kupříkladu první žena, která získala Nobelovu cenu za fyziku, a jediná žena, která ji obdržela dvakrát, Marie Curie-Skłodowská. V roce 1903 to bylo za výzkum radioaktivity a v roce 1911 za izolaci chemického prvku radium (kromě toho objevila polonium). Nebo Nancy Roman, která se v NASA stala první ženou na vedoucí pozici, zahájila tam v roce 1959 astronomický program a přezdívalo se jí matka Hubbleova teleskopu. U nás můžeme připomenout třeba Adélu Kochanovou, první českou profesorku inženýrství, která prvního muže na stejné pozici následovala po 254 letech, nebo Marii Zdeňku Baborovou-Čihákovou, která jako vůbec první žena v českých zemích získala doktorát. 

U nás Mezinárodní den žen a dívek ve vědě podporuje nejen Akademie věd České republiky, ale zvláště pak její Sociologický ústav, do jehož gesce a oblastí zkoumání patří mimo jiné právě genderové otázky. Pod hastagem #ZenyVeVede a #WomenInScience diskuzi otevírá NKC Gender a věda, specializované pracoviště Akademie věd zaměřené na genderovou sociologii vědy, studie vědy a technologií a na podporu genderové rovnosti ve výzkumu. K oslavám úspěchů nadaných vědkyň se přidávají rovněž univerzity, mezi nimi například Jihočeská univerzita nebo Univerzita Karlova. Podpoře mladých vědkyň je už od roku 2006 věnován například program L’Oréal-UNESCO program Pro ženy ve vědě, do jehož šestnáctého ročníku se lze hlásit až do 28. února 2022.