Vogue Leaders

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Na 11. únor připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. V roce 2015 jej vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů a letošní ročník se zaměří na úspěchy žen při řešení globální pandemické krize. 
Svátek má připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. Podle dostupných údajů totiž celosvětově ve vědě působí pouze 30 % žen, technické obory přitom volí už při studiu méně než 30 % studentek a v oblasti ICT jsou to dokonce pouhá 3 %. V minulém roce generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres prohlásil: „Genderové stereotypy, malá pozornost úspěšným vědkyním, které mohou sloužit jako vzor, a nedostatečná nebo dokonce nepřející atmosféra v akademickém a vědeckém prostředí. To jsou pravděpodobně hlavní příčiny nízkého zastoupení žen ve vědě. Nemůžeme si dovolit plýtvat potenciálem poloviny lidstva.“ Na to mimochodem jako jedna z prvních, i když v trochu jiných souvislostech, upozorňovala už Božena Němcová.
Foto: Branislav Simoncik
Vogue Czechoslovakia, Prosinec, 2020
Leaders nepůsobí vždy jen v čele firem nebo institucí, někdy jsou to jednoduše lidé, kteří svými činy, myšlením a postoji mění společnost, zatvrzelé předsudky a zaběhnutá klišé. Slovo scientist razila v 19. století Mary Fairfax Somerville, propagátorka práva žen na vzdělání, které vadilo do té doby běžné označení man of science. Na to, jak jazyk dokáže určovat realitu, se přitom naposledy zaměřila i ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková v knize Mužské právo. Na obálce březnové Vogue CS věnované kreativitě je to možná balvan, který odvaluje z cesty spravedlnosti.
Ambasadorkou zapojení žen do vědy by mohla být kupříkladu první žena, která získala Nobelovu cenu za fyziku, a jediná žena, která ji obdržela dvakrát, Marie Curie-Skłodowská. V roce 1903 to bylo za výzkum radioaktivity a v roce 1911 za izolaci chemického prvku radium (kromě toho objevila polonium). Nebo Nancy Roman, která se v NASA stala první ženou na vedoucí pozici, zahájila tam v roce 1959 astronomický program a přezdívalo se jí matka Hubbleova teleskopu. U nás můžeme připomenout třeba Adélu Kochanovou, první českou profesorku inženýrství, která prvního muže na stejné pozici následovala po 254 letech, nebo Marii Zdeňku Baborovou-Čihákovou, která jako vůbec první žena v českých zemích získala doktorát. 
Šestý ročník Dne žen a dívek ve vědě nese motto Beyond the Borders: Equality in Science for Society a jako virtuální událost ji zaštítí Royal Academy of Science International Trust, který v minulém roce také poprvé vydal knižní publikaci zaměřenou na podporu žen a dívek ve vědě. Letos se projevy budou zaměřovat na souvislosti s řešením pandemie a specificky pak také vůbec poprvé na podporu nevidomých vědkyň. OSN podporuje zapojení žen a diverzitu v tom nejširším smyslu ve všech odvětvích dlouhodobě, připomíná mimo jiné třeba úspěchy žen v lékařských a zdravotnických povoláních. Vyzdvihuje také příběhy vědkyň, které mění zaběhnuté struktury a klišé, vyniká mezi nimi například Kyzzhibek Batyrkhanova, která vede kyrgyzský kosmický program. 
U nás Mezinárodní den žen a dívek ve vědě podporuje nejen Akademie věd České republiky, ale zvláště pak její Sociologický ústav, do jehož gesce a oblastí zkoumání patří mimo jiné právě genderové otázky. Pod hastagem #ZenyVeVede a #WomenInScience letos vyzval vědkyně, aby sdílely úspěch, který v loňském roce považují za největší. Pokud by vás zajímal genderový rozměr vědy, můžete se zúčastnit workshopu Genderová dimenze, který pořádá NKC Gender a věda, specializované pracoviště Akademie věd zaměřené na genderovou sociologii vědy, studie vědy a technologií a na podporu genderové rovnosti ve výzkumu. Podpoře mladých vědkyň je už od roku 2006 věnován také například program L’Oréal-UNESCO program Pro ženy ve vědě, do jehož letošního ročníku se lze hlásit až do 28. února 2021.