Egon Schiele: skandální umělec, který inspiruje módní svět

Egon Schiele, jehož dílo se řadí do náladového evropského expresionismu, je autorem provokativních aktů, portrétů měst i vlastních podobizen. Umění studoval na vídeňské akademii, kde se setkal se svým celoživotním vzorem Gustavem Klimtem, ale velmi záhy začal používat vlastní postupy a náměty. Prohlašoval, že „umělec je a musí být za každou cenu sebou samým, musí být tvůrcem, musí stavět základ bezprostředně, bez použití všeho minulého a tradičního, zcela sám.” Opustil proto nejen akademii, ale později načas také Vídeň.  

Zamiloval se do Českého Krumlova, ze kterého pocházela jeho matka. O jeho pobytu tam se dodnes vyprávějí legendy a jeden ze Schieleho kratších pobytů ve vezení skončil vyhnáním z města. Malíře provázela pověst neuspořádaného osobního života a volných mravů, nejskandálnější byl ovšem způsob, jakým zobrazoval velmi mladé modelky. Nemaloval však pouze akty, ale také přírodu a krajiny. Jeho Pohled na Český Krumlov o necelých sto let později prodala londýnská aukční síň Sotheby’s za částku převyšující 12 milionů liber, tedy téměř 600 milionů korun.

Jeho dílo je k vidění zejména v českokrumlovském Egon Schiele Art Centrum, kde kromě celoroční výstavy kreseb a akvarelů najdete umělcem navržený vlastní nábytek. V roce 2010 realizovalo centrum Schieleho návrhy oblečení ve spolupráci s návrhářkou Helenou Fejkovou. K zájmu o módu ho údajně přivedla sestra Gerti, která byla jednou z jeho modelek. On sám naopak inspiruje současné designéry, například Sarah Burton v kolekci podzim 2015 pro značku Alexander McQueen. Poctu Egonu Schielemu složila v červnovém čísle roku 2019 také německá edice Vogue. 

Egon Schiele zemřel v roce 1918, stejně jako Gustav Klimt. Teprve krátce před svou smrtí, v souvislosti se 49. výstavou vídeňské secese, pro kterou navrhl plakát nazvaný Společnost u stolu, se dočkal zaslouženého věhlasu. Oslavoval jej mezinárodní tisk a zvaly umělecké galerie. Schiele i Klimt jsou synonymem zlaté éry Vídně, do výtvarného umění přinesli revoluční postupy a jejich díla můžete vidět mimo jiné v Muzeu Leopoldových ve Vídni, v Galerii St. Etienne nebo Neue Galerie v New Yorku, u nás pak v Národní galerii v Praze, Moravské galerii v Brně a Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově.

O obrovském talentu, snech, ale i skandálech a posedlostech vypráví dokument Klimt & Schiele – Eros a Psyché, který vás zároveň provede galeriemi Albertina, Belvedere, prostory Uměleckohistorického muzea v Praze a Muzea Leopoldových nebo Sigmunda Freuda ve Vídni.  

Rok před svou smrtí popsal Schiele v dopise švagrovi ambiciózní (ale v době války naprosto nereálný) plán na založení svazu umělců nazvaný Kunsthalle. Podobná myšlenka se později prosadila v mnoha směrech a odráží se také v podobě Kunsthalle Praha, nového prostoru pro umění a kulturu, který v historickém centru Prahy vybudovali manželé Pudilovi.