Vogue Leaders
Iniciativa Girls in Film Prague bojuje za větší zastoupení žen a queer osob ve filmu
Julie Šafová15. 12. 2025
Zastoupení žen v českém filmovém průmyslu zůstává stále nedostatečné. Mladým filmařkám a queer osobám, které se snaží prosadit v často nepřívětivém prostředí, pomáhá už osm let iniciativa Girls in Film Prague. Její zakladatelky Dagmar Sedláčková a Julie Marková Žáčková v rozhovoru popisují, jaké reakce provázely vznik projektu a jak podle nich lze dosáhnout skutečných změn.

Foto: Adéla Havelková pro Vogue CS
Platforma Girls in Film Prague spadá novou generaci žen a queer lidí ve filmu. Jaká je nová generace českých a slovenských filmařek?
Dagmar Sedláčková: Neuvěřitelně inspirující a odvážná, ale zároveň empatická ve své tvorbě. Ve filmu totiž často vyprávíte o životech lidí a snažíte se skrze umění zpřístupnit to, co prožívají. Jenže kinematografie byla dlouhou dobu formovaná jednolitým pohledem většinou mužů.
Julie Marková Žáčková: Kromě příběhů řešíme také to, jakým způsobem formujeme komunitu, snažíme se ji vylepšit a posunout. Z naší generace zároveň cítím velkou touhu dělat filmy pro mezinárodní publikum, nejen pro to lokální.
Platforma vznikla jako pobočka globální iniciativy Girls in Film roku 2017, v době, kdy se otázka pracovních podmínek filmařek řešila podstatně méně než dnes. Jaké byly reakce?
D. S.: Nedůvěřivé. Skutečnost, že naše profese není úplně vstřícná a prostupná, totiž není zřetelná na první pohled. Jde o podprahové signály, o jakousi snahu nikomu to neulehčit. První reakce se tedy nesly v duchu toho, že se vlastně nic neděje, ženy tady mohou normálně tvořit, nikdo jim v tom nebrání, a když jsou dostatečně silné a mají ostré lokty, dokážou se prosadit. Nejčastěji jsme se setkávaly právě s pohledem žen, které nám říkaly: „Když se to podařilo mně, tak se to může podařit každé.“
J. M. Ž.: I některé ženy, které nám na začátku nefandily, za námi časem přišly a řekly, že něco zažily a nyní chápou, proč jsme Girls in Film Prague založily.
Jste grass roots organizace, o změny tedy usilujete zdola. Je to ale vůbec možné, aby se systém skutečně změnil tímto způsobem?
D. S.: Je třeba především vytvářet tlak. I Státní fond audiovize do své koncepce nově přijal zásadní cíle, například sledovat zastoupení žen v týmech. Jde nejen o výsledek naší snahy, ale obecně práce celé komunity, protože filmařek a producentek je dnes daleko více než dříve. I tlak na zohledňování mateřství a rodiny přišel zespodu. U žen se obecně cení, když jsou potichu a drží krok, což je dáno společností, výchovou a patriarchátem. Je ale třeba si aktivně říkat a dávat najevo svoje potřeby.
Z výzkumu Asociace producentů v audiovizi vychází, že žen v hlavních filmových profesích je v českém filmu necelá pětina. O jaké hlasy průmysl přichází?
J. M. Ž.: O hlasy padesáti procent obyvatelstva této planety. Jako producentka se snažím ukazovat perspektivy, na které bychom sami nepřišli. Chci, aby lidé měli možnost v rámci filmu promluvit o svých zkušenostech a rozšířit své myšlenky mezi ostatní. Pokud větší množství žen nebo zástupců a zástupkyň různých minoritních komunit dostane možnost vyprávět své příběhy, povede to k větší toleranci a pochopení toho, jak na tomto světě žijeme.
D. S.: Bez těchto hlasů strádá kinematografie i umění obecně. Ochuzujeme se tedy o příběhy i různé druhy citlivosti, které filmu mohou dát skutečně mnoho.
Funguje v českém a slovenském filmu ženská sounáležitost?
J. M. Ž.: Funguje. O všem se mnohem více mluví a sdílením vzniká silnější komunita. Když jsme začínaly s Girls in Film, dělala jsem si interní rešerši mezi filmařkami a ptala se, zda na natáčení někdy zažily nějakou nepříjemnou situaci. Hodně z tvůrkyň mi tenkrát řeklo, že to nesmím nikde zveřejnit. Měly strach, že by je někdo poznal a pak by nedostaly další práci. Dnes už se ženy tolik nebojí mluvit, což je znak silnější komunity.
D. S.: Jde také o generační posun. Nastupuje silná generace mladších producentů, která už řeší jiné věci než jen zábory na Staroměstském náměstí. Chtějí se bavit o udržitelnosti nebo o kombinaci rodinného života a práce ve filmu. Jenže Asociace producentů v audiovizi je velká a na podobné diskuse tam úplně nebyl prostor. Uvnitř organizace jsme tak založily APA Start up určený pro mladší generace a tvůrce s podobnými hodnotami. Baví mě na něm potřeba sdílet. Radíme si s pracovními věcmi, velkou roli hraje i emoční a citová sdělnost.
Julie Marková Žáčková vystudovala produkci na FAMU a kritickou a kulturní teorii na Karlově univerzitě. Působí jako filmová producentka a agentka, vede talentovou agenturu NOCHI, která zastupuje kameramany a fotografy s cílem vyprávět inovativní příběhy, podporovat novou generaci filmařů a pomáhat vytvářet bezpečnější a inkluzivnější filmový průmysl. Je členkou Evropské filmové akademie a absolventkou programů EAVE Producers Workshop, Midpoint, Maia a Berlinale Talents.
Dagmar Sedláčková vystudovala filmovou vědu na Karlově univerzitě a produkci na FAMU. Působí jako producentka a partnerka ve společnosti MasterFilm, kde se věnuje celovečerním dokumentům pro kina, dokusériím, autorské hrané tvorbě i mezinárodním koprodukcím. Filmy, které produkovala či koprodukovala, byly uvedeny na prestižních festivalech jako Cannes, Locarno, Berlinale či Annecy a získaly nominace na Evropské filmové ceny.
Celý rozhovor si můžete přečíst v devátém vydání Vogue Leaders, které je součástí prosincové Vogue CS.
Přidejte se k Vogue Leaders na LINKEDIN
Vogue
Doporučuje

Vogue Leaders
Autentická realita je pro mně důležitým zdrojem inspirace, říká kostýmní výtvarnice Laura Štorcelová
Monika Sládková14. 12. 2025
Vogue Leaders
Management umění a designu: UMPRUM reaguje na to, co trh opravdu potřebuje
Jana Patočková13. 12. 2025
Vogue Leaders
