Management umění a designu: UMPRUM reaguje na to, co trh opravdu potřebuje

„Mám na obor veskrze pozitivní ohlasy od vysokého počtu uchazečů až po dobré přijetí v rámci školy a odborné veřejnosti. Často se opakuje slovo konečně,“ vysvětluje s úsměvem Tereza Ježková, s níž jsem si dala sraz v pauze mezi přednáškami. Prozrazuje, že ač je pro ni přednášení denním chlebem, doteď při něm cítí lehký adrenalin s kapkou nervozity. Zároveň je vidět nadšení, s jakým mluví o oboru, který má aktuálně na starosti. „Moc se těším, až budeme sledovat kariéry našeho absolventstva.“

Vysvětluje, že důvodů, proč obor vznikl, je více. Cílem mimo jiné bylo, aby studenti ateliérů designu, umění a architektury získali partnery a profesionály v souvisejících oborech, jež nejsou čistě tvůrčí. „Už na škole totiž kromě ateliérové tvorby vzniká spousta aktivit jako výstavy, vernisáže, mezinárodní konference, přednášky, a tak tu je přirozená potřeba mít k tomu profesionály,“ popisuje Tereza Ježková nové dvouleté magisterské studium. Pak je tu i vnější motivace: „Prostředí trhu s uměním prochází vývojem a změnami, například v oblasti komunikace, a ty je třeba sledovat a kontinuálně se vzdělávat. V managementu dochází k profesionalizaci a za posledních pět až deset let vnímám, že na trhu práce je poptávka po lidech s tímto zaměřením velká a stále roste. A je jedno, zda jde o veřejné, či komerční kulturní instituce, jako jsou muzea nebo galerie,“ podotýká Tereza Ježková.

Profil studia následně umožňuje zapojení do manažerských a řídících pozic v celé škále těchto institucí, ale významná je také přímá spolupráce s autory a autorkami a s jejich studii a značkami – studium prostě pokrývá celé spektrum toho, čemu se věnuje UMPRUM jako taková: „Kromě spolupráce s existujícími značkami a autorstvem je tu i možnost společného budování vlastních brandů, případně nových institucí nebo organizací. Ideální představa je, že studující z našeho oboru začnou již během studia tvořit něco společného se studujícími z ateliérů a to pak může přerůst v praxi. Nejde tedy o obor solitérní, ale integrovaný. Má docházet k výraznému propojení s ostatními, což by pro obě strany měla být win-win situace,“ popisuje Tereza Ježková, bývalá vedoucí marketingového a PR oddělení pražské Národní galerie, která dlouhodobě působí také na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Studenty čeká studium marketingu a managementu s ohledem na umělecký a kulturní provoz, dále studium financování například skrze specifický obor zaměřený na ekonomiku značky v praxi nebo základy práva a další předměty zaměřené na soft skills a také na kulturní sítě, kde jde o seznámení se s fungováním našeho kulturního ekosystému a institucemi nebo pochopení toho, jak v Česku funguje kulturní trh.

Na otázku, komu je obor určený, Tereza odpovídá, že škole především záleží na tom, aby šlo o pestrou skupinu lidí jak z hlediska jejich zájmu, tak dosavadních zkušeností. „Do prvního ročníku se přihlásilo 112 uchazečů a uchazeček. Byli to lidé z ekonomických, sociálně-vědních humanitních škol, ale i z těch uměleckých,“ popisuje Tereza. „Máme teď osmnáct studujících, od lidí s teoretickým základem přes ty s tím ekonomickým a marketingovým až po ty, co studovali umělecky zaměřené obory a označují se za umělce a designéry.“ Na závěr Tereza upozorňuje, že tím, že studentstvo pochází z různě zaměřených oborů, je třeba jim dát stejné penzum základních marketingových a managementových znalostí. „Zároveň se od začátku můžou učit i od sebe navzájem a předávat si zkušenosti a to vnímám jako základ pedagogického přístupu.“