Vogue Leaders
Iniciativa Girls in Film Prague bojuje za větší zastoupení žen a queer osob ve filmu
Julie Šafová15. 12. 2025
Zastoupení žen v českém filmovém průmyslu zůstává stále nedostatečné. Mladým filmařkám a queer osobám, které se snaží prosadit v často nepřívětivém prostředí, pomáhá už osm let iniciativa Girls in Film Prague. Její zakladatelky Dagmar Sedláčková a Julie Marková Žáčková v rozhovoru popisují, jaké reakce provázely vznik projektu a jak podle nich lze dosáhnout skutečných změn.
Foto: Adéla Havelková pro Vogue CS
Platforma Girls in Film Prague spadá novou generaci žen a queer lidí ve filmu. Jaká je nová generace českých a slovenských filmařek?
Dagmar Sedláčková: Neuvěřitelně inspirující a odvážná, ale zároveň empatická ve své tvorbě. Ve filmu totiž často vyprávíte o životech lidí a snažíte se skrze umění zpřístupnit to, co prožívají. Jenže kinematografie byla dlouhou dobu formovaná jednolitým pohledem většinou mužů.
Julie Marková Žáčková: Kromě příběhů řešíme také to, jakým způsobem formujeme komunitu, snažíme se ji vylepšit a posunout. Z naší generace zároveň cítím velkou touhu dělat filmy pro mezinárodní publikum, nejen pro to lokální.
Platforma vznikla jako pobočka globální iniciativy Girls in Film roku 2017, v době, kdy se otázka pracovních podmínek filmařek řešila podstatně méně než dnes. Jaké byly reakce?
D. S.: Nedůvěřivé. Skutečnost, že naše profese není úplně vstřícná a prostupná, totiž není zřetelná na první pohled. Jde o podprahové signály, o jakousi snahu nikomu to neulehčit. První reakce se tedy nesly v duchu toho, že se vlastně nic neděje, ženy tady mohou normálně tvořit, nikdo jim v tom nebrání, a když jsou dostatečně silné a mají ostré lokty, dokážou se prosadit. Nejčastěji jsme se setkávaly právě s pohledem žen, které nám říkaly: „Když se to podařilo mně, tak se to může podařit každé.“
J. M. Ž.: I některé ženy, které nám na začátku nefandily, za námi časem přišly a řekly, že něco zažily a nyní chápou, proč jsme Girls in Film Prague založily.
Jste grass roots organizace, o změny tedy usilujete zdola. Je to ale vůbec možné, aby se systém skutečně změnil tímto způsobem?
D. S.: Je třeba především vytvářet tlak. I Státní fond audiovize do své koncepce nově přijal zásadní cíle, například sledovat zastoupení žen v týmech. Jde nejen o výsledek naší snahy, ale obecně práce celé komunity, protože filmařek a producentek je dnes daleko více než dříve. I tlak na zohledňování mateřství a rodiny přišel zespodu. U žen se obecně cení, když jsou potichu a drží krok, což je dáno společností, výchovou a patriarchátem. Je ale třeba si aktivně říkat a dávat najevo svoje potřeby.
Z výzkumu Asociace producentů v audiovizi vychází, že žen v hlavních filmových profesích je v českém filmu necelá pětina. O jaké hlasy průmysl přichází?
J. M. Ž.: O hlasy padesáti procent obyvatelstva této planety. Jako producentka se snažím ukazovat perspektivy, na které bychom sami nepřišli. Chci, aby lidé měli možnost v rámci filmu promluvit o svých zkušenostech a rozšířit své myšlenky mezi ostatní. Pokud větší množství žen nebo zástupců a zástupkyň různých minoritních komunit dostane možnost vyprávět své příběhy, povede to k větší toleranci a pochopení toho, jak na tomto světě žijeme.
D. S.: Bez těchto hlasů strádá kinematografie i umění obecně. Ochuzujeme se tedy o příběhy i různé druhy citlivosti, které filmu mohou dát skutečně mnoho.
Funguje v českém a slovenském filmu ženská sounáležitost?
J. M. Ž.: Funguje. O všem se mnohem více mluví a sdílením vzniká silnější komunita. Když jsme začínaly s Girls in Film, dělala jsem si interní rešerši mezi filmařkami a ptala se, zda na natáčení někdy zažily nějakou nepříjemnou situaci. Hodně z tvůrkyň mi tenkrát řeklo, že to nesmím nikde zveřejnit. Měly strach, že by je někdo poznal a pak by nedostaly další práci. Dnes už se ženy tolik nebojí mluvit, což je znak silnější komunity.
D. S.: Jde také o generační posun. Nastupuje silná generace mladších producentů, která už řeší jiné věci než jen zábory na Staroměstském náměstí. Chtějí se bavit o udržitelnosti nebo o kombinaci rodinného života a práce ve filmu. Jenže Asociace producentů v audiovizi je velká a na podobné diskuse tam úplně nebyl prostor. Uvnitř organizace jsme tak založily APA Start up určený pro mladší generace a tvůrce s podobnými hodnotami. Baví mě na něm potřeba sdílet. Radíme si s pracovními věcmi, velkou roli hraje i emoční a citová sdělnost.
Julie Marková Žáčková vystudovala produkci na FAMU a kritickou a kulturní teorii na Karlově univerzitě. Působí jako filmová producentka a agentka, vede talentovou agenturu NOCHI, která zastupuje kameramany a fotografy s cílem vyprávět inovativní příběhy, podporovat novou generaci filmařů a pomáhat vytvářet bezpečnější a inkluzivnější filmový průmysl. Je členkou Evropské filmové akademie a absolventkou programů EAVE Producers Workshop, Midpoint, Maia a Berlinale Talents.
Dagmar Sedláčková vystudovala filmovou vědu na Karlově univerzitě a produkci na FAMU. Působí jako producentka a partnerka ve společnosti MasterFilm, kde se věnuje celovečerním dokumentům pro kina, dokusériím, autorské hrané tvorbě i mezinárodním koprodukcím. Filmy, které produkovala či koprodukovala, byly uvedeny na prestižních festivalech jako Cannes, Locarno, Berlinale či Annecy a získaly nominace na Evropské filmové ceny.
Celý rozhovor si můžete přečíst v devátém vydání Vogue Leaders, které je součástí prosincové Vogue CS.
Přidejte se k Vogue Leaders na LINKEDIN
Vogue
Doporučuje
Společnost
Když vyšla Faye Dunaway v Paříži na balkon, uviděla davy dívek, které měly na hlavě její baret
Romana Schützová14. 1. 2026
Společnost
Spalující rivalita aneb Proč se ženy chtějí dívat na gay romanci
Jana Patočková13. 1. 2026
Beauty talk