Poznejte nejkrásnější knihovny Evropy

Knihovny tradičně přiléhaly ke klášterům a kostelům. Ty si mohly dovolit schraňovat knihy, které před vynálezem knihtisku v 15. století patřily k pečlivě střeženým vzácnostem. Mezi ty nejznámější patří klášterní knihovna v St. Gallen, kterou zdobí nápis Psychés iatreion – Lékárna duše. Byla založena už v 9. století a dnešní podobu získala zhruba v 18. století. Stále slouží svému účelu, tedy k půjčování knih, a jejím srdcem jsou jedinečné sbírky středověkých rukopisů. Střeží švýcarskou národní památku, takzvaný Plán ze Sankt Gallen z počátku 9. stol. Jde o kresbu, která zobrazuje návrh ideálního areálu benediktinského kláštera.

Klášterní knihovny najdete i nás. Kroměříži se někdy přezdívá hanácké Athény a najdete tu knihovnu Arcibiskupství olomouckého založenou v 17. století. Patří k ní i tajemstvími opředené oddělení libri prohibiti, kam se do místnosti bez oken a bez přístupu světla ukládaly zakázané knihy. Arcibiskupský zámek je od roku 1998 součástí světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a v místní obrazárně můžete vidět nejcennější obraz České republiky, Tizianovu malbu Apollon a Marsyas, jejíž hodnota se odhaduje dokonce až desetimístnou cifrou.

Budova knihovny v hlavním městě evropské vzdělanosti překvapuje. Stavba navržená Renzem Pianem a financovaná Nadací Stavrose Niarchose v městské části Kallithéa byla otevřena v červnu 2016 a nadchne vás inovativním pojetím i úžasnými výhledy ze střechy, kam má veřejnost běžně přístup. Pokud budete mít štěstí, zažijete tu v teplejších měsících vpodvečer i světelnou show s vodotryskem a hudebním doprovodem na přilehlé vodní ploše. Jinak se tu samozřejmě koná i řada kulturních akcí a výstav, uvidíte ale i knihovnu v běžném provozu, kam si lidé chodí nejen číst, ale i popovídat a setkávat se nad dobrou řeckou kávou. 

Podobnou atmosféru a velkorysé otevřené prostory u nás uvidíte, alespoň než vyroste takzvaná Černá kostka, tedy nová budova Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích. Navzdory tomu, že jde o univerzitní knihovnu, je otevřená veřejnosti nejen pro půjčování knih a studium, ale koná se tu rovněž řada akcí pro veřejnost. Součástí knihovny je skvělá kavárna a navštívit tu můžete v létě třeba i lekce tance. O něco komornější je pak knihovna Akademie věd, která se pyšní jednou z nejhezčích studoven v Praze. Vznikla v 50. letech minulého století v původní budově banky, takže stále disponuje místností, v níž byl za pancéřovými dveřmi umístěn hlavní sejf. Hlavní sál má specifickou atmosféru, která údajně napomáhá soustředění, takže je oblíbeným místem, kde vzniká řada vědeckých pojednání i literárních děl. 

Jedna z nejkrásnějších knihoven světa v tradičním duchu je barokní knihovna univerzity v portugalském městě Coimbra. Má tři velké místnosti rozdělené ozdobnými oblouky a její stěny jsou pokryty dvoupodlažními policemi z exotických dřevin. Pochází z 18. století a byla vyhlášena národní kulturní památkou. Váže se k ní také zajímavost: knihy tu před hmyzem chrání kolonie netopýrů, kteří žijí v knihovních sálech.

V Praze za krásou knihoven vyrazte také do Klementina, hlavní budovy Národní knihovny. Studovně vévodí kachlová kamna, která se sice už dnes nepoužívají, ale pořád představují impozantní a osobitou ozdobu. V létě je navíc k dispozici příjemná vnitřní dvorana. S kavárnou to sice není až tak slavné, ale do téhle knihovny půjdete především nasávat atmosféru. Nejstarším dokumentem, který Klementinum střeží, je řecký papyrus z prvního století a tím nejcennějším Kodex vyšehradský, jeho cena je odhadována až na miliardu korun. Za zhlédnutí stojí i samotná výzdoba chodeb, na kterých se navíc konají zajímavé výstavy. 

Hlavní sál této dubliské univerzitní knihovny, která byla založena už v roce 1592, je 63 metrů dlouhý. Dnešní klenuté stropy pocházejí z pozdějšího období, kdy se prostory s nárůstem sbírek zvětšovaly. Najdete tu Knihu z Kellsu – bohatě iluminovaný rukopisný evangeliář psaný v latině, která je irským národním pokladem. Knihovna je ztělesněním typických představ o podobě tradiční knihovny, možná proto došlo ke sporu s tvůrci Star Wars, kteří však nakonec prokázali, že její podoba s jedijským archivem je čistě náhodná. Knihovna slouží především akademikům, ale je přístupná i veřejnosti.

Naopak industriální atmosféru nabídne francouzská Státní knihovna v Paříži, která slouží jako veřejná a zároveň univerzitní knihovna. Postavil ji architekt Henri Labrouste, který jako jeden z prvních použil železo coby stavební materiál a ponechal železné nosníky jako viditelnou součást výzdoby. Velkoryse pojaté prostory, kde se snoubí tradiční pojetí knihovny s její komunitní rolí v digitální společnosti, můžete obdivovat třeba v chorvatské Národní a univerzitní knihovně v Záhřebu, kde ještě stále jako národní kulturní památku uchovávají a používají lístkový katalog, nebo v univerzitní knihovně ve švédském Borås, kde působí největší evropská knihovnická škola.

Konečně je třeba zvláště zmínit knihovnu, kterou u nás obdivují zahraniční turisté, ale místním tak trochu uniká. Klášterní knihovna na pražském Strahově se právem řadí mezi nejkrásnějších knihovny na světě. Svazky jsou zde uloženy ve dvou sálech s nádherně zdobenými stropy a patří mezi ně i tisky ze 16. století. Ve zvláštním trezoru knihovna přechovává vzácné rukopisy, některé dokonce až z 9. století. Donedávna sídlil v klášteře také Památník národního písemnictví, který se nedávno přesunul do nového Muzea literatury. 

Součástí knihovny je také Kabinet kuriozit v předsálí, zakoupený z pozůstalosti barona Karla Jana Ebena v roce 1798. Takzvané kabinety kuriozit představují vlastně přímé předchůdce novodobých muzeí a zahrnují někdy opravdu podivuhodnou sbírku neobvyklých exemplářů, které ilustrují lidský zájem o tajemno i počátky systematického pojetí přírodních věd. V tom strahovském najdete například dendrologickou knihovnu (xylotéku). Každý svazek v ní dokumentuje každý jednu dřevinu –⁠ desky jsou ze dřeva příslušného stromu, hřbet s nápisem v latině a němčině tvoří kůra s lišejníky, dovnitř jsou vloženy kořeny, větve, listy, květenství, plody, řezy větví a případně škůdci.