Vogue Leaders
Petra Kvitová: Hraje se mi hůř a nedávám takový výkon, ale ještě nechci končit
Martina Navrátilová2. 6. 2022
Hned v prvním okamžiku jejich setkání bylo jasné, proč ten rozhovor nemohl dělat nikdo jiný. Martina Navrátilová se Petry Kvitové bez okolků zeptala tak, jak se jen profesionální tenistka může zeptat své kolegyně. Co by pro jiné mohl být příliš intimní a nepatřičný dotaz, Petra s pobavením vzala a pravdivě odpověděla: věděla přesně, na co se jí Martina ptala a proč.
Foto: Petr Jandera
Tak jaký je dneska tvoje tělo?
Teď zrovna dobrý.
Nic nebolí, když se probudíš?
Nic nebolí, ale vnímám, že je to horší a horší.
Mně bylo tak sedmadvacet, když jsem si poprvé uvědomila, že mi trvá, než se dostanu po zranění zpátky do kondice. Cítíš na sobě věk?
V některých situacích. Po delším zápase mi trvá déle, než se zotavím. Dřív mi po dlouhém zápase stačil den a byla jsem na svém, to už teď není. V kalifornském Indiana Wells jsem hrála dvouapůlhodinový zápas a ještě dva dny poté nedokázala vstát z postele.
Můžu se tě zeptat na tvoji ruku?
Jasně.
Co přesně cítíš? Nedokážu si představit, že bych dokázala ovládat raketu, kdybych některé části ruky necítila.
Nepokrčím všechny prsty a nedokážu sevřít ruku do pěsti. Konečky dvou prstů necítím vůbec. Ale naštěstí mi to při hře zase nevadí tolik.
Klobouk dolů, musím říct. Nejen za to, co jsi musela překonat fyzicky, ale hlavně emocionálně. Ten útok je srovnatelný s tím, co se stalo Monice Seles, a ta se z toho nikdy nevzpamatovala a na hřiště se nikdy nevrátila. Muselo tě to stát hodně síly, hlavně mentálně.
Děkuju.
Co si myslíš o ostatních hráčkách, které nemusely překonávat vůbec nic, a přitom se často hroutí?
Než se mi to stalo, tak jsem se taky často hroutila, takže to chápu. Jen mi přijde, že se teď skládají častěji, v poslední době se pořád mluví o mentálním zdraví. Když ty jsi hrála, tak to přece nikoho nezajímalo, ne? Buď jsi hrála, nebo ne.
Záleželo na tom, odkud jsi byla a co jsi musela překonávat. Pro mě byl největší problém dostat se z republiky, abych mohla hrát. Takže když už jsem mohla hrát, byla jsem šťastná a ani by mě nenapadlo se na něco vymlouvat.
My jsme zase neměli peníze, tak jsem nemohla cestovat. Do šestnácti let jsem hrála s tátou, až potom mě přebrali trenéři. Ve vrcholovém tenisu je rozhodující, jak se vytvaruju jako člověk, nejen jako hráčka. Jaké mám hodnoty, jak se stavím k problémům. A tenhle základ mám od táty.
Změnilo tě to zranění?
Určitě. Mám jiný pohled na svět od té doby, co jsem to překonala. V jednu chvíli jsem měla pocit, že jsem na to zranění vyčerpala veškerou energii a už mi žádná nezbyla pro tenis. Musela jsem si uvědomit, co pro mě tenis doopravdy znamená, abych našla sílu se do něj vrátit. Připadalo mi, že je o ničem, že to je taková firma.
Jak se dokážeš povzbudit a vyhecovat?
Nedokážu to udělat uměle. Když to necítím a musím se do toho nutit, je to ještě horší. V minulosti jsem se o to snažila, a to i s pomocí psychologů. Ale bylo to pak ještě horší, protože mi chyběla energie, kterou jsem na to musela vydávat.
Tenis je hra, kterou musíš chtít hrát, viď.
Bez tý touhy to nejde. Nepohneš se sebou. Jednou jsem měla období, kdy jsem zkoušela meditovat. Musela jsem toho nechat!
Proč?
Já se dostala do takového klidu, že mi to bylo jedno. To nešlo.
Kdo ti pomáhal s hlavou, když jsi byla malá?
Nikdo. Nikdo se nezajímal, co cítím, co prožívám, jak mi je.
Ani mně ne. Byla jiná doba. Míč je támhle, běž.
Byly jsme tak vychované, věci se neřešily. Byla jsem ráda, že mám míče, rakety a prostě se hrálo. Až když jsem se dostala výš, tak se kolem mě objevili psychologové, a musím říct, že mi v určité fázi kariéry pomohli.
Musely jsme se postarat o sebe, nestarali se o nás jiní. Dalo nám to určitou samostatnost, schopnost si poradit bez pomoci ostatních. To dnešní mladé tenistky podle mě nemají. Všechno je pro mě připravené a ony nejsou tak odolné.
Jsou křehčí a zároveň jedou jako naprogramovaní roboti. Když se ale pak ve hře něco děje, nedokážou to zvrátit.
A co si myslíš o Naomi Osaka?
Někdy jí nerozumím. Chce hrát, ale nechce dávat rozhovory. Vždyť je to součástí té práce.
Taky si myslím, že nejtěžší je hrát. O hře mluvit už přece není problém. I nepříjemné otázky jsou součástí tenisu a toho, jak o té hře přemýšlíme. Teď jedna hráčka odešla z kurtu. Uprostřed hry! To se ti někdy stalo?
Nikdy.
Co to pro tebe znamená, mít drive?
Že to strašně chceš. Je to určitá soutěživost, ale i se sebou samou. Já ti mám někdy při zápase i postavené chlupy na rukou, jak to prožívám a jak je to pro mě vzrušující. Je to úplně něco jiného, než co žiju ve zbytku dne.
Aktuální vydání + Vogue Leaders
149 Kč / 5.59 €
Koupit:
Ptá se
MARTINA NAVRÁTILOVÁ
Narodila se roku 1956 jako Martina Šubertová, příjmení Navrátilová má po nevlastním otci. Své první mistrovství Československa vyhrála v patnácti letech. První profesionální titul ve dvouhře získala v roce 1974 na turnaji v Orlandu. Celkem vyhrála devětapadesát grandslamových turnajů. V čele světového žebříčku strávila celkem 332 týdnů, což ji řadí na druhé místo za Steffi Grafovou. Raketu drží levou rukou. Je velmi aktivní ve veřejném životě, zapojuje se do mnoha charitativních projektů.
MARTINA NAVRÁTILOVÁ
Narodila se roku 1956 jako Martina Šubertová, příjmení Navrátilová má po nevlastním otci. Své první mistrovství Československa vyhrála v patnácti letech. První profesionální titul ve dvouhře získala v roce 1974 na turnaji v Orlandu. Celkem vyhrála devětapadesát grandslamových turnajů. V čele světového žebříčku strávila celkem 332 týdnů, což ji řadí na druhé místo za Steffi Grafovou. Raketu drží levou rukou. Je velmi aktivní ve veřejném životě, zapojuje se do mnoha charitativních projektů.
Odpovídá
PETRA KVITOVÁ
Když poprvé vyhrála v roce 2011 Wimbledon, byla první hráčkou narozenou po roce 1990. O tři roky později se po Martině Navrátilové stala druhou tenistkou narozenou na české půdě, která Wimbledon vyhrála i podruhé. Po zranění ruky, které utrpěla při násilném přepadení před šesti lety, se na kurty vrátila po necelém půl roce. Dosud vyhrála 28 titulů a stala se druhou nejlepší hráčkou světa.
PETRA KVITOVÁ
Když poprvé vyhrála v roce 2011 Wimbledon, byla první hráčkou narozenou po roce 1990. O tři roky později se po Martině Navrátilové stala druhou tenistkou narozenou na české půdě, která Wimbledon vyhrála i podruhé. Po zranění ruky, které utrpěla při násilném přepadení před šesti lety, se na kurty vrátila po necelém půl roce. Dosud vyhrála 28 titulů a stala se druhou nejlepší hráčkou světa.
Vogue
Doporučuje
Vogue Leaders
Jaké bude Česko budoucnosti? Přijďte to zjistit na Vogue Summit: FutureMadeCZ
Kateřina Špičáková1. 5. 2025
Vogue Leaders
Pasivní agrese je elegantní jed moderní doby. Zjistěte, jak se jí bránit
Lenka Helena Koenigsmark28. 4. 2025
Vogue Leaders